Zapomeňte na ChatGPT. Nový hit mezi chatboty je prostě obyčejný chlápek, který ručně odpovídá na otázky
ChatTJB vypadá jako běžný chatbot. Do toho, na co jsou uživatelé zvyklí, má ale daleko. Namísto algoritmu skrze něj totiž na otázky odpovídají lidé.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Nápis na billboardu v San Francisku prohlašuje, že je nový ChatTJB „přední konverzační rozhraní poháněné AI.“ Zní to jako jedna z moře všedních reklam na umělou inteligenci, kterým se v kalifornském městě návštěvník prakticky nevyhne. Jen drobná hvězdička u písmen odkazuje kolemjdoucího na vysvětlivku pod inzerátem. Zkratka AI v jeho kontextu nezastupuje umělou inteligenci, ale spojení slov „average individual,“ tedy obyčejný člověk.
ChatTJB totiž žádnou umělou inteligenci nepoužívá. Uživatel napíše otázku do políčka a na druhé straně si ji místo jazykového modelu přečte člověk. Původně to byl hlavně sám dvaatřicetiletý Bryant, někdejší projektový manažer Googlu, veřejný řečník a umělec. Postupně se ovšem jeho satirický chat rozrostl natolik, že musel do projektu zapojit další dobrovolníky.
Web běží od dubna 2026, zpočátku ale příliš pozornosti nepřitahoval. Zlom přišel na konci července, kdy se Bryant rozhodl investovat 6 tisíc dolarů do zmíněného billboardu. Reklama přitáhla média a s nimi i uživatele. K 6. srpnu měl web podle Wired dostat více než 30 tisíc dotazů, o šest dní později už Fortune psalo o více než sto tisících otázkách. V nejvytíženějším okamžiku podle Bryanta přicházelo kolem 5 tisíc zadání za hodinu.
Na takový provoz jeden člověk zkrátka nestačil. Bryant tak začal shánět další obyčejné lidi, kteří by mu s odpovídáním pomohli. Do poloviny srpna se mu přihlásilo přes 10 tisíc zájemců o dobrovolnictví a jejich počet pořád roste.
Vznikla tím docela přesná inverze jedné z nejčastějších obav spojených s rozvojem umělé inteligence. Zatímco zaměstnanci roky poslouchají varování, že jejich práci převezmou stroje, u ChatuTJB lidé dobrovolně usedají k počítači a snaží se dělat práci za chatboty.
Byl to vtip. Lidé se ale začali upřímně ptát
To, co začalo jako vtip, postupně získalo vážnější rozměr. Uživatelé totiž přestali posílat jen absurdní zadání. Bryant si podle Fortune dodnes vybavuje člověka, který mu během první noci své svatební cesty napsal, že se cítí být tak trochu v křeči, a ptal se, zda je takový pocit normální.
Podobných otázek začalo přibývat. Někdo se ptal, co dělat s narozeninami, když se mu nechce pořádat oslavu, jiný chtěl poradit s večeří nebo využitím surovin v lednici. Bryant popisuje, že lidé nejprve přicházeli hlavně kvůli srandě, postupně se však začali dělit i o podstatně osobnější věci a myšlenky, které je sužovaly. Podle něj přitom nehledají ani tak odbornou radu jako spíš skutečného člověka, se kterým mohou svůj problém rozebrat.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPrávě rostoucí závislost na rychlých odpovědích strojů byla jedním z důvodů, proč Bryant ChatTJB vůbec vytvořil. Začal se zabývat takzvanou kognitivní kapitulací, tedy situací, kdy člověk postupně přenechává vlastní úsudek umělé inteligenci a její odpovědi přijímá s menší mírou kritického odstupu.
Sám se totiž v podobné situaci přistihl. Zeptal se umělé inteligence, zda si má při teplotě 65 stupňů Fahrenheita vzít krátké, nebo dlouhé rukávy, přestože v San Francisku žil zhruba sedm let. Až následně mu došlo, že rozhodnutí, které by dřív bez většího přemýšlení udělal sám, automaticky přehodil na jazykový model.
Pojem kognitivní kapitulace zavedli profesoři Steven D. Shaw a Gideon Nave z Whartonu ve výzkumu z roku 2026. Účastníci v něm řešili úlohy, u kterých bylo potřeba nespolehnout se jen na první intuitivní odpověď, ale problém si skutečně promyslet. Část z nich přitom mohla využívat pomoc umělé inteligence. Když systém radil správně, vedli si lépe. Jakmile ale začal poskytovat chybné rady, jejich úspěšnost klesla o 15 procentních bodů oproti lidem, kteří žádnou pomoc AI neměli.
Výzkumníci pak zkoušeli, jestli se lidé na umělou inteligenci spoléhají stejně i v jiných podmínkách. Tendence nezmizela ani pod časovým tlakem. V dalším experimentu proto přidali finanční odměny za správné odpovědi a okamžitou zpětnou vazbu. Lidé pak chybné rady odmítali častěji, ani to ale kognitivní kapitulaci úplně neodstranilo.
ChatTJB je v tomhle skoro pravým opakem běžných chatbotů. Na odpověď se klidně čeká několik hodin, kapacita služby je omezená a na druhé straně nesedí model s obrovským množstvím dat, ale konkrétní člověk se svými zkušenostmi, názory i limity. Přesně to, co se technologické firmy obvykle snaží odstranit, je tady součástí celého principu.
Bryant si ostatně na žádnou autoritu ani nehraje. Na YouTube svůj projekt označil za „nejhorší jazykový model všech dob,“ který ani zdaleka nemá nabídnout co nejpřesnější nebo nejdokonalejší odpověď. Jeho údělem je vrátit do konverzace něco, co běžný chatbot postrádá: lidskost.
Vtipné je, že sám Bryant odpůrcem umělé inteligence není. Samotný web ChatTJB vytvořil pomocí platformy Lovable, které pomocí běžně formulovaných pokynů popisoval, co má naprogramovat. Nevadí mu tedy samotná technologie, ale spíš to, jak snadno jí lidé začínají přenechávat vlastní úsudek i u rozhodnutí, na která ji ve skutečnosti nepotřebují.
Projekt původně plánoval provozovat jen pár dnů. Po přívalu uživatelů ale změnil názor a chce v něm pokračovat. Velký byznys z něj ale zatím určitě není. ChatTJB nabízí sice placené předplatné za 5 dolarů měsíčně, nabídky k 6. srpnu ovšem využili podle Wired asi čtyři lidé. Sám zakladatel předplatné veřejně označuje za „bezcenné.“ Zákazník za něj totiž kromě podpory projektu nic nezíská.
Bryant ovšem podle Fortune vedl několik rozhovorů s lidmi, kteří by se na projektu chtěli do budoucna podílet. A i když ChatTJB vnímá jako jeden ze svých kratších uměleckých experimentů, nevylučuje, že by s vhodným parťákem po boku mohl fungovat i dlouhodobě.
