AI přestává být hračka. Podle šéfa Google Cloud brzy přijde kolektivní inteligence
Éra experimentů končí. Boris Georgiev z Google Cloud vysvětluje, jak autonomní AI agenti mění byznys a postupně nahrazují desítky klasických aplikací.
Konec obyčejných chatbotů a izolovaných aplikací. Revoluce, kterou popisuje Boris Georgiev, ředitel Google Cloud pro střední a východní Evropu, zásadně mění pravidla byznysu. Tradiční pojetí softwaru a nekonečného přepínání mezi desítkami oken v prohlížeči podle něj narazilo na své limity. V budoucnu už nebudeme ovládat jednotlivé programy, jen úkolovat celé týmy digitálních asistentů.
„Posouváme se od vnímání umělé inteligence jako izolovaného nástroje k umělé inteligenci jako kooperujícímu pracovnímu týmu,“ říká Georgiev s tím, že dalším milníkem po rozšíření základních AI nástrojů bude takzvaná kolektivní inteligence. Spolupracující AI agenti si podle něj budou práci samostatně plánovat a zvládnou se při plnění úkolů sami řídit a opravovat. Technologie se tak přesouvá do fáze, kdy za nás začíná reálně jednat, ať už jde o plánování složité cesty, nebo vyhodnocení bankovního rizika.
Jak se v tomto novém světě, kde se postupně stírá hranice mezi klasickým modelem SaaS (pronájem softwaru jako služby) a umělou inteligencí, daří prosazovat českým firmám? A budeme v blízké době ještě potřebovat programátory? Georgiev to detailně rozebírá v našem rozhovoru.
Jak se daří českým firmám zapojovat umělou inteligenci v reálném provozu?
Nejnovější data z průzkumu Evropské investiční banky pro rok 2026 ukázala, že 48 procent českých firem systematicky využívá generativní AI například pro vytváření textu, kódu či grafiky. To je výrazně více než průměr Evropské unie, který se pohybuje na úrovni 37 procent. Česko je v tomto ohledu lídrem střední a východní Evropy.
Jaká jsou rizika, pokud budou firmy s nasazením AI váhat?
Zpráva společnosti Implement Consulting odhaduje, že by umělá inteligence mohla do konce dekády přidat 1,2 bilionu eur k hrubému domácímu produktu celé Evropské unie. Pokud ale bude adopce zaostávat, tento potenciál se naplní sotva ze třetiny. V Česku, kde 40 procent firem plánuje v příštích třech letech upřednostnit inovace, což je mimochodem dvojnásobek evropského průměru, chuť zjevně existuje. Hlavní misí je teď posunout se od používání AI nástrojů k budování byznys modelů postavených přímo na umělé inteligenci.
O této změně se mluví často, málokdo ale dokáže popsat byznys budoucnosti v praxi. Služby Google Cloud už na agentickém principu stojí a využívají je firmy jako GymBeam nebo Vodafone. Jak u nich tahle změna vypadá?
Když si otevřete e-shop GymBeam, agenti umělé inteligence vám kurátorsky začnou sestavovat cesty fitness světem. Například předpoví, kdy vám zhruba dojde protein, a navrhnou doplňky stravy přesně podle konkrétních tréninkových cílů.
U Vodafonu jde zase o neviditelnou spolehlivost. Jejich systémy dnes dokážou identifikovat a vyřešit problémy se sítí dříve, než si zákazník vůbec nějakého výpadku všimne. Starou zkušenost s prostými aplikacemi, které se chovaly v podstatě jako prodejní automaty, nahradili digitální asistenti. Ti skutečně vědí, kdo jste i co jako zákazník chcete, a reagují na vaše potřeby v reálném čase.
Běžný chatbot s vámi uměl pouze mluvit, autonomní agent za vás přímo jedná – přebookuje například letenku nebo napíše do hotelu.
Umělá inteligence má podle mnohých vizí také odstraňovat byrokracii v běžném, každodenním životě. Kde to pocítíme?
Nemusíme se dívat do vzdálené budoucnosti, děje se to už dnes. Například v pojišťovnictví a bankovnictví, kde firmy využívají AI asistenty pro pracovníky, kteří posuzují žádosti a rizika. Tradičně mohla jedna taková žádost znamenat několik dní manuálního třídění dokumentů a ověřování dat. Dnes veškeré informace AI agenti projdou za zlomek času. Jde o rozšíření lidské expertízy a odstranění zbytečné administrativy, která všechny zpomaluje. Tím, že AI vyřizuje opakující se administrativní úkoly, umožňuje profesionálům trávit více času prací s vysokou přidanou hodnotou. To znamená přesun pozornosti od byrokracie k produktivnějším a smysluplnějším rolím, které pomáhají firmám růst.
Znamená to, že i malý lokální e-shop zvládne díky těmto technologiím nabídnout zákazníkům stejnou úroveň služeb jako nadnárodní technologičtí giganti?
