Zatím pro někoho jsou dotace čiré zlo, pro druhého můžou představovat spásu. Buď jak buď, stát teď šlape do podpory projektů i mimo tradiční oblasti, jako je zemědělství nebo doprava. A rozdělí peníze nejen videoherním studiím, ale i startupům a dalším společnostem. Konkrétně těm, které se věnují výzkumu umělé inteligence a jejímu praktickému využití v nových produktech, upřesňuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezi firmami, které získaly dotaci až 30 milionů korun, se objevilo nejen Kiwi, Rossum nebo Filuta AI, ale také třeba Škoda Auto, jež loni vykázala historicky nejlepší hospodářské výsledky a jejíž provozní zisk stoupl na téměř 60 miliard korun.

První veřejné soutěže v rámci programu Twist se zúčastnilo 109 projektů, z nichž 76 doporučil odborný poradní orgán k podpoře. Na státní peníze dosáhnou především firmy na prvních 48 místech, které teď ministerstvo vyzvalo k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Zbývající projekty si musí počkat, zda se časem neuvolní dodatečné finance. Celkem teď stát rozdá 800 milionů korun, v následujících letech má jít až o pět miliard.

„U podpořených projektů očekáváme především software a další digitální výstupy, ale i prototypy či technologie, jejichž nedílnou součástí bude AI. Ta by měla přinést nové užitné vlastnosti pro uživatele a ekonomické přínosy pro podniky,“ hlásí vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na ministerstvu průmyslu Petr Očko.

Jako velcí hráči v cizině

Například brněnský vyhledávač letenek Kiwi zaujal komisi svým modelem umělé inteligence, který se sám učí a dokáže zefektivňovat procesy v back-office. „Dotace pro nás ovšem představují pouze menšinový zdroj financování, pokrývající několik jednotek procent ročních výdajů na výzkum a vývoj. Využíváme je hlavně u projektů s vyšším technologickým rizikem,“ vysvětluje mluvčí společnosti Daniela Chovancová.

Podle ní Kiwi, do něhož už investoři nalili miliardy korun, vnímá veřejnou podporu jako součást celé škály finančních nástrojů, které mohou firmy využívat. „V Evropské unii tyto nástroje běžně využívají i ti největší hráči jako například Airbus nebo Rolls-Royce, podobně funguje podpora také v Izraeli. Myslíme si, že i české firmy v digitální ekonomice by měly mít možnost tyto incentivy využívat.“

Foto: Filuta AI

Filip Dvořák, šéf startupu Filuta AI, zaměřeného na vývoj nástrojů využívajících umělou inteligenci, pak míní, že investice státu do startupů a inovativních technologií představují strategickou výhodu v dnešním globalizovaném světě, kde i jeden produkt vzniklý v malé zemi může oslovit uživatele po celém světě. „Stejně jako ve Spojených státech už desítky let fungují programy na podporu startupových inovací, mě těší, že si Česká republika uvědomuje jejich význam a aktivně je podporuje,“ doplňuje.

Filuta AI, který do programu Twist poslal své samoobslužné AI plánovací agenty, nedávno získal přibližně 90 milionů korun v rámci dalšího investičního kola, vedeného fondem Rockaway Ventures Jakuba Havrlanta. O dva roky dříve mu ve fázi pre-seed přiteklo přes 50 milionů korun.

A podobně se vyjadřuje i šéf technologické společnosti Safetica Mirek Kren, který připomíná, že stát dlouhodobě mluví o potřebě přechodu od montovny k mozkovně. „A právě program jako Twist tento směr podporuje konkrétním a smysluplným krokem, protože cílí na oblasti s vysokým inovačním potenciálem, jako je výzkum, vývoj a umělá inteligence. V tomto ohledu dává velký smysl – pomůže nám akcelerovat vývoj těchto technologií,“ říká.

Safetica, která své sídlo přesunula do kalifornského San José, v soutěži bodovala s AI agenty pro autonomní ochranu dat. Většinovým vlastníkem firmy, jejíž hlavní vývojářský tým sedí v Brně, je miliardář Ondřej Tomek, nedávno do ní společně s dalšími investory vložil sto milionů korun. Tomek v minulosti mimochodem vstoupil i do startupu Dataddo, který teď ministerstvo rovněž doporučilo k podpoře.

