Začalo to v lednu jednou librou základního kapitálu a jednoduchou myšlenkou. Ricard Boada opustil po více než deseti letech investičního giganta Brookfield, kde financoval datová centra či energetické projekty za desítky miliard dolarů. Společně se svou bývalou kolegyní Sofií Gumuzio dospěli k přesvědčení, že největší příležitost současnosti leží v tom, kdo dokáže postavit a zaplatit infrastrukturu pro umělou inteligenci. O sedm měsíců později má jejich startup Volta hodnotu 2,4 miliardy dolarů (zhruba 50 miliard korun), podporu velkých fondů a podepsaný kontrakt za 10 miliard dolarů s Anthropicem.

Datacentra jsou v současném světě technologií v jistém smyslu slova snad větším fenoménem než samotné modely umělé inteligence. Bez potřebného výpočetního výkonu totiž logicky žádný špičkový model nevznikne ani nepoběží.

Oba zakladatelé s tím měli bohaté zkušenosti. Boada do nich, ale také do telekomunikačních sítí nebo energetiky, pomáhal ve své předchozí kariéře investovat přes 50 miliard dolarů. Gumuzio nejprve vystudovala stavební inženýrství a později vedla v Brookfieldu miliardové infrastrukturní transakce napříč Evropou. Společně dospěli k závěru, že výpočetní výkon je potřeba začít financovat stejným způsobem jako dálnice nebo mobilní sítě. Tedy jako kritickou infrastrukturu, nikoliv jako běžný technologický produkt.

„Každá technologická revoluce stála na základech pod ní. Železnice nesly průmyslovou revoluci, elektřina rozsvítila továrny a optické kabely umožnily vznik internetu,“ vysvětlil Boada filozofii své firmy. Ambicí Volty je tedy vytvořit službu, která bude fungovat stejně spolehlivě a samozřejmě jako elektřina v zásuvce.

Tomu odpovídá i název společnosti. Alessandro Volta před více než dvěma stoletími sestrojil první zařízení schopné dodávat stabilní elektrický proud. Zakladatelé startupu věří, že se jim povede totéž s výpočetním výkonem: proměnit jej z nedostatkového zboží v běžnou infrastrukturu pro celý svět.

Na tuto vizi velmi rychle vsadili i největší investoři v oboru. Do startupu vložily peníze fondy Andreessen Horowitz či Altimeter, ale i samotná Nvidia, lídr ve světě čipů. I díky tomu získala Volta během několika měsíců hodnotu 2,4 miliardy dolarů, tedy zhruba 50 miliard korun.

Aby velkých jmen nebylo málo, podle informací agentury Bloomberg si výpočetní kapacitu Volty na šest let za 10 miliard dolarů zaplatila společnost Anthropic, tvůrce populárního chatbota Claude a jeden z hlavních rivalů OpenAI. Pro startup, který ještě na začátku roku prakticky neexistoval, tak jde o mimořádnou referenci.

Výkon pro Anthropic ale nebude vznikat v Kalifornii ani v Texasu. První velký projekt Volty vyroste v norské vesnici Tydal. Volba na severskou obec nepadla náhodou. Norsko nabízí kombinaci levné elektřiny z vodních elektráren, chladného klimatu vhodného pro nepřetržité chlazení serverů i stabilní energetické infrastruktury. Volta navíc nebuduje vše od nuly. Spojila se se společností Bitdeer, která v Tydalu původně provozovala rozsáhlé centrum pro těžbu bitcoinů, nicméně v poslední době začala své areály přestavovat pro potřeby umělé inteligence.

Zakladatelé už nyní plánují další podobné projekty v Evropě i Severní Americe. Aby zákazníkům nabídli kompletní službu, koupili letos také společnost Genesis Cloud. Díky ní mohou výpočetní výkon rovnou pronajímat a spravovat.