Česká aplikace pomáhá olympionikům k lepším výkonům. Její tvůrci teď chtějí také prodlužovat naše životy

mysasy-slachta-boxed

Foto: mySASY

Radim Šlachta, zakladatel a ředitel startupu mySASY

Aplikace, která dokáže extrémně přesná data o tepu srdce využít na výpočet aktuální připravenosti k tréninku i stáří lidského těla a na míru doporučit, co dělat či nedělat pro zlepšení své fyzické kondice nebo pro dosažení co nejlepších sportovních výsledků. Takhle se dá stručně popsat technologie české firmy mySASY, kterou finančně podpořil hvězdný investor Jiří Hlavenka a využívají ji zatím zejména vrcholoví sportovci. S novým produktem, jež je k dispozici na Kickstarteru, teď chce běžným lidem prodloužit život.

Radim Šlachta je velký fanoušek lezení, kterému se sám věnuje, i proto naše setkání na poslední chvíli posouváme a začínáme o hodinu dříve. Tento sport se totiž na letošní olympiádě objevil vůbec poprvé v historii a původní čas rozhovoru se kryl se začátkem živého přenosu. Padesátiletý zakladatel startupu mySASY si však tento okamžik pochopitelně nemohl nechat ujít.

Jak Šlachta sám popisuje, moc sportovně aktivní není, což vzápětí vysvětluje. Díky své profesní kariéře vnímá velký rozdíl mezi sportem a pohybem – sport je spíš o podávání co nejlepších výkonů a soutěžení, zatímco pohyb souvisí obecněji s aktivním životním stylem. „Možná to lidi překvapí, ale obecně moc fanoušek sledování sportu nejsem,“ usmívá se.

Překvapení to poněkud je. Aplikaci mySASY totiž ve svém tréninku využívá už několik tisíc profesionálních sportovců z České republiky a ze Slovenska, jména řady z nich však nezná ani sám Šlachta. Sportovci totiž pokročilou technologii na zlepšení tréninku považují za konkurenční výhodu oproti soupeřům a nechtějí tak využívání aplikace moc prezentovat.

mysasy-slachta-3

Foto: mySASY

Radim Šlachta, zakladatel a ředitel startupu mySASY

S některými sportovci má však mySASY domluvenou spolupráci a jako konkrétní uživatele uvádí například atletky Zuzanu Hejnovou či Kristinu Mäki, triatlonisty Romanu Gajdošovou, Jana Čelůstku či Tomáše Renča, cyklistu Tomáše Bábka i skupinu slovenských olympioniků, které zastupuje například kanoista Alexander Slafkovský, atlet Ján Volko, biatlonistka Paulina Fialková či bývalý olympijský vítěz Matěj Tóth. V letošním roce je pak nejviditelnější uživatelkou vítězka světového poháru ve sjezdovém lyžování Petra Vlhová.

Z akademické sféry do byznysu ve čtyřicítce

Radim Šlachta je fanouškem pohybu celý svůj život, což se promítlo i do toho, že vystudoval Fakultu tělesné kultury a následně se rozhodl pokračovat i na doktorské studium. Tam se potkal s docentem Pavlem Stejskalem, který byl vedoucím jeho dizertační práce a zároveň i jeden z průkopníků metodiky, s níž Šlachta doteď pracuje.

Odborně se tato metodika nazývá „spektrální analýza variability srdečné frekvence“, což se dá velmi zjednodušeně popsat jako měření milisekundových rozdílů v tepu srdce. Po obhajobě dizertační práce Šlachta zůstal jako učitel a vědec na univerzitě, kde byl několik let i proděkanem. Ve svých čtyřiceti letech si však řekl, že je na čase opustit akademickou sféru.

„Vedle akademické kariéry jsem se pořád snažil něco dělat i mimo, což na fakultě nebylo vnímáno úplně pozitivně a bylo to jedním z důvodů odchodu. Mít výsledek vědecké práce publikovaný v odborném časopise, který téměř nikdo nečte, je jedna věc. Implementace do praxe však druhá,“ popisuje Šlachta.