Mezi dalšími projekty, které v programu Twist uspěly, je například technologický startup Rossum, který zjednodušeně řečeno pomáhá počítačům pomocí umělé inteligence číst nestrukturované dokumenty. V roce 2021 získal od investorů přes dvě miliardy korun. Dále je na seznamu kromě Škody Auto i třeba zdravotnický holding Akeso, který založil původem řecký miliardář Sotirios Zavalianis.

Jak si všímá investor Václav Ryšlink z fondu Kaya VC, značná část přihlášek přišla od firem sídlících mimo Prahu, často z Moravy. „Pražské společnosti tvořily méně než polovinu seznamu. Upřímně bych čekal opačný poměr, protože jádro české technologické scény je stále soustředěno právě v hlavním městě,“ podotýká.

Ryšlink dál uvedl, že i samotné projekty jsou velmi různorodé. „Objevily se tam jak subjekty bez funkčního webu, tak zavedené technologické firmy. Je tedy vidět, že velikost společnosti nebyla hlavním kritériem. Stejně tak nerozhodovalo, zda firmy vytvářejí vlastní produkt, nebo fungují spíše jako agentury,“ dodává pro CzechCrunch.

Dle jeho pozorování se státní podpora dotkla zejména oblastí zdravotnictví, energetiky, financí a automatizace interních procesů. „Nakolik budou tato řešení skutečně sofistikovaná – zda půjde o vlastní vývoj, nebo nákup hotových řešení –, ukáže až čas. Zároveň doufáme, že se do dalšího kola přihlásí více deeptechových firem, které tu rozhodně jsou, ale o daném programu možná vůbec nevěděly.“

Ostatně o existenci soutěže Twist nevěděli ani někteří další investoři oslovení CzechCrunchem, například Ondřej Bartoš z Credo Ventures. „Slyším o tom poprvé. Obecně ale platí, že státní aktivity na podporu startupů, včetně dotací, příliš nesledujeme – a nic si od nich ani neslibujeme,“ uvedl.

Petr Šíma z Depo Ventures pak v otázce samotných dotací patří k jejich velkým kritikům, označuje je rovnou za zlo. „Je to nástroj, kterým se úředníci naučili zasahovat do ekonomiky. Platí to bohužel napříč Evropou i USA. Dotace do výzkumu určitý smysl dávají, a pakliže je využívají i jiné státy, nezbývá nám než se přizpůsobit. Velké firmy jsou na ně zvyklé a umí o ně bojovat, proto by asi bylo spravedlivé, aby k nim měly přístup i startupy. V Čechách jsou ale dotace jediným nástrojem, na který se stát zmůže. Chybí tu jakákoliv smysluplná podpora investic a investorů,“ tvrdí.

A Vojta Roček z Presto Ventures přidává ještě jeden pohled. Spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem považuje za základ prosperity každého dobře fungujícího státu, pozastavuje se ale nad složením hodnotící komise, kterou v současné podobě tvořili zástupci různých ministerstev a CzechInvestu. „Ocenil bych, kdyby do komise hodnotící startupové projekty byli příště přizváni i investoři a ostatní zástupci startupového ekosystému. Mohli by přinést cenné znalosti o jednotlivých oborech i projektech – a pomoci nasměrovat prostředky tam, kde se nejlépe zúročí,“ zdůrazňuje.

S tím souhlasí i Karel Zheng z Kaya VC, který nedávno ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch hovořil o své cestě z Ústí a Číny až do světa startupových investic. Dle jeho názoru nemají úředníci potřebnou kvalifikaci k rozhodování o rozdělování takto velkých částek z veřejných zdrojů. „Peníze by se neměly ‚rozdávat‘, ale investovat. Investování však vyžaduje spolupráci s profesionálními fondy, které mají zkušenosti s daným nástrojem a jsou zároveň sladěny s trhem – tedy rozumí tomu, co je a co není inovace s reálnou šancí uspět na globální scéně,“ uzavírá.