Lucid Motors chtěl být automobilkou, která sesadí Teslu z trůnu. Letos ale propouští, přepisuje plány a jeho akcie ztratily přes 60 procent hodnoty. Teď zkouší svou nepříliš povzbudivou byznysovou trajektorii zvrátit a má mu s tím pomoct starý kontinent: s estonským Boltem chce do evropských měst poslat na 25 tisíc autonomních taxíků. Jenže tenhle závod o evropské silnice už dávno probíhá.

Minimálně na papíře ambiciózní plán oznámily obě firmy ve čtvrtek. Robotaxíky mají vzniknout na chystané platformě středně velkých elektromobilů Lucidu, datově je bude pohánět čipová architektura Hyperion od Nvidie a zvládnout mají takzvanou čtvrtou úroveň autonomie, tedy jízdu bez zásahu člověka ve vymezených oblastech. Flotilu bude vlastnit a provozovat Bolt. Háček je v tom, že dohoda zatím nemá cenovku, závazné objednávky, termín spuštění ani první město.

Pro Lucid je to přitom vzácná dobrá zpráva. Kalifornská automobilka, kterou založil bývalý šéf vývoje Tesly Peter Rawlinson a většinově ji vlastní saúdskoarabský státní fond PIF, se potácí na hraně krachu. Loni vyrobila jen 18 378 aut, letos dvakrát propouštěla a nový šéf Silvio Napoli, dříve šéf švýcarského výrobce výtahů Schindler, vyměnil celé vedení. Jen za druhé čtvrtletí ztratila na provozní úrovni 901 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 19 miliard korun. „Zklamali jsme na několika frontách a příliš dlouho jsme nedokázali konzistentně plnit, co jsme slíbili,“ přiznal Napoli při zveřejnění výsledků.

Investoři to vidí podobně. Akcie Lucidu ve středu zavřely na 4,04 dolaru, od začátku roku jsou dole o víc než 60 procent a od svých maxim ztratily přes 90 procent. Celá firma má na burze cenu kolem 1,6 miliardy dolarů, tedy asi 33 miliard korun.

Zpráva o spolupráci s Boltem cenné papíry před otevřením trhu zvedla zhruba o pět procent. Robotaxíky jsou pro Lucid totiž hlavní nadějí už od loňska, kdy se spojil i s Uberem a firmou Nuro. Uber pak v dubnu navýšil objednávku na nejméně 35 tisíc aut a do Lucidu vložil celkem 500 milionů dolarů. Na rozdíl od Boltu tedy přinesl i peníze.

Foto: Lucid Motors

Elektromobil Lucid Air od Lucid Motors

Konkurence přitom nespí. Tesla Elona Muska spustila robotaxi loni v červnu v texaském Austinu a dnes jezdí i v Dallasu, Houstonu, San Franciscu a na Floridě, kde