Závody v přechodu na elektropohon, které probíhají mezi automobilkami, se čím dál víc přesouvají i na úroveň soupeření mezi zeměmi, respektive kontinenty. A jak nedávno prohlásil druhý nejbohatší muž Česka Daniel Křetínský, hlavním konkurentem evropských států jsou USA. Aktuální zpráva z Bruselu to skvěle dokládá: Evropská komise schválila obří podporu 902 milionů eur, tedy 22 miliard korun, pro švédského výrobce baterií do elektrovozů, aby neodešel za oceán.

Švédský Northvolt patří k nejhodnotnějším startupům Evropy, deník Financial Times na sklonku minulého roku uvedl, že chystaný vstup na stockholmskou burzu by mohl společnost ocenit na 20 miliard eur. Firmu založilo v roce 2016 několik bývalých inženýrů z Tesly s plánem vybudovat předního výrobce akumulátorů pro elektromobily.

Northvolt má aktuálně jednu gigafactory, jak se továrnám na baterie pro auta říká, ve Švédsku. Další má v plánu postavit v Německu u města Heide. A právě té se týká dotace, kterou Evropská komise nyní povolila. Jde přitom o první případ svého druhu – komise finanční pomoc Northvoltu od německé vlády povolila v rámci programu zvaného Temporary Crisis and Transition Framework.

Jde o iniciativu, která má za cíl umožnit vládám EU konkurovat finančním subvencím, které nabízejí jiné země, především pak USA. Vláda Joe Bidena totiž loni spustila obří projekt Inflation Reduction Act, v jehož rámci vyčlenila přes 700 miliard dolarů pro podniky, které budou investovat na jejím území do vývoje a výroby zelených technologií.

Northvolt dostal právě z Bidenova programu příslib výrazné dotace, a proto začal vyjednávat s německou vládou, zda by mu byla schopná nabídnout srovnatelné finanční podmínky. Berlín nakonec nabídl 902 milionů eur, ale čekalo se, zda to povolí Evropská komise, která má v případě takovýchto mimořádných pobídek poslední slovo.

V usnesení, které v Bruselu oznámila eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová spolu s německým ministrem průmyslu Robertem Habeckem, se mimo jiné píše: „Opatření má jen omezený dopad na konkurenci a obchod v EU. Navíc je nutné pro to, abychom zajistili rozvoj bateriového průmyslu… Tato pomoc je adekvátní a odpovídá nezbytnému minimu, které je třeba, abychom podnítili investice v Evropě – ale zároveň neznamená, že investice bude ziskovější v Německu než v USA. Ani nepřevýší možnou investici, kterou by Northvolt mohl dostat v USA.“

Ministr Habeck pak dodal totéž, o čem loni na pražské konferenci Shifts hovořil například Daniel Křetínský. „Opravdová soutěž neprobíhá mezi Německem a Itálií či Dánskem nebo mezi Českem a Polskem nebo Maďarskem. Je mezi Evropou a Čínou a USA. Jenže kontrolní systém, který jsme si tu v minulých dekádách vytvořili, se zaměřuje jen na interní trh.“

Habeck tím reagoval na výtky z menších států, které se bojí, že když velké evropské ekonomiky budou moct mohutnými dotacemi podporovat takové investice, jakou zvažuje Northvolt, povede to ke kolapsu jednotného trhu a rozvoji dvourychlostní evropské ekonomiky.

Northvolt slibuje, že bude ve svých továrnách schopen do konce dekády vyrábět baterie až pro milion vozů ročně. Výrazným akcionářem firmy je německá automobilová skupina Volkswagen.