Delší dobu jsem se snažil spojit s Honzou Losertem, aby nám trochu povyprávěl o tom, co ho přivedlo k designu, jakou cestou si za poslední roky prošel a na čem aktuálně pracuje. Jeho příběh může být inspirací nejen pro designery, ale kohokoliv, kdo tak trochu tápe, jak se dál posunout v kariéře a bojí se kroků, které by ho mohly vyvést z komfortní zóny.

Honza je momentálně designerem ve startupu Tapdaq, který byl založen v roce 2012 a nyní kompletně redesignován. Tapdaq v září minulého roku posbíral od Balderton Capital částku 1,4 milionů dolarů a chystá se změnit trh s výměnnou mobilní reklamou.

K této pozici ho dovedla dřina, kterou za posledních pár let nehodlal opouštět. Po ne úplně ideálních zkušenostech po českých firmách vyrazil za hranice a přijal svojí životní příležitost za svou – práci pro anglické Badoo, které je známé tím, že se designerů z CZ/SK vůbec nebojí.

Honzovi je momentálně necelých 23 let a už v tomto věku odmítl nabídky od společností jako Yahoo, Facebook nebo Skyscanner, i přesto, že absolvoval kolečka náročných pohovorů.

Co tě přivedlo k designu, co bylo prvním impulsem v životě?

Jako spousta jiných designerů jsem začínal na nejrůznějších diskuzních fórech a začal si hrát se signaturami, nebo-li obrázkovými podpisy uživatelů. Postupem času se záliba vyvíjela díky nespočtu tutoriálů, které jsou k dispozici. To ostatní už je jen cit a vypilovaná znalost programů. Kromě toho jsem ve škole potkal i několik podobně smýšlejících lidí, včetně Petra Brzka, kteří se momentálně věnují své vlastní firmě Source.

Je to jen něco málo přes jeden a půl roku co ses přestěhoval do Londýna díky nabídce z Badoo – co tě k tomu nakonec dokázalo přesvědčit a proč jsi odešel?

Dá se říct, že už výhradně v Londýně ani nebydlím. Momentálně střídám Prahu a Londýn kvůli kontaktu s týmem. Badoo mě vlastně oslovilo samo už docela dávno, když jsem pracoval ještě jako freelancer, to jsem nabídku ještě tak nějak odmítal. Potom přišlo Socialbakers a už jsem si nějak nedovedl představit stěhování do Anglie. Když ke mě o 2 roky později ale dorazila podruhé, začal jsem odchod z ČR zvažovat zcela vážně. Nic mě tu nedrželo, následující pozice v Bubble, kde jsem vydržel sotva 10 dní šla do kopru a já začal měnit svůj život.

Když přišla ta první nabídka, seděl jsem tou dobou asi třetím týdnem na vysoké škole s absolutní nechutí ztrácet X let čas učením a představa sedět dalších 5 let před Linuxovým černým oknem mě donutila k okamžitému odchodu. Doma jsem oznámil: “Se školou končím, tímhle způsobem života si vydělám víc.”.

Nejvíc mi asi v ČR vadily agentury, které si většinou diktují podmínky přesně podle svých dispozicí a i když člověk vidí před sebou známější klienty, nemá volnou ruku. Navíc musí vše stíhat v šibeničních termínech, čemuž zase u nás neodpovídá odměna, kterou za to dostane. A kromě toho, nechci tu lhát, v podstatě po celý život mi tu nevyhovuje mentalita lidí, ta se prostě od Anglie a zbytku světa diametrálně liší.

Prošel sis pro někoho až neuvěřitelnou cestou, přisuzuješ to extrémnímu nasazení nebo spíš troše štěstí?

V některých chvílích jsem byl opravdu na správným místě ve správnou chvíli. Štěstí v životě hraje klíčovou roli, ale bez potřebných zkušeností je prakticky nemožný se dostat někam sám za sebe. Pokud člověk napíše do Facebooku, Twitteru, Yahoo nebo podobných firem sám, většinou mu neodpoví nebo ho rovnou zamítnou.

Podobný společnosti si svoje designery pečlivě vybírají a těm, co opravdu chtějí, napíšou sami. Většina těhle nabídek přicházela přes komunitní portál Dribbble, kde se drží největší počet kvalitních designerů na světě. Problém u mě je jen v tom, že si hodně rád vybírám – mám rád, pokud si firma váží mojí práce a dá na moje slovo při rozhodovacím procesu, v tom jsou startupy totálně odlišné, to se u těch větších korporátních organizací zažít nedá.

I právě proto jsem odmítal nabídky ze společností jako Skyscanner nebo Yahoo, i když mi připravili projekt zcela na míru, který bych měl na starosti.

Kromě štěstí v tom ale určitě hrála roli snaha, kdy jsem prakticky i 14 hodin denně seděl za počítačem nebo s tužkou v ruce a něco vymýšlel. Neuvěřitelný posun pro mě byla právě spolupráce s někým lepším, kdo seděl vedle mě a když jsem se mohl učit a snažit se ho “dohánět”. Pokud jste v místnosti a cítíte, že se nikam týdny neposunujete, odejděte.

Na Behance jsi před několika dny dosáhl 100 000 views všech projektů, vidíš v Behance efektivnější nástroj pro prezentaci, než třeba v Dribbble? Ozývají se ti reálně potencionální klienti z těchto platforem?

Dribbble je úžasnej v tom, že když se člověk dostane do Popular (dočasně nejoblíbenějších náhledů), je to nekonečná zásobárna poptávek od klientů. Na druhou stranu je hodně důležitý vyhrát si s vizuálem, oproti složitým popisům, který moc lidí číst nechce.