Po odchodu z univerzity dostal nabídku na budování centra sportovní medicíny pro společnost Agel v Prostějově. Stál tak u jeho zrodu a následně několik let vedl jeho provoz, kdy v rámci laboratoře dostal možnost využít své vědecké poznatky v oblasti analýzy srdeční frekvence v reálném využití.

„V praxi jsem si stále více a více uvědomoval, že hodnota této metodiky je ve sportu obrovská, ale něco tomu chybělo. Fungovala jen v laboratoři, lidé ji nemohli používat každý den doma. Kvůli tomu se ztrácelo hodně informační hodnoty. Měl jsem vizi dostat tuto technologii lidem na noční stolky,“ říká Šlachta.

S rozvojem mobilních technologií a přenosu dát se tak ve svých pětačtyřiceti rozhodl založit vlastní startup, s nímž by svou vizi dotáhl do praxe. Napsal projekt, do firmy přibral bratra Marka se zkušenostmi z IT a specialistu na matematické systémy Ondřeje Spilku, kteří pomohli stavět základy technologické infrastruktury.

Následně Šlachta oslovil investory a sehnal prvního angela – Čecha Marka Potysze, respektive jeho fond Potysz Health zaměřený na investice do zdravotnictví. První investice byla o velikosti tří milionů korun, další čtyři miliony později přibyly ve formě konvertibilní půjčky. Loni pak do firmy investoval známý investor Jiří Hlavenka, který původního investora vykoupil a drží v ní minoritní podíl. Konkrétní částky však nesděluje.

jiri-hlavenka2

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Investor a podnikatel Jiří Hlavenka

„​​Je to vlastně první moje investice, kde hodnota stojí na výsledcích mnohaletého vědeckého výzkumu, navíc velmi objevného. Stojí před námi úkol výzkum zkomercionalizovat – máme něco, co dnes nejspíš nemá nikdo na světě a potenciál je obrovský,“ komentuje Hlavenka pro CzechCrunch.

„Vlastně jako největší úkol vnímám, jak lidem ‚říci pravdu‘, aby ji skutečně byli schopni akceptovat – že umíme s velkou přesností monitorovat proces stárnutí a s vysokou kvalitou nabídnout individualizovaný, fungující recept na to, jak proces stárnutí zpomalovat či dokonce dočasně zvrátit,“ dodává úspěšný investor.

Rychlá data a personalizace místo 100 let starých tabulek

Získané prostředky Šlachtovi v začátcích pomohly vyvinout a na trh uvést zmiňovanou aplikaci mySASY. Ta prvně potřebuje získat data o srdeční frekvenci (nemýlit s pulsovou frekvencí, kterou dnes už běžně měří i chytré hodinky) s přesností na tisícinu sekundy, což je možné například pomocí hrudního pásu. V mySASY prodávají vlastní, možné je ovšem využít jakékoliv dostatečně přesné zařízení, které nabízí třeba výrobci jako Polar nebo Garmin.

Přidaná hodnota aplikace se následně skrývá ve zpracování dat, která vyhodnocuje a následně připravuje dva základní výstupy o stavu organismu. Jedním je dlouhodobý stav ukazující tréninkový profil a tělesnou dispozici, druhým je pak aktuální kapacita k podání maximálního výkonu.

Uživatel mySASY se tak dozví, jaký vliv na jeho tělo měla aktivita v předchozích dnech a co by měl nebo neměl dělat v dnech následujících. Právě tyto informace dokáží sportovci využít na tvorbu co nejlepšího tréninkového plánu.

mysasy-slachta-2

Foto: mySASY

Radim Šlachta, zakladatel a ředitel startupu mySASY

„Když si večer dáte osm piv a nejste na to moc zvyklí, vaše kapacita bude nulová. Podobně tak na tom bude kapacita sportovce den po opravdu silném tréninku. Principem celé aplikace je nastavit optimální trénink pro aktuální stav organismu, což děláme na základě rychlého měření a personalizovaných dat, ne na základě sto let platných teorii a tabulek, jak se to v praxi ještě pořád běžně dělá,“ vysvětluje Šlachta.

Jak bývalý vědec upozorňuje, měření by mělo probíhat pokud možno v co nejstandardnějších podmínkách, ideálně tedy ráno po vzbuzení a před velkou námahou nebo před snídaní. Aplikace mySASY totiž sleduje stav autonomního nervového systému, který ovlivňuje všechno, co se v organismu děje mimo naši vůli.