Toto je demokratizace technologií. Každý český podnik má nyní přístup ke stejným špičkovým nástrojům, jaké používáme v Googlu a na které spoléhají přední globální firmy. Jejich využitím mohou nabídnout vynikající zákaznickou zkušenost, zjednodušit komplexní procesy a modernizovat v měřítku, které dříve nebylo dostupné.
Ještě před rokem jste o autonomních agentech mluvil spíše jako o výhledu. Dnes jich i já sám mám několik a progresivní firmy je nasazují ve velkém. Co bylo tím největším průlomem?
Skutečným průlomem je akceschopnost. Běžný chatbot s vámi uměl pouze mluvit, ale autonomní agent za vás přímo jedná – přebookuje například letenku nebo napíše do hotelu. Už nejde jen o izolované chatovací okno. Jde o komplexní systém, který získal konektory přímo do firemního CRM, do skladu i do e-mailu.
Jak byste generaci našich rodičů vysvětlil rozdíl mezi starým chatbotem a nejnovějším modelem například Gemini?
Vysvětlil bych jim to na příkladu živého pracovníka na zákaznické lince. Ten má v ruce šanon a pomůže vám mezi devátou ráno a pátou odpoledne. Chatbot je pak jako prodejní automat s pěti tlačítky, takže pokud potřebujete něco jiného a to šesté tlačítko chybí, máte smůlu.
Agent postavený na modelu Gemini naproti tomu vystupuje jako vysoce schopný digitální concierge. Přečetl si každý manuál firmy, pamatuje si každou interakci, kterou se zákazníkem kdy měl, a zůstává vzhůru 24 hodin denně, aby jakýkoli problém řešil okamžitě. Zatímco chatbot je předem napsaný skript reagující na klíčová slova, agent je uvažující stroj přemýšlející v širokém kontextu.
Zkoušel jste vibe coding, tedy tvorbu aplikací s využitím AI?
Samozřejmě! A mým hlavním zjištěním je, že „vibe“, tedy onen hlavní záměr, je nový kód. Nenapsal jsem ani jeden řádek v Pythonu, pouze jsem umělé inteligenci popsal uživatelskou zkušenost, kterou jsem chtěl ve finále získat. Tím se lidský tvůrce z pozice „buildera“ přesouvá do role režiséra.
Jakou roli budou za pět let hrát softwaroví vývojáři, když si běžní zaměstnanci budou moci vytvářet základní aplikace pomocí přirozeného jazyka?
Stanou se z nich architekti záměru. Místo toho, aby trávili čas složitou syntaxí kódu, se budou soustředit na navrhování logiky a bezpečnosti samotných agentů. Posunou se z čistě technické role do pozice někoho, kdo plynule překládá byznysový kontext do funkčních řešení poháněných AI.
Proč by si firma měla předplácet deset různých aplikací, když pár agentů zvládne cokoli?
To je otázka za milion dolarů. Správa pavučiny specializovaných aplikací často vede k dobře známým problémům. Organizace často čelí rostoucím nákladům, obrovské IT komplexitě a bezpečnostním rizikům kvůli takzvaným datovým silům, kdy spolu jednotlivé systémy jednoduše nekomunikují. Jednotná platforma poháněná umělou inteligencí může tyto problémy řešit konsolidací nástrojů.
Je potom tradiční SaaS model prozaicky řečeno mrtvý?
Minulé technologické posuny naznačují spíše celkovou transformaci trhu doprovázenou vznikem nových příležitostí než přímé vytlačení konkrétních odvětví. SaaS firmy dnes naopak výkonné AI modely využívají k vylepšení svých vlastních produktů.
Zpomaluje přísná evropská legislativa nasazování nejnovějších modelů Googlu v našem regionu ve srovnání se zbytkem světa?
Globálně existují různé „rychlosti“, ale my to vnímáme především jako příležitost vést v oblasti suverénní AI. Google to podporuje v masivním měřítku – naše plánované kapitálové výdaje pro rok 2026 činí 175 až 185 miliard dolarů, téměř dvojnásobek oproti roku 2025. V Evropě udržujeme 13 cloudových regionů, abychom zajistili, že data zůstanou na evropské půdě. Příležitost spočívá v tom, že když česká nemocnice nebo banka používá Gemini, využívá jeden z nejrobustnějších a nejdůvěryhodnějších AI ekosystémů na světě.
Jaký technologický milník přijde po éře autonomních agentů?
Kolektivní inteligence. Nyní se firmy a vývojáři zaměřují na zprovoznění a optimalizaci jednoho kvalitního agenta. Tím dalším logickým krokem je roj agentů, kteří spolupracují a posouvají celek kupředu. Přecházíme od vnímání AI jako pracovního nástroje k vnímání umělé inteligence jako celého kooperujícího týmu. Ostatně i na letošním Google Cloud Summitu, který se uskuteční 9. června v Praze, bude tohle téma jedním z klíčových. Přijďte se dozvědět, jak vypadá konkrétní plán pro budoucnost poháněnou umělou inteligencí.








