„Všemocný“ Donald Trump ovlivňuje fotbal i burzu. Vyhnal cenu akcií Dellu a zrušil trest pro útočníka USA
Kupte si počítač Dell, řekl Trump a akcie firmy šly nahoru. Pak zavolal šéfovi FIFA kvůli červené kartě na mistrovství světa a způsobil další rozruch.
Americký prezident Donald Trump v pondělí poprvé v historii hostil ve Washingtonu společné zahájení obchodování newyorských burz NYSE a Nasdaq. Akce v Oválné pracovně měla oslavit spuštění daňově zvýhodněných investičních účtů pro nezletilé, pozornost burzovního světa ale nakonec ukradla jedna věta. „Jděte si koupit počítač od Dellu,“ vyzval Trump přítomné novináře s odkazem na zakladatele firmy Michaela Della a jeho ženu Susan. Akcie výrobce počítačů následně posílily až o více než osm procent. Obchodování začaly pod hranicí 400 dolarů a v jednu chvíli vyskočily až k téměř 430 dolarům.
Takzvané Trump Accounts jsou daňově zvýhodněné investiční účty určené dětem do osmnácti let, spuštěné 4. července s jednorázovým vládním vkladem 1 000 dolarů (v aktuálním přepočtu přes 21 tisíc korun) pro děti narozené v letech 2025 až 2028. Manželé Dellovi do programu přispěli částkou přes šest miliard dolarů (v aktuálním přepočtu přes 126 miliard korun), z nichž poplyne příspěvek 250 dolarů (5 300 korun) pro děti mladší deseti let narozené před 1. lednem 2025.
Ve stejný den se navíc potvrdilo, že americký prezident osobně intervenoval také v úplně jiné oblasti – u šéfa Mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina, aby přehodnotil vyloučení klíčového amerického útočníka Folarina Baloguna před osmifinálovým zápasem mistrovství světa proti Belgii. Obě události spolu věcně nesouvisí, spojuje je ale stejný den a stejný aktér, jehož veřejná vyjádření mají dopad daleko za hranice politiky.
Začněme u akcií. Trump se svým doporučením pro Dell netají ani vlastní angažovaností ve firmě. Podle jeho výročního finančního přiznání za rok 2025 provedli jeho makléři v průběhu loňského roku přes dvě desítky obchodů s akciemi Dellu v souhrnné hodnotě stovek tisíc až milionu dolarů, uvádí stanice CNBC. Server Quartz dodává, že Trump letos v prvním čtvrtletí nakoupil akcie Dellu za dalších 5,1 milionu dolarů (107 milionů korun).
Sám prezident na akci řekl, že rodině Dellových chce jejich dar programu Trump Accounts „jedním způsobem nebo druhým“ vrátit a následně je požádat o dalších šest miliard. Podobný vzorec, kdy Trumpova veřejná chvála krátkodobě zvedne cenu akcií, označuje Business Insider jako takzvaný Trump efekt.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDalším příklad je společnost Intel, jejíž akcie od začátku roku posílily o 217 procent poté, co ji prezident opakovaně chválil a sám do ní rovněž investoval. Americká vláda navíc loni získala v Intelu podíl za 8,9 miliardy dolarů, na kterém byla podle dubnových čísel již přes 27 miliard dolarů v zisku.
A zatímco ve Washingtonu ještě doznívala chvála pro Dell, ve fotbalovém světě se řešil zcela odlišný důsledek prezidentovy intervence. Americký útočník Balogun dostal v předchozím zápase s Bosnou a Hercegovinou poté, co při souboji šlápl na nohu jednomu ze soupeřů, červenou kartu, kterou mu udělil rozhodčí Raphael Claus po přezkoumání situace u videa.
Spolu s tím automaticky přišel i distanc na následující zápas. A to mohla být pro reprezentaci USA komplikace, protože Balogun dal ve třech zápasech tři branky. Trump podle vlastních slov zavolal šéfovi FIFA Infantinovi již ve čtvrtek a požádal ho o přezkoumání verdiktu. „Požádal jsem o přezkoumání, protože jsem si nemyslel, že šlo o faul,“ řekl novinářům v Oválné pracovně s tím, že podle něj šlo jen o „souboj dvou skvělých sportovců, kteří do sebe narazili a zamotali se do sebe“.
Prezident zpochybnil i logiku samotného trestu, jak ho citovala stanice NBC News. „Je jedna věc někoho potrestat za odehraný zápas, ale jak ho chcete trestat za zápas, který se ještě nehrál? To je velmi nefér, to se přece nedělá,“ uvedl Trump s tím, že by podle něj trest na turnaji zanechal „velkou skvrnu“. Do jednání se podle NBC News zapojili i ministr obchodu Howard Lutnick a šéf úřadu Bílého domu pro mistrovství světa Andrew Giuliani, který podle svých slov chtěl americkému fotbalovému svazu pomoci s formulací odvolání.
🚨🇺🇸 The White House also celebrate Folarin Balogun’s presence for next game against Belgium. pic.twitter.com/tUWASatzyL
— Fabrizio Romano (@FabrizioRomano) July 5, 2026
Infantino v prohlášení na síti X potvrdil, že s Trumpem o případu mluvil, ale zdůraznil, že jde o běžnou komunikaci s hlavami států a že o věci nakonec rozhodují nezávislé soudní orgány FIFA. Disciplinární komise FIFA nakonec trest zcela nezrušila, ale na základě článku 27 disciplinárního řádu jeho výkon pozastavila na dvanáctiměsíční zkušební dobu – pokud by se Balogun dopustil podobného přestupku znovu, trest by byl uplatněn dodatečně. Rozhodnutí umožnilo útočníkovi nastoupit v úterním zápase proti Belgii, který ale USA nakonec prohrály 1:4.
Reakce evropského fotbalového prostředí byly jednoznačně kritické. Evropská fotbalová unie UEFA uvedla, že rozhodnutí „překročilo červenou linii“ a označila ho za bezdůvodné a nepochopitelné s tím, že podobný krok narušuje důvěryhodnost turnaje. Belgická fotbalová asociace RBFA řekla, že je verdiktem „ohromena“ a podala odvolání, které ale odvolací komise FIFA zamítla jako nepřípustné s odůvodněním, že Belgie nebyla stranou původního řízení.
Kriticky se vyjádřil i evropský komisař pro sport Glenn Micallef, podle kterého sportovní rozhodnutí patří sportovním orgánům, nikoliv politikům. Trump sám odmítl, že by o verdiktu rozhodoval: „Nemůžu mu říkat, co má dělat,“ uvedl na adresu Infantina s tím, že o věci rozhodla komise, a to podle něj správně. Zároveň ale kritizoval samotného rozhodčího Clause, jehož označil za „trochu podezřelého“ a jeho verdikt za hrozný.
Brazilská fotbalová federace CBF se za integritu svého rozhodčího následně postavila a odmítla, že by cokoliv v jeho dosavadní kariéře budilo pochybnosti. Podle BBC Sport jde teprve o druhý případ v historii turnaje, kdy hráč po červené kartě unikl automatickému distancu – z celkových 189 udělených červených karet na mistrovství světa. Poprvé se tak stalo v roce 1962 brazilskému fotbalistovi Garrinchovi, tehdy ještě před zavedením automatických trestů a rovněž za okolností, které provázely podezření z politických zásahů.








