Z 95 procent půjde o konverzaci strojů. Jak Aleš Michl chystá korunu na éru umělé inteligence

Představte si budoucnost, v níž vám na účet přijde výplata a vy už nemusíte řešit vůbec nic. Umělá inteligence za vás vyjedná hypotéku a zatímco spíte, přesune úspory mezi třemi bankami. Jednoduše proto, že u jedné z nich našla o pár setin procentního bodu lepší úrok. To vše bez čekání na otevírací dobu a jediného kliknutí. Přijde vám to jako sci-fi? Podle guvernéra České národní banky Aleše Michla to je přitom docela reálná budoucnost. „Korunový trh bude z 95 procent konverzace strojů se stroji. A na tuto budoucnost se připravujeme,“ prohlásil na konferenci Money Maker, největší české akci zaměřené na byznys a investice, kterou pořádá CzechCrunch.

Česká národní banka už podnikla první konkrétní krok. Vůbec poprvé vydala vlastní dluhopisy jako digitální tokeny, tedy záznamy uložené v takzvaném distribuovaném registru (DLT). A rovnou si vyzkoušela, co všechno s nimi dokáže. Otestovala nákup, prodej, výplatu úroků i takzvané repo operace, při nichž se půjčují peníze proti zástavě cenných papírů. Výsledek? Obchody se vypořádaly prakticky okamžitě. V tradičním systému přitom může stejný proces trvat mnohem déle.

„Chceme být konzervativní v měnové politice, ale inovativní v provozu a ve všem ostatním,“ řekl Michl. Jeho cílem je držet inflaci na uzdě, korunu silnou a měnovou politiku přísnou. Současně ale hledá odpověď na otázku, jak budou finance vypadat za několik desetiletí. „Hodláme přemýšlet dlouhodobě, nebo spíše totálně dlouhodobě,“ zdůraznil. Česká měna má podle něj získat respekt po celém světě. Samotná důvěra v centrální banku však stačit nebude – rozhodovat začne i technologie, která umožňuje s korunou obchodovat.

Guvernér ČNB Aleš Michl na konferenci Money Maker

Guvernér ČNB Aleš Michl na konferenci Money Maker

Guvernér svou vizi přirovnal k dobře fungujícímu obchodu. Každá měna potřebuje plné regály, tedy dostatek finančních aktiv, která za ni lze koupit nebo prodat. Jenže ani sebelepší nabídka není k ničemu, pokud zákazníci stojí frontu u pokladny. Tou jsou ve světě financí systémy, které zajišťují rychlé, bezpečné a spolehlivé dokončení transakcí. Dolar má díky obrovskému trhu cenných papírů dlouhodobě navrch, menší měny ale mohou podle Michla zabodovat právě rychlostí. „Když si rychlé pokladny pořídí malá, ale pevná měna, tak akceleruje svůj trh. Její trh může růst rychleji, třeba i na úkor větší měny,“ popsal.

Že rychlejší „pokladny“ dávají smysl, už ukázaly okamžité platby. Zatímco dříve putovaly peníze mezi bankovními účty klidně dva dny, dnes stačí několik vteřin. A právě takovou rychlost chce ČNB dostat i na trh cenných papírů. Tam totiž stále přežívají zdlouhavé postupy, kdy si jednotlivé instituce vedou oddělené záznamy a následně složitě ověřují, zda se jejich údaje shodují.

Právě tuto administrativní zátěž by DLT mohla výrazně omezit. Namísto několika oddělených evidencí využívají zapojené instituce společné, průběžně synchronizované záznamy. Digitální cenné papíry navíc mohou obsahovat předem nastavená pravidla, která se po splnění určitých podmínek sama vykonají. Obchodování tak nemusí končit se zavírací dobou bank – transakce lze dokončovat ve dne, v noci i o víkendech.

Do prvního pokusu se ČNB pustila opatrně. Každý digitální dluhopis měl nominální hodnotu 10 tisíc korun a celkem se zobchodovaly jen desítky tisíc. Na druhé straně stála Česká spořitelna. Transakce probíhaly během října a listopadu přes infrastrukturu Centrálního depozitáře cenných papírů, který spadá pod skupinu pražské burzy. Nešlo přitom jen o to, zda technologie funguje. Banka si totiž prošla celým procesem od úprav smluv a pravidel přes vypořádání až po následnou správu portfolia.

