Žádné zbytečné vypínače ani čekání na teplo. V Brně zazářila v soutěži bytovka s vyladěnou chytrou domácností

I tak obyčejná věc, jako je příchod domů, může vypadat úplně jinak, než jsme zvyklí. Třeba tak, že po otevření vstupních dveří světlo člověka plynule doprovází chodbou krok za krokem. U dveří bytu pak stačí zadat kód na klávesnici. Zámek se odemkne, zabezpečení se automaticky deaktivuje a systém zaznamená návrat majitele. V obývacím pokoji se spustí přednastavená světelná scéna a nastaví se teplota tak, aniž by bylo nutné otevírat aplikaci v telefonu nebo hledat dálkové ovladače.

Brněnský projekt v ulici Leitnerova s 28 byty se právě tímhle vyznačuje a i díky svým technologickým vychytávkám získal v roce 2024 první místo v soutěži Stavba Jihomoravského kraje. V tomto rezidenčním domě je navíc automatizace propojená s kvalitní architekturou.

Za celou realizací automatizace stojí česká společnost Category pod značkou smaRD, která stavbu vybavila automatizovanou infrastrukturou rakouské značky Loxone. Cílem projektu bylo podle autorů vytvořit architektonicky čistý prostor, ve kterém technologie přirozeně slouží, ale neruší. Místo zaplnění interiéru do očí bijící technikou tak projektanti většinu systémů skryli do pozadí, kde fungují autonomně.

Foto: SmaRD

+8

„Dvacet vypínačů na zdi je minulost. Smyslem automatizace není vizuální smog, ale čistý prostor. V obývacím pokoji tak majitel vidí jediný prvek Touch Pure Flex, přes který lze ovládat světla, stínění i teplotu. Většinu úkonů ale dům provádí sám na základě přítomnosti obyvatel, denní doby či počasí,“ vysvětluje Zbyšek Krejčí, který za společnost Category řídil celou realizaci, od návrhu až po kompletaci.

Praktickým příkladem je řízení osvětlení ve společných prostorách. Světla se nerozsvěcují skokově v celé chodbě najednou. Místo toho reagují na pohyb a plynule zvyšují intenzitu přesně tam, kudy člověk prochází. Zbylé části chodby zůstávají v tlumeném režimu, což snižuje spotřebu energie a nevytváří ostré světelné přechody.

Základním předpokladem byla podle Krejčího včasná integrace už při přípravě stavby. „Čím dříve nás developer k projektu přizve, tím je výsledek přesnější. Když se automatizace řeší už při prvních návrzích elektroinstalace, lze správně dimenzovat kabeláž, rozvaděče i vazby mezi jednotlivými systémy. Technologie se pak stane přirozenou součástí architektury, ne dodatečným kompromisem,“ dodává.

Rozdíl mezi nájmem a vlastním bydlením

Podle Krejčího se mění vnímání chytrých technologií u developerů i kupujících. Zatímco dříve působilo automatické stínění či zónová regulace tepla jako prvek pro luxusní rodinné domy, dnes se posouvají do pozice běžného standardu rezidenčního bydlení.

„Zákazníci dnes nekupují samotnou technologii ani ovládací panely, ale komfort. Nechtějí přemýšlet, zda mají zatáhnout žaluzie nebo ztlumit topení. Očekávají, že byt funguje sám. Pro developery je to způsob, jak zvýšit celkovou hodnotu nemovitosti a odlišit se na trhu,“ říká k tomu Tereza Nadlická, marketingová manažerka společnosti.

Projekt v ulici Leitnerova zároveň podle ní ukazuje schopnost systému Loxone přizpůsobit se využití jednotlivých jednotek. Část z 28 bytů je určena k dlouhodobému pronájmu, zatímco zbylé jednotky vznikaly přímo pro potřeby konkrétních majitelů.

„U nájemního bytu je zásadní jednoduchost, odolnost a intuitivní provoz. Nájemník nevyžaduje žádné složité zaškolování. Byt proto nabízí samostatnou regulaci klimatu a základní přednastavené scény. Naopak u bytu pro konkrétního majitele se systém programuje na míru jeho dennímu rituálu nebo zvyklostem při práci se stíněním. Nájemní byt tak zůstává univerzální pro kohokoli, zatímco byt na míru odpovídá osobnímu životnímu stylu,“ doplňuje Nadlická.

Meteostanice na střeše

Ať prší, mrzne, nebo do oken praží slunce, topení, chlazení i žaluzie fungují jako spojené nádoby. Systém Loxone dostává přesná data ze střešní meteostanice a podle nich automaticky nastavuje celý dům.

Pokud tak na jižní fasádu v letním dni začne svítit slunce, systém sám stáhne žaluzie a zamezí přehřívání interiéru ještě předtím, než se vůbec aktivuje chlazení. Severní strana přitom zůstává otevřená pro zachování denního světla. Propojení všech prvků tak šetří výrazně více energie, než když každý systém funguje samostatně. Z dalších funkcí dům zvládá vzdálenou správu přístupů, ovládání vjezdových bran i garáží a nechybí ani příprava na nabíjení elektromobilů.

Technologie v domě podle autorů projektu neusnadňují život jen obyvatelům, ale i správcům budovy a společenství vlastníků. „Dům má v sobě zabudované vzdálené měření elektřiny, takže odečty probíhají automaticky a správce nemusí fyzicky obcházet jednotlivé byty,“ říká Krejčí .

Automatizace může pomoci také při nestandardních situacích. Systém průběžně pracuje s informacemi ze senzorů a dokáže reagovat například na zaznamenaný únik vody, dlouhodobě otevřené okno nebo výraznou změnu teploty. Podle nastavení může upozornit majitele či správce budovy a zároveň provést předem definovanou reakci, například uzavřít přívod vody nebo omezit vytápění v místnosti s otevřeným oknem.

Developeři podle Nadlické při zvažování chytrých technologií nejčastěji řeší především návratnost investice a následnou náročnost provozu. Důležité proto je, aby chytré technologie nebyly jen efektním doplňkem, ale přinášely skutečnou hodnotu budoucím obyvatelům i samotnému provozu budovy.

„Základem dobře fungující automatizace je systém zbytečně nekomplikovat. Nemá smysl zahlcovat byty desítkami složitých scénářů. Vyplácí se vybrat funkce s reálným přínosem pro každý den. Čím je řešení přehlednější a logičtější, tím jednodušší je jeho používání, správa i případné rozšiřování do budoucna,“ vysvětluje Nadlická.

Investice v brněnském projektu vychází přibližně na 200 tisíc korun za jeden byt, což zahrnuje kabelové rozvody, rozvaděč i samotný systém Loxone. Návratnost se přitom nepočítá pouze v ušetřených kilowatthodinách. Spočívá v kombinaci nižších provozních nákladů, snazší správy budovy, vyšší bezpečnosti a vyšší hodnoty nemovitosti pro kupující i nájemce.

„Největší chyba je nechat automatizaci až na konec. Zkušenost z Brna ukazuje, že klíčem k úspěchu je nepodcenit přípravu a řešit infrastrukturu co nejdříve s architektem. Jakmile je dům od začátku správně drátovaný a připravený, lze systém v budoucnu kdykoli rozšiřovat o další funkce bez jediného sekání do hotových zdí,“ říká na závěr Zbyšek Krejčí.