Maturita místo v devatenácti až ve dvaceti letech. I tak to mají někteří současní studenti v Česku. Důvodem je přitom častěji využívaný odklad nástupu dětí na základní školu. Výsledkem pak je, že řada mladých lidí začne pracovat později. A problémů to přináší hned několik. Podle ekonoma Daniela Münicha z institutu CERGE-EI, který se zabývá ekonomií školství a vzděláváním, si ale za nabobtnání odkladů můžeme tak trochu i sami.

Podle analýzy výzkumné neziskové organizace PAQ Research dostane zhruba pětina dětí v Česku odklad. Podle neziskové organizace EDUin to je v některých regionech až čtyřicet procent. Zároveň podle EDUinu počet dětí s žádostí o odklad povinné školní docházky narostl za posledních deset let o 34 procent. V zahraničí přitom dostane odklad jen kolem pěti procent dětí. Na sousedním Slovensku je to 8,5 procenta, v Německu pak 7,5 procenta, V Rakousku 3,5 a ve Finsku dokonce jen 1,5 procenta.

Problém tkví mimo jiné i v přístupu ke vzdělávání dětí obecně. To potvrzuje i zmiňovaná studie organizace EDUin. Podle ní posuzování školní připravenosti dítěte vychází v Česku ze zastaralého konceptu, který ji chápe jako jednosměrný proces. Připravené má být dítě a škola je neměnná. Moderní přístupy hovoří o školní připravenosti jako o dlouhodobém procesu, který se týká jak dítěte a jeho rodiny, tak podmínek pro jeho vzdělávání ve škole.

O faktorech, které nadužívání odkladů způsobily, je ale podle ekonoma Daniela Münicha potřeba přemýšlet v širším kontextu. „Jedním z důvodů také je, že příliš brzy směřujeme talentované děti na osmiletá gymnázia,“ říká pro CzechCrunch. Podle jeho starší studie by zhruba pětina rodičů chtěla, aby dítě zkusilo přijímačky a „uteklo“ ze základní školy.

„Už na začátku pátého ročníku se děti začínají připravovat na přijímačky. Konkurence uchazečů je obrovská. V podstatě celý první stupeň je pro mnohé děti i přípravkou na zdolání téhle překážky. Rodiče, kteří o tom opravdu přemýšlejí, si pak řeknou, že dají dítě do školy o rok později, aby bylo vyzrálejší a mělo větší šanci na přijetí,“ popisuje Münich a dodává, že to platí i naopak. „Pokud máte dítě, které v něčem zaostává, a vy ho přinutíte jít do školy v šesti letech, je na přijímačkách velmi znevýhodněné,“ vysvětluje.

Důvodů, proč jsou odklady školní docházky problémem, je více. „Nakonec jde ale i o peníze. Když to zjednoduším, dítě zůstane o rok déle ve školce, kterou platí stát a kde pak chybí místa pro mladší děti. Následně přijde na trh práce o rok později, a tudíž o rok později začne i pracovat a odvádět daně,“ vypočítává ekonom.

Podle zmíněné analýzy PAQ Research by snížení míry odkladů mohlo přinést státnímu rozpočtu dvě až tři miliardy korun ročně. Organizace zároveň ale zdůrazňuje, že je potřeba zajistit skutečně potřebným dětem včasnou a dostatečnou podporu, lépe než dosud, jinak by to mohlo mít vliv nejen na propad jejich studijních výsledků, ale i na šance na vyšší vzdělání.

Hlavně nerušit deváté třídy

Zároveň podle Münicha není řešením, že by se zrušily deváté ročníky a děti tak vycházely ze základních škol v osmé třídě, jak to navrhují někteří vládní politici, jako například loni v zimě poslankyně za ODS Renáta Zajíčková. Mohlo by to podle Münicha mít špatný vliv hlavně na žáky, kteří pokračují na obory bez maturity, hlavně na učiliště.

„Když zrušíme devátou třídu, tak se příprava na přijímačky na střední školu přesune do osmé třídy. Velká část bude šprtat na přijímačky a zbytek, co se na ně nepřipravuje, se bude nudit a moc se nenaučí. Ten fenomén pouze posuneme o rok níž,“ popisuje.

Podle něj jde také o to, že Česko má už teď velký problém se vzděláváním žáků nematuritních oborů. „Už více než polovina z nich nedosahuje minimální úrovně gramotnosti potřebné pro úspěch v životě, tedy si neporadí s problémy, které je v běžném životě čekají. To je hrozně moc. Zároveň se věci jako výchova k občanství, finanční a informační gramotnost, cizí jazyky, práce s AI a podobně učí více a lépe na základní škole, na výučním oboru už ne,“ argumentuje ekonom. „Pokud zkrátíme devátou třídu, hlavně tito mladí přijdou o šanci získat důležité obecné použitelné dovednosti a vrátí se nám to ekonomicky, sociálně i politicky,“ dodává.

Pozdější vstup na pracovní trh má ale i další důvody. Podle Nikoly Šrámkové, analytičky organizace EDUin, například i to, že dohromady existuje tři sta oborů, což je velmi mnoho. Podle ní jsou dalším problémem i nedostatečné kapacity v žádaných oborech a nesoulad nabídky s poptávkou v místě bydliště uchazeče. „Uchazeč si dnes vybírá z téměř 300 oborů, což je náročné. Pokud nastoupí do oboru, který mu nevyhovuje, tak má v současném systému omezené možnosti korekce. Často musí začínat v novém oboru od prvního ročníku, což jeho studium prodlužuje,“ popisuje Šrámková.

„Zásadní je také dostupné kvalitní kariérové poradenství. Kariérový poradce by měl pomoci žákům odhalit jejich silné stránky, ambice, potenciál a tak podobně, a na základě toho je nasměrovat,“ uzavírá Šrámková.

Problém velkého množství odkladů pro prvňáčky vnímají i politici, a tak do Senátu na konci dubna zamířila novela zákona, která by měla možnost odkladů výrazně omezit. Přináší několik úprav, které by se měly zavést nejpozději do konce příštího roku. „Posílí se role specializovaných lékařů a psychologů. Chceme, aby škola byla přívětivým místem pro všechny děti, které do ní nastupují. Pokud některé dítě potřebuje několik měsíců asistence a osobnějšího přístupu, poskytneme mu ho. Je to stokrát lepší než odklad,“ řekl poslanec za TOP 09 Pavel Klíma, který je jedním z předkladatelů zákona.