Jednou z hlavních otázek bylo, zda novinka obstojí i při běžných měnových operacích. Právě repo obchody pomáhají centrálním bankám řídit množství peněz na finančním trhu. Tokenizované dluhopisy by se navíc časem mohly uplatnit také při správě devizových rezerv. A ČNB už s podobnými aktivy zkušenost má, koneckonců nedávno investovala do vládního dluhopisu v eurech, který existuje pouze v digitální podobě na technologii DLT.

Michl zároveň upozornil, že digitální finance nemusí automaticky znamenat neregulované kryptoměny. Technologie testovaná centrální bankou sice přebírá některé principy známé z bitcoinu, její fungování je ale odlišné. Síť není veřejná, vstoupit do ní mohou jen schválené finanční instituce a nepotřebuje těžaře, detaily obchodů pak zůstávají skryté před nepovolanými. ČNB tak chce využít rychlost moderních technologií, aniž by opustila pravidla tradičního bankovnictví.

„Centrální banka u toho musí být od začátku. Aby jádro vypořádání stálo na jejích penězích, ne na soukromých, jako jsou stablecoiny,“ vysvětlil Michl. Podstatné podle něj je, aby se i v digitálním prostředí obchodovalo v korunách a klíčovou roli v celém systému dál hrála ČNB. Jeho ambice ovšem nekončí u několika pokusných dluhopisů. „Cíl je jasný: velký trh korunových aktiv, která koupíte a prodáte snáze než německé státní dluhopisy,“ uvedl.

Nejde přitom o první výlet ČNB do světa digitálních aktiv. Už před rokem si v rámci svého inovačního centra ČNB Lab sestavila testovací portfolio digitálních aktiv zahrnující bitcoin, dolarový stablecoin a tokenizovaný bankovní vklad. Na těchto aktivech zkoumá nejen technické možnosti obchodování, ale také právní, účetní, bezpečnostní a provozní otázky. Digitální dluhopisy představují další část tohoto programu, zaměřenou tentokrát na infrastrukturu tradičních finančních trhů.

ČNB tvrdí, že se díky experimentu zařadila mezi hrstku centrálních bank v Evropské unii, které už podobnou technologii úspěšně vyzkoušely. K jejímu běžnému nasazení je ale stále daleko – dosavadní test pracoval s nepatrnými částkami a měl především ukázat, zda celý systém obstojí v praxi. Jestli DLT skutečně zrychlí a zlevní obchodování ve velkém, se teprve ukáže.

Michl přesto věří, že právě digitalizace může koruně pomoci prorazit ve světě, kterému vládnou dolar a euro. Ve své úvaze nazvané nová fyzika digitální koruny staví na dvou pilířích: bohaté nabídce domácích finančních aktiv a špičkovém systému pro vypořádání obchodů. Jedno přitom podle něj posiluje druhé. „Regály krát pokladny rovná se měna budoucnosti,“ shrnul guvernér s odkazem na model, který se představil na letošním setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole, jedné z nejvýznamnějších ekonomických konferencí světa.

A právě na takto vybudovaném finančním systému by jednou mohla převzít velkou část práce umělá inteligence. Michl předpokládá, že lidé budou mít v mobilech vlastní AI agenty, kteří za ně obstarají čím dál více peněžních záležitostí – od přijetí výplaty přes sjednání půjčky až po automatické přesuny úspor tam, kde zrovna nabízejí nejlepší úrok. Bankovní svět se tak může proměnit v nepřetržitou konverzaci algoritmů, do níž člověk téměř nebude muset zasahovat.

A co hotovost? Ta má podle Michla přežít i éru, kdy spolu budou obchodovat hlavně stroje. Vedle moderních platebních systémů a umělé inteligence ji vnímá jako důležitou zálohu pro chvíle, kdy digitální infrastruktura selže. Ani sebelepší technologie totiž nenahradí to nejdůležitější: důvěru lidí v centrální banku a samotnou korunu.

Zatím jde jen o zkoušku za pár desítek tisíc korun, první digitální dluhopisy ČNB samy o sobě finanční svět nezmění. Pro Michla však představují začátek mnohem větší proměny. Takové, v níž česká měna dokáže konkurovat světovým gigantům. „Je v tom vzorci zatím malé číslo, ale je to číslo. A není to nula. Je to inovace,“ uzavřel guvernér.