Stav autonomního nervového systému se přitom dynamicky mění s téměř jakoukoliv aktivitou – když se člověk hýbe, když se nají nebo když si dá kávu. „Kouzlo naší metody je najít moment s co největší stabilitou, aby bylo možné sledovat a srovnávat jednotlivé dny v čase,“ doplňuje Šlachta s tím, že pokud se uživatel měří každý den, získá tím ve výstupech aplikace největší výpovědnou hodnotu.

„Kdybychom ale lidem řekli, že se musí měřit každý den, i tak to nebudou dělat. U sportovců je nejstandardnější měření třikrát týdně, což pořád nabízí vysokou vypovídající hodnotu, zejména když jsou po velkém tréninku nebo před klíčovou akcí. Frekvence měření méně než jednou týdně pak pro vrcholový sport postrádá základní smysl,“ popisuje Šlachta.

Na světě existují asi tři čtyři firmy, které dělají podobné výstupy, v mySASY však podle svého tvůrce využívají nejpřesnější metodiku, což překvapivě přináší i negativní boční efekt. „Je náročné podrobné výstupy upravit do takové podoby, aby byly pochopitelné pro lidi, ale pořád dostatečně vypovídající. Jde o hledání rovnováhy,“ říká.

mysasy-naramek

Foto: mySasy

Hrudní pás měřící srdeční frekvenci mySasy

S prvním produktem mySASY rovnou cílil na profesionální sportovce, na trhu je aplikace přibližně tři roky a loni firma utržila čtyři miliony korun. Rozběh firmy byl přitom relativně snadný díky Šlachtovým kontaktům z dob působení na klinice sportovní medicíny mezi profesionálními sportovci a jejich spolupracovníky.

„Díky těmto kontaktům byl pro nás start relativně jednoduchý, sportovci začali aplikaci používat a seznamovat se s ní. Pak ale přišly dva momenty, kde vývoj nebyl úplně ideální,“ přiznává Šlachta. Prvním bylo, že sportovci nebyli zcela schopni produkt pochopit a mySASY tak museli v rámci uživatelského zážitku předělat.

Druhým problémovým momentem bylo škálování, kdy už se tvůrci aplikace nechtěli spoléhat jen na osobní kontakty a prodej, který bylo třeba překlopit do online světa. Pro tým, jenž byl předtím internetovým marketingem relativně nepolíben, to byla poměrně velká výzva a dnes už si Šlachta uvědomuje, že jde o nikdy nekončící proces, se kterým nikdy nebude plně spokojený.

Aplikace mySASY nyní v databázi registruje desítky tisíc lidí, denně však zaznamenává stovky až tisíce měření a na základě tohoto údaje pak odhaduje, že aplikaci na aktivní bázi využívá několik tisíc lidí a jejich přesný počet se počítá těžko. Teď však přichází další velký milník vývoje celého startupu.

Jaké je skutečné stáří vašeho těla?

„Metodika, se kterou pracujeme, je široce využitelná v různých cílových skupinách,“ říká Šlachta. Analýza dat se obecně opírá o fyziologický základ, že fungování autonomního nervového systému člověka se s věkem výrazně zhoršuje. Na základě měření se pak dá zjistit kvalita řízení organismu a tato hodnota srovnat s průměrem lidí v určitém věku.

Tímto způsobem dokáže uživatel zjistit svůj tzv. funkční věk, což je první základní funkcionalita nové aplikace My Age Health určené pro široký trh běžných lidí. „Hodnota je i součástí mySASY, pro vrcholové sportovce je ale tato informace moc hrubá a při profesionálním tréninku příliš nepomůže,“ vysvětluje zakladatel firmy.

Nová aplikace je tak postavená na tom, že změří funkční věk organismu a zjistí rychlost jeho stárnutí. Následně uživatelům ukáže, co mají dělat, aby ji (zejména při nepříznivých hodnotách – když je funkční věk vyšší než reálný) dokázali snížit. Šlachta přitom věří, že v této oblasti má tým startupu velmi dobrou expertizu, protože i on sám se vědecky nejvíce věnoval problematice pohybových aktivit a zdraví.

