Vlna pomoci digitalizuje dobrovolnictví v Česku. Za první rok s ní pomohlo přes 25 tisíc lidí

Dobrovolnictví v Česku se mění díky digitalizaci. Již přes rok tomu pomáhá neziskový projekt Vlna pomoci.

david-suslik-vlna-pomoci

Foto: Archiv DS

Spoluzakladatel projektu Vlna pomoci David Suslík

Neziskový projekt Vlna pomoci vznikl loni v květnu s cílem efektivně propojit dobrovolnickou činnost s neziskovými organizacemi. Po prvním roce existence se ukázalo, že podobné usnadnění procesu mnozí vítají. Portál nyní aktivně využívají desítky organizací včetně Českého červeného kříže, Armády spásy a Charity ČR. A čísla dobrovolníků i vzhledem k okolnostem posledních měsíců stále stoupají.

Projekt Vlna pomoci spustil David Suslík společně s Matějem Štěpánem a Petrem Jarošem. Navrhli ho podobně jako Booking.com, na kterém si však místo ubytování uživatelé procházejí nabídku dobrovolnických činností v různých organizacích. Stačí zadat lokalitu a obor, v němž chce člověk pomáhat, a pak už si stačí jen vybrat.

Vznikl tak nástroj, který výrazně usnadňuje jak propojení dobrovolníků s organizacemi, tak následnou koordinaci, což vede k propracovanějšímu a rychlejšímu uchopení případných krizových situací. Což ukázalo při propuknutí ruské invaze na Ukrajinu.

Reakce na krizovou situaci musí být rychlá, bez toho to nedává smysl. Pražský systém pomoci v centru pro ukrajinské uprchlíky jsme spustili do 24 hodin, obratem o platformu projevil zájem Středočeský kraj a během dvou dnů jsme tak nasazovali Vlnu pro další tři krajská města,“ popisuje za Vlnu pomoci David Suslík.

Vlna pomoci

Foto: Vlna pomoci

Do Vlny pomoci se během roku zapojilo již přes 25 tisíc dobrovolníků

Za dalších 48 hodin se v Praze zapojilo přes dva tisíce dobrovolníků. Jen v pražském Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) Vlna pomoci registrovala téměř 12 tisíc dobrovolníků, kteří odpracovali od března bezmála 180 tisíc hodin – což je podle aplikace Dobrometr přes dvacet let dobrovolnické práce v hodnotě téměř 40 milionů korun.

Od dubna letošního roku je platforma aktivní také na Slovensku a v současnosti probíhají jednání o rozšíření do dalších zemí. „Rychlá reakce na aktuální krize a nebývalá míra efektivity oslovuje další organizace i v zahraničí, kde v současnosti hledáme partnera pro technologický vývoj,“ říká Suslík.

Řízení projektů umožňuje nástroj, který vyvíjí firma OnSinch pod vedením Davida Suslíka. Za licenci tohoto systému neziskovky platí dvacet procent z celkové ceny, což Vlně pomoci pomáhá financovat provoz. „OnSinch dále poskytuje know-how, systém a IT podporu – vše bez nároku na honorář i mzdy,“ vysvětluje Daniel Bacho z tiskového oddělení projektu.

Většina organizací, které Vlnu pomoci využívá, má své dárce, tedy filantropy nebo společnosti, které platí provoz. Ten je následně vyčíslen jako nutné provozní náklady systému na servery, cloudy a servis.

„Některé organizace, zejména z poslední doby, již ale nechtějí řešit externí dárce. Naopak chtějí systém implementovat co nejrychleji. Zaplatí tedy poplatek, který ale v tomto případě stojí jen na fixních nákladech a v porovnání se standardní cenou služeb OnSinch je asi o 60 procent levnější,“ doplňuje Bacho.

Fungování platformy zajišťuje jednak její tvůrce OnSinch, jednak různé nadace, filantropové a partneři, mezi něž patří například Český červený kříž, Shameless, ADison a AK Slaninová & Vokál. Motivaci platformu dále rozvíjet ale jejím tvůrcům dává především zájem dobrovolníků a skvělá zpětná vazba.

Součástí pozitivní odezvy jsou také příběhy, které mohou k dobrovolnictví motivovat i další lidi. Tvůrci platformy se tak dozvěděli například o nejstarším registrovaném dobrovolníkovi Josefovi Parlesákovi – ve svých 86 letech pomáhal jako tlumočník ukrajinským uprchlíkům jak v KACPU na Vyšehradě, tak na Hlavním nádraží.

vlna-pomoci

Foto: Vlna pomoci

Filtrování dobrovolnických činností

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.