Basketbaloví Los Angeles Lakers, jeden z nejslavnějších sportovních klubů světa, mění majitele. Po 45 letech z organizace odchází rodina Bussových a do čela přichází Mark Walter. Ten je nejen šéfem finanční společnosti Guggenheim Partners, která spravuje aktiva v hodnotě více než 325 miliard dolarů (7 bilionů korun), ale také majitelem baseballových Los Angeles Dodgers nebo spoluvlastníkem fotbalové Chelsea. Za tým má zaplatit rekordních 10 miliard dolarů, tedy v přepočtu 215 miliard korun. Tím překoná i březnový odkup basketbalového týmu Boston Celtics za šest miliard dolarů.

Přestože magazín Forbes odhaduje Walterovo osobní jmění na zhruba šest miliard dolarů, takto velké akvizice z nich neplatí. Využívá k tomu investiční strukturu TWG Global, kterou sám založil a prostřednictvím níž sdružuje externí kapitál i strategické partnery. V minulosti tak postupoval i v případě Dodgers či Chelsea.

Walter dlouhodobě věří, že sportovní týmy mají podobnou hodnotu jako mediální nebo technologické firmy. Mají značku, distribuční kanály a loajální publikum. A tak pokud jsou dobře řízené, tyto tři věci z nich dělají tržně využitelná aktiva. Proto investoval i do fotbalu, ženského sportu nebo Formule 1. Jeho cílem není vlastnit co nejvíc, ale budovat síť značek.

Basketbal tak má být další oblastí, kde zbohatnout. Walter si ale nekupuje tým jen kvůli sportu. Lakers jsou také značka s mimořádným dosahem, a to jak mezi fanoušky NBA, tak ve světě popkultury a reklamy. Patří k nejviditelnějším sportovním subjektům na sociálních sítích, kde na Instagramu mají přes 25 milionů sledujících. Na jejich zápasy chodí celebrity jako herci Jack Black nebo Macaulay Culkin, což je image, kterou si klub pěstuje desítky let a láká na to sponzory i partnery.

Walter už jednou ukázal, jak zásadně může změnit fungování sportovního klubu. Když v roce 2012 koupil Dodgers, přebíral je v krizi, s nefunkčním zázemím a ztracenou důvěrou fanoušků. Postupně ale vybudoval profesionální organizaci, která se dnes řadí k nejlépe řízeným v americkém sportu.

Klub má například dvě vlastní letadla (jedno pro hráče, druhé pro realizační tým), aby zvládal cestování efektivněji. Kompletně zrekonstruované šatny doplnil o sauny, oddělené kuchyně a další zázemí podle specifik hráčů. Třeba japonské toalety nebyly žádným designovým rozhodnutím, ale konkrétní výhodou, díky níž klub získal elitního nadhazovače Rokiho Sasakiho, který měl podobné podmínky mezi svými prioritami.

Tohle Walter a jeho tým umí. Celý sportovní svět třeba naučil, jak utrácet, aniž by to bylo vidět. Když přivedl jednoho z nejlepších hráčů baseballu současnosti Šóheie Ótaniho, podepsal ho za 700 milionů dolarů (15 miliard korun), ale 680 z nich mu klub vyplatí až po skončení kariéry. V praxi to znamená jediné: Walter má na papíře levný tým a má prostor investovat teď hned. A zároveň s Ótanim otevřel dveře japonským partnerům, expanzi do Asie a novým tokům příjmů.

Dodgers díky tomu přitahují top hráče a udržují si stabilní výkonnost i reputaci. Podobný přístup lze nyní očekávat i u Lakers. Tam dosud chyběla infrastruktura, která by odpovídala velikosti značky.

Mark Walter now has majority ownership stake of the Dodgers and Lakers.

Insane. pic.twitter.com/t7mjvAJpgG

— SleeperHoops (@Sleeper_Hoops) June 18, 2025

Rodina Bussových vlastnila Lakers od roku 1979, kdy Jerry Buss klub koupil jako součást většího balíku spolu s hokejovými Kings a halou The Forum. Byl to realitní investor, který z Lakers udělal sportovní značku s celonárodním dosahem, ale od začátku šlo o ryze rodinné vlastnictví bez vnějších investorů a jiných zdrojů příjmů.

Lakers byli pro Bussovy hlavním majetkem i zdrojem obživy. Klub vedli úsporně, s důrazem na dlouhodobou stabilitu, ale i limity. Podle zámořských médií patřili k týmům, které šetří na trenérech, skautingu i zázemí. Ne z nedbalosti, ale z nutnosti.

Když se tak začalo řešit ve spojitosti s Lakers Walterovo jméno, mělo to velký ohlas. „Tohle je pro ně hodně dobré, konečně můžou fungovat jako skutečný byznys,“ řekl pro ESPN nejmenovaný zdroj z prostředí ligy. A další dodal: „Pro většinu majitelů je klub jen dalším políčkem v portfoliu, ne celé portfolio. Vzhledem k tomu, jak se liga vyvíjí, si nemyslím, že by si mohli dovolit (pod vedením Bussových) působit o mnoho déle. Je to prostě příliš nákladné.“ 

V realitě dnešní NBA, kde se z klubů stávají obří značky a konkurenční výhoda se často rodí mimo hřiště, už samotná historie nestačí. Lakers ji mají, ale teď k ní poprvé po desítkách let přidávají i kapitál a zázemí, které odpovídá jejich jménu.