„Máme velké know-how v tom, co lidem poradit v oblasti pohybu. Výsledek není o sportu, jde o přesné nastavení pohybu tak, aby se zdravotní stav organismu zlepšil, čím samozřejmě klesne i funkční věk,“ popisuje Šlachta s tím, že výstupem měření pro běžného uživatele mají být „jen“ co nejefektivnější doporučení na změnu životního stylu.

aplikace-my-age-health

Aplikace My Age Health

My Age Health detailně připraví personalizovaná doporučení pro týdenní pohybový plán i na základě osobních preferencí, například o oblíbeném druhu pohybu či aktivitách nebo dostupném náčiní. Výstupy by tak neměly zahrnovat činnosti, které člověk neumí dělat nebo na ně není připravený.

Kondici organismu ovšem kromě pohybu ovlivňují i další aspekty, jako je spánek, výživa nebo management stresu. Aplikace My Age Health tak bude nabízet základní doporučení na zlepšení i v těchto oblastech s případným odkazem na jiné aplikace, které jsou na tyto oblasti odborně připraveny více a uživatelům tak dokáží lépe pomoci.

Jestli tato doporučení pro daného člověka opravdu fungují, se ukáže relativně rychle a jednoduše, a to pomocí dalšího měření o jeho funkčním věku. Uživatel může do aplikace případná data o pohybu vkládat ručně nebo pomocí nositelného zařízení. Pokud by nedocházelo ke zlepšení (nebo by došlo dokonce ke zhoršení), aplikace ihned nabídne alternativní plán.

„Pomocí pravidelného měření pak v téměř reálném čase vidíme, jestli uživateli naše doporučení pomohlo, nebo ne. Pokud ano, budeme jej nadále podporovat, pokud ne, další postup ihned změníme. Pokud uživatel bude opravdu dodržovat naše doporučení, garantujeme, že budou fungovat,“ říká Šlachta a důraz přidává hlavně na personalizaci.

Kickstarter jako test globální cílové skupiny

„Zvedá se mi obočí, když vidím všechny ty fitness aplikace, které o sobě říkají, že mají personalizovaná doporučení. Zeptají se vás na věk a váhu, jinak ale uživatelům vždy nabízí v podstatě to stejné. Víme, že někdy jde o cvičení, které vám nemusí vůbec pomoct, což uživatele v konečném důsledku demotivuje, protože nevidí výsledky. To my obcházíme,“ popisuje Šlachta.

Aktuálně přitom My Age Health vstupuje na trh, a to rovnou v globálním měřítku pomocí spuštění kampaně na Kickstarteru. Cílová částka je nastavená na 20 tisíc dolarů (zhruba 430 tisíc korun), což možná nepůsobí jako příliš, ale podle Šlachty by to měl být reálně splnitelný cíl a zároveň možnost otestovat si cílovou skupinu kdekoliv po světě. Ukončení kampaně je pak spojené se spuštěním produktu.

martin-splichal-postcube-min

Přečtěte si takéVyzvedněte si balík, až ho budete chtít. Český PostCube nabízí chytré výdejní boxy přímo k domům

Sám tvůrce myšlenky přitom přiznává, že první nabízená verze aplikace je postavená na silných odborných základech, cesta za opravdu skvělým produktem ovšem bude ještě dlouhá. I z tohoto důvodu bude aplikace velmi pravděpodobně dlouhodobě zdarma (nutností bude jen pořízení hrudního pásu na měření), aby nabrala co nejvíc uživatelů a zároveň získala co nejvíc dat na další ladění doporučení a zážitku.

„Největší výzva je překonat to, že v naší aplikaci není žádné kouzlo. Není to zázračná pilulka, kterou spolknete. Lidé chtějí všechno hned, ale oni sami musí udělat něco pro to, aby se zlepšili, my jim jen nabídneme nejlepší možné řešení, jak se k cíli dostat. Když nebudou dělat nic, jejich funkční věk se nezmění. Zní to samozřejmě, ale v dnešní době to samozřejmé není,“ dodává Šlachta.

Peter Brejčák

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.