Zakázky chodí zhruba v poměru 1:5 k Dribbble. Takže prozatím vidím lepší zdroj právě v něm, ale může to být i tím, že na Behance nejsem tak aktivní a dávám tam jen celistvější projekty a studie. Dá se říct, že měsíčně mi přijde okolo 20 poptávek, kde většinu z nich bohužel musím odmítat.

Na Dribbble je mezi Čechy obecně zvláštní komunita. I když se spousta z nich mezi sebou tak zdravě nesnáší, podporují se navzájem lajkováním a sdílením příspěvků. Je to jeden ze způsobů jak komunitě něco vracet.

Momentálně se naplno věnuješ projektu Tapdaq, který máš takřka kompletně na starosti po stránce designu. Jak probíhal proces, než tě přijali do svých řad? Na čem tam aktuálně pracuješ? Bude ještě Tapdaq hledat další posily?

Tapdaq si dal opravdu záležet na přijímacím pohovoru, věděli skoro vše o mých zájmech, měli nastudováno koho sleduju, můj styl, můj proces designování. Nikdy jsem se s podobným procesem nesetkal, protože povětšinou se setkáváte s HR co ví tak možná vaše jméno a kde aktuálně pracujete.

V Tapdaq momentálně dělám ještě s dalším Čechem, developerem Honzou Štěpanovským, který má na starosti veškerou magii okolo front-endu.

Během čtyř měsíců jsme dokázali kompletně redesignovat identitu, materiály, web a vše připravit ke spuštění trochu okleštěné verze, která nyní běží. Nyní plánujeme vypustit několik nových featurek, které po nás klienti vyžadují. Hodně z nich tedy stále čeká, až všechny funkce implementujeme, než začnou produkt naplno používat.

Po spuštění nové verze jsme zaznamenali zhruba 200% nárůst registrací do platformy, což je skvělé číslo. Nikoho dalšího dost pravděpodobně hirovat zatím nebudeme, protože zvládáme veškerou práci v menším týmu.

Vidíš problém v aktuální generaci designerů, kteří si představujou celou práci jako hraní v malování nebo máš spíš pocit, že čím dál víc roste komunita těch kvalitnějších lidí z oboru?

Design se pořád vyvíjí, neustále roste designerská komunita, ale těch opravdu kvalitních designerů se jde v ČR dopočítat hodně snadno a to není úplně dobře. Je jich tu tak málo, že si je vlastně jen firmy přetahujou mezi sebou a ti, kteří vzali rozum do hrsti a vypilovali skill na maximum, už dávno v ČR nejsou.

To je podle mě tím největším problémem tady. Nemožnost se setkat s lidmi s naprosto jiným skillsetem kteří by vás posunuli na uplně jinou úroveň. Do Česka prostě lidi z okolního světa za prací nejezdí. Z Česka se jezdí jen ven.

Obecně se dá ale říct, že se v ČR i na Slovensku rodí dost kvalitních talentů a je jen otázkou, jak se jim podaří usadit v rybníčku, aby neskončili u toho, že zapomenou na svůj potenciál a zabřednou na místě.

Jak by jsi obecně těmhle lidem radil v tom, jak se zlepšovat, aby se prorvali k lepším zakázkám?

Nebát se o sobě mluvit! Sdílet emoce a sdílet to, co dělají, aby to bylo vidět a aby mohli sbírat feedback – jedno jestli negativní nebo pozitivní, vše posouvá kupředu. S nadsázkou být tak trochu egohonič, ale zase všeho s mírou. Žít svůj sen a makat na něm.

Většinou ten, kdo hledá zkratky a chce hned začít na těch nejlepších pozicích nebo zakázkách, časem narazí a uzavře si cestu k cíli. Pokud ovšem takový cíl vůbec má. Výměnou za nepohodlný a postupný začátek je sladká odměna a neuvěřitelnej progress. Tak to funguje ve většině oborů i v podnikání.

Pustil ses už do nějakých vlastních projektů? Případně zvažoval by jsi nabídku jít do něčeho za equity výměnou za UX a design?

Dokud nebude trochu volněji, tak se do žádného nového projektu pouštět nechci. Momentálně jsem v situaci, kdy nekoukám za peníze, takže by mi odměna formou equity vyhovovala. Projekt by mě ale musel opravdu přesvědčit, abych se do něčeho naplno pustil.

Co plánuješ na tento rok? Budeš cestovat?

Momentálně mám naplánovanou tříměsíční cestu po Asii, kterou jsem zvažoval už dlouho. V plánu je Thajsko a Indonésie, pokud k tomu budou ideální podmínky, tak podniknu i cestu do Austrálie.

Chtěl by jsi něco dodat na závěr? Třeba nějakou motivaci pro ty, co pochybují o svých schopnostech a možnostech v životě. Pochyboval jsi někdy ty sám?

Pochyboval jsem hodněkrát, možná i proto často měním firmy, protože jakmile se překlopí ta prvotní zábavná fáze na vývoji konceptů a přejde do té interakční, kdy se ladí do nekonečna maličkosti, přestává mě to bavit. Potřebuji nějakou novou výzvu, třeba i maličkost, která by mě odreagovala. Ale vše je ovlivněno týmem ve kterém jste. Pokud cítíte ten stejný tah na bránu motivuje vás to k jiným výkonům.

I když jsem se zmiňoval, že mi třeba v Yahoo nabídli zajímavou pozici, kde bych měl na starosti svůj projekt, odmítl jsem. Zabředl bych do spirály deadlinů a korporátních postupů a velmi brzo bych to vzdal.

Nebát se, měnit prostředí, potkávat nové lidi, protože nikdy nevíte kdo vás přivede na uplně jinou cestu životem.