Za lepší recyklaci. Na neviditelných čárových kódech pro plastové obaly pracují i giganti v čele s Pepsi a Nestlé

pepsi-super-bowl-bottle2

Foto: Pepsi

Plastové lahve by na sobě mohly mít neviditelné čárové kódy

0Zobrazit komentáře

K čemu slouží žluté kontejnery, Češi moc dobře ví, a také je s velkou zodpovědností používají. K návratu do oběhu však z kontejneru vede dlouhá cesta přes třídící linku. Ta mnoho plastových obalů označí za nerecyklovatelné a vyřadí je na skládku. Přitom by stačilo udělat několik malých změn.

Jednu z nich představuje i nová technologie označování plastových obalů unikátním kódem, díky kterému je třídění daleko efektivnější.

Co se třídění odpadů týče, patří Česká republika mezi nejzodpovědnější státy Evropy. Podle průzkumů z minulého roku považuje třídění za svou každodenní rutinu 73 % z nás. Vyhodit plastový obal do žlutého kontejneru však ještě neznamená, že bude daný obal i efektivně recyklován a znovu použít.

Vyhozený obal totiž putuje na speciální třídící linku, která vyhodnotí, zda ho lze recyklovat, či nikoliv, a následně jej dále třídí podle jeho složení. Tento proces je částečně prováděn mechanicky, částečně manuálně lidskou rukou a okem, je poměrně náročný a hlavně není tak efektivní, jak by mohl být.

digimarc-barcode

Foto: Digimarc

Kód není na obalu viditelný, i přesto pokrývá téměř celý jeho povrch

Pokud by se podařilo vyvinout způsob, jak plastový obal jednoduše označit tak, aby jej zařízení snadno identifikovalo a roztřídilo, skončilo by na skládkách podstatně menší množství plastového odpadu.

Na vzniku takové technologie se v posledních letech podílelo několik významných výrobců s globálním dopadem včetně PepsiCo, Nestlé či P&G. Ty spolupracují se společností Digimarc, která pracuje na vývoji tzv. neviditelného čárového kódu vkládaného do struktury obalu. Takový kód je software schopen správně identifikovat a podle toho roztřídit obal, který tento kód nese.

Třídit podle kódu i doma

Sander Defruyt, který vede iniciativu nesoucí název New Plastics Economy pod neziskovou nadací Ellen McArthur Foundation, jež se snaží urychlit přechod na cirkulární ekonomiku, k zavádění nových technologií říká: „Musíme začít eliminací plastu, který nepotřebujeme. Je nutná řada inovací, díky kterým se přesuneme od plastů na jedno použití k obchodnímu modelu využívajícím recyklované plasty. Recyklace je však stále jednou z částí problému a výrobci si uvědomují, že pro recyklaci je třeba zlepšit způsob třídění plastového odpadu v třídicích centrech.“

edenred-apple-pay

Přečtěte si takéPapírovým stravenkám odzvonilo. Edenred v Česku ve velkém digitalizuje a za obědy platí mobilní stravenkou desítky tisíc lidíPapírovým stravenkám odzvonilo. Edenred v Česku ve velkém digitalizuje a za obědy platí mobilní stravenkou desítky tisíc lidí

Dříve se již objevily pokusy přidávat do obalů chemické markery, pomocí kterých mělo být třídění jednoduší. Tento způsob ovšem nejenže navyšoval cenu obalu, ale zároveň chemikálie znemožňovala jeho opětovné použití pro některé účely.

Proto se Digimarc soustředí na vytvoření takového kódu, který bude umístěn přímo v obalu hned na několika jeho místech. Speciální software třídících linek jej bude schopen přečíst i v momentě, kdy bude obal na některých místech zdeformovaný nebo bude přetočený či poničený. U obalů, na kterých by takový kód vadil, lze použít trochu jinou technologii speciálního vzoru vyraženého do plastu.

recycling-1-kopie

Foto: Digimarc

Schéma třídicí linky, která čte neviditelný kód

Unikátní kód by kromě softwaru třídících linek mohli využívat i sami spotřebitelé. Stačilo by jej jen oskenovat mobilním zařízením pro získání informací o tom, zda je obal recyklovatelný, či nikoliv. Kódy by navíc mohly poskytovat informace i o tom, kdy byl produkt vyroben či pokyny k jeho použití. V obchodech by mohl urychlit skenování nákupu na kase, protože by nebylo nutné hledat čárový kód schovaný pouze na jednom místě na obalu.

Celkově již Digimarc do vývoje této technologie investoval 250 milionů dolarů (přibližně 5,7 miliardy korun) s tím, že se do projektu zapojilo na 70 společností. Toto číslo by chtěl v příštím roce rozšířit. Po úspěšném testování v Německu bude technologie instalována ve větším množství třídicích linek a v roce 2021 by se měla rozšířit dále po celé Evropě.

Aby byl projekt úspěšný, je nutné, aby jej výrobci přijali univerzálně. Teprve poté bude s jeho využitím možné efektivně třídit obaly tak, aby se jich na skládky dostávalo již absolutní minimum.