Za odstěhování z Tokia až 3 miliony jenů. Japonská vláda chce zvrátit nepříznivý demografický vývoj

Venkov v zemi vycházejícího slunce láká na mnohé krásy, mladých japonských rodin v něm však příliš nenajdete. Tamní kabinet se to snaží změnit.

louie-martinez-unsplash

Foto: Louie Martinez / Unsplash

Kabinet premiéra Fumia Kišidy reaguje na vylidňování a rychlé stárnutí oblastí mimo metropoli

Jestliže má nějaká země problém s tím, jakým směrem se ubírá její demografický vývoj, pak je to Japonsko. Počet nově narozených dětí rychle klesá, od roku 2010 je na sestupu také celková japonská populace. Navíc oblasti, které nenabízejí dostatek pracovních příležitostí a jsou odtržené od větších měst, jsou čím dál prázdnější. Japonská vláda se nyní chystá demografický vývoj ovlivnit a rodinám s dětmi plánuje nabídnout finanční injekci, když se odstěhují z Tokia. Informoval o tom deník Financial Times.

Kabinet premiéra Fumia Kišidy reaguje na vylidňování a rychlé stárnutí oblastí mimo metropoli a další velká japonská města. Rodiny s dětmi chce motivovat k vystěhování do rurálních oblastí Japonska tím, že dostanou jednorázový bonus jednoho milionu jenů na dítě až do maximální výše tří milionů jenů.

Početnější rodiny tak mají možnost takto získat za současného kurzu v přepočtu asi půl milionu korun. Vláda navíc plánuje částku ještě navýšit v případě, pokud se ekonomicky aktivní členové rodiny rozhodnou v novém místě bydliště podnikat. Pro získání bonusu však potřebují splnit jednu podmínku – mimo Tokio musejí zůstat po dobu alespoň pěti let, jinak budou muset podporu vrátit.

Do schématu finančního bonusu se podle agentury Kjódó zapojilo 1200 municipalit, tedy 80 procent z celkového počtu v Japonsku. Polovinu částky tak zaplatí přímo municipality, polovinu pak samotná vláda. Ta doufá, že do roku 2027 se do venkovských oblastí z Tokia odstěhuje alespoň deset tisíc lidí. A samotné municipality na výhody života mimo hlavní město už upozorňují na svých webových stránkách.

rap-dela-rea-unsplash

Foto: Rap Dela Rea / Unsplash

Venkovské oblasti Japonska se dlouhodobě potýkají s vylidňováním

Například vesnice Umadži na ostrově Šikoku láká na vůni citrusů juzu, které se v této oblasti pěstují, jako i na hlídání dětí zdarma – bez pořadníku, protože těch nejmenších je zde jako šafránu – a bezplatnou lékařskou péči pro studenty do 18 let. Malé vesnice a města mají na svých stránkách informace také přímo pro ty, kdo uvažují o stěhování, a s lidmi sdílejí též inspirační videa rodin, které tak již učinily.

Přelidněné Tokio a periferie zející prázdnotou

Japonské hlavní město Tokio totiž dlouhodobě praská ve švech. V současnosti jeho populace čítá téměř 14 milionů lidí, když se ale zahrnou i přilehlé oblasti, dosahuje téměř 40 milionů obyvatel. Nejlidnatější prefektura Japonska je totiž považována za ekonomicky nejatraktivnější, přitahuje tak populaci ze všech koutů země. Průměrná cena bytu se zde loni podle Realitního ekonomického institutu pohybovala kolem 225 tisíc korun za metr čtvereční. Výstavba nových bytů přitom klesla přibližně o 30 procent.

Značný počet obyvatel přitahují také další velká města, jako je například Ósaka. Části země, které jsou významným aglomeracím vzdálené, se ale potýkají s opačným problémem – populace v nich rychle klesá a stárne. Roste tak počet opuštěných domů, zvaných akija, kterých bylo podle posledního sčítání v roce 2018 8,49 milionů a podle odhadů pro letošní sčítání číslo přesáhne už 10 milionů. Tento vývoj způsobuje jev, který se v Japonsku nazývá „města duchů“.

Podle českého japanologa Jana Sýkory jsou nejhůře zasaženy oblasti severovýchodního Japonska, kde byl proces vylidňování urychlen přírodní katastrofou a následnou jadernou havárií v roce 2011. Dále jde o regiony podél pobřeží Japonského moře a v neposlední řadě i oblasti středního a jihovýchodního Kjúšú a centrálního Šikoku. Vesměs se jedná o místa v horách se ztíženou dostupností.

„Příčiny přelidnění velkých měst a současné vylidňování periferních oblastí jsou obdobné jako v ostatních vyspělých zemích světa – vyšší životní úroveň, lepší možnosti zaměstnání a kariérního růstu, kvalitnější vzdělání pro děti. V Japonsku však přistupují navíc určitá specifika. Jednak rychle se zhoršující nepříznivý demografický vývoj japonské společnosti, jednak dlouhodobá ekonomická deprese po krachu bublinové ekonomiky na počátku 90. let, “ doplňuje pro kontext Sýkora.

V některých rurálních oblastech Japonska je tak prázdný jeden z pěti domů. Opuštěné příbytky vytvářejí bezútěšnou atmosféru, která jen přispívá k tomu, že se z daných míst stěhují další a další lidé. A zůstávají jen ti, kdo nemají možnost přesídlit do většího města. Kdo viděl dokumentární sérii britského moderátora Jamese Maye nazvanou Náš člověk v Japonsku, jistě si vzpomene na záběry z vesnice Nagoro, kterou jedna z jejích zbývajících obyvatelek, Cukimi Ajano, zaplnila panenkami v životní velikosti, aby vytvořila alespoň iluzi toho, že místo někdo obývá.

Špatné populační vyhlídky

Japonská vláda tak k řešení situace přistupuje o něco pragmatičtěji než zmíněná paní Cukimi Ajano. Reakce na sociálních sítích jsou však podle deníku Financial Times spíše skeptické i k finanční pobídce. Lidé se shodují na tom, že bonus se sice zdá velkorysý, ale k tak významné životní změně celé rodiny nestačí. Od roku 2019 vláda nabízela relokační bonus ve výši 300 tisíc jenů. V loňském roce přitom pobídku využilo pouze 2400 lidí, což je 0,006 procenta obyvatel Tokia a jeho přilehlého okolí.

note-thanun-unsplash

Foto: Note Thanun / Unsplash

V roce 2021 Japonsko přivítalo pouze 811 604 novorozenců

Vylidňování odlehlých oblastí země vycházejícího slunce je přitom jen jedním z demografických problémů, kterým japonská vláda čelí. I počet nově narozených dětí klesá rychleji, než avizovaly původní předpoklady. V roce 2021 země přivítala pouze 811 604 novorozenců a odhady z roku 2022 ukazují, že by cifra mohla klesnout pod 800 tisíc – což by bylo poprvé od poloviny 19. století, kdy se tato data začala oficiálně sledovat.

„K podstatnému demografickému propadu došlo v 80. letech a skutečně zásadní demografický problém se objevuje až od let 90. Samozřejmě za posledních 30 let se japonská vláda opakovaně snaží změnit nebo alespoň zpomalit nepříznivý demografický vývoj. Ale stejně jako třeba u nás jsou prostředky, které má k dispozici, omezené a navíc jejich efekt se projeví až ve střednědobém, případně dlouhodobém horizontu,“ doplňuje Sýkora.

Podle vládních dat také dramaticky klesl počet obyvatel Japonska. V roce 2021 třetí nejsilnější ekonomika na světě zaznamenala pokles o 644 tisíc lidí. „Podle střízlivých odhadů přesáhne do konce tohoto desetiletí podíl lidí v postproduktivním věku 30 procent a do konce tohoto století poklesne počet obyvatel ze současných 126 milionů na pouhých 90 milionů. Jaké to bude mít politické, ekonomické, sociální a etické důsledky asi není třeba podrobně popisovat,“ uzavírá Sýkora. Ve stínu těchto informací se tak velká koncentrace obyvatel v Tokiu jeví spíše jako jedna poměrně bezvýznamná stránka mnohem temnějšího a hlubšího problému.