Zatímco zaznívá kritika, že studenti mohou s pomocí umělé inteligence podvádět u domácích úkolů, v Česku vznikl projekt, který ukazuje přesný opak. Skupina studentů z pražské mezinárodní školy American Academy využila AI k tomu, aby vybudovala vlastní technologický startup CogniMath, který má ambici změnit výuku matematiky. V rámci půlroční výzvy na školách sítě Consilium, do které American Academy patří, žáci místo teoretických referátů dodali funkční software na vlastní doméně. A výsledek skupiny, kterou tvoří shodně osmnáctiletý Čech a Ukrajinec a pak šestnáctiletý Turek, zaujal porotu natolik, že někteří studentům nabídli stáže. Celý nápad přitom vznikl z prostého pozorování.

Pokročilá matematika se na internetu dá naučit, ale je to složité. I proto, že žáci musí mít otevřeno hned několik různých oken v prohlížeči. Na jednom webu sledují výkladové lekce, do druhého píší výsledky a ve třetím si rýsují grafy. Z této digitální roztříštěnosti, která může zabít hlubší soustředění, vzešel prvotní nápad. „Dobré matematické nástroje sice existují, ale jsou roztroušené po různých platformách. Chtěli jsme jedno místo, které dělá všechno a nějak to propojuje,“ vysvětlují pro CzechCrunch tvůrci platformy CogniMath.

Cílem ale nebylo vytvořit jen chytrou kalkulačku, která ulehčí práci a vyplivne správný výsledek. Jiří, Andrii a Ali si dali za úkol naučit uživatele takzvané matematické intuici. „Je rozdíl mezi tím, když znáte vzorec, a tím, když víte, proč funguje,“ popisují studenti filozofii svého projektu. „Biflování zabere pár vteřin. Ale když vám někdo dá příklad, který jste nikdy předtím neviděli, tak právě intuice vám umožní provést první smysluplný pokus o řešení.“ A protože se taková dovednost nedá získat jen pasivním čtením, proměnili učení v interaktivní hry.

Foto: AI Initiative

Tři mladíci z různých koutů Evropy se sešli v Praze a vzešel z toho funkční projekt

Místo vybírání správných odpovědí z nabídky žáci v jedné z her kreslí derivace a integrály přímo do interaktivního grafu. Pro samotný vývojářský tým to byla největší technická zkouška celého projektu. Museli systém naučit, aby v reálném čase zachytil uživatelem nakreslenou křivku volnou rukou, matematicky ji porovnal se skutečným řešením a okamžitě poskytl smysluplnou zpětnou vazbu. Do toho přidali i mód pro více hráčů, což vyžadovalo naprogramovat složitou synchronizaci.

Protože na tak obrovský objem práce sami nestačili, přibrali do týmu umělou inteligenci. Ta zprvu fungovala jako designový parťák pro vymýšlení logiky hodnocení a později pomáhala psát i kód matematického jádra. Žádný dostupný model ale nezvládl všechno, takže studenti museli paralelně kombinovat Claude Opus, Gemini i nástroje od OpenAI.

Celé to začalo v rámci AI Initiative, vzdělávacího programu sítě škol Consilium, za kterou stojí podnikatel Ondřej Kania. Studenti tu byli na půl roku rozděleni do týmů kopírujících fungování profesionálních firem a měli pracovat na vlastních nápadech. Pro tým CogniMath se ale tento „trénink nanečisto“ velmi rychle překlopil v něco lepšího. Jelikož se neznámkovalo, pocítili tvůrčí svobodu a přistoupili k projektu úplně jinak.

„Školní zadání z toho rychle opadlo, když jsme zjistili, že to neděláme pro známku. Prostě jsme na tom dál pracovali a měli svobodu dělat si s tím, co jsme chtěli,“ vzpomínají autoři. „Bylo to spíš jako startup, i když hodně malý. Měli jsme skutečný web se skutečnými uživateli, placenou doménu, ověřovací systém a produkt se dvěma odlišnými částmi, které do sebe musely zapadat. Dělali jsme rozhodnutí o kompromisech úplně stejně, jako by to byla skutečná firma.“

Tato schopnost dotáhnout vizi do konce se naplno projevila při březnovém finále celé iniciativy, kdy se všichni studenti, z nichž některým bylo teprve jedenáct let, postavili před odbornou porotu. „Nevěděl jsem, co čekat, ale kvalita projektů byla pro celou porotu až šokující. Všichni jsme podnikatelé a shodli jsme se, že tito studenti by už nyní zvládli nahradit podstatnou část našich zaměstnanců,“ zhodnotil akci novinář a podnikatel Michal Půr.

Ačkoliv tvůrci z CogniMath vyhráli první místo a s ním studijní cestu do Velké Británie, mají i další plány. Třeba rozšířit platformu o další okruhy učiva a vytvořit nástroj, přes který by učitelé mohli snadno zadávat vlastní příklady bez jakékoliv znalosti programování či speciálních formátů. Před ostrým nasazením do tříd bude však systém automatického hodnocení muset projít ještě pořádným testováním.

Zároveň mají pocit, že jejich přístup boří jednu z největších obav dneška, že umělá inteligence udělá ze studentů líné bytosti neschopné vlastního úsudku. Pokud se nástroj navrhne chytře a nenabízí jen zkratky k výsledkům, je prý tento strach zbytečný. „Zajímavý posun spočívá v tom, že AI může převzít ty části učení, které o učení ve skutečnosti nikdy nebyly, jako je opakování a kontrola výsledků,“ uzavírají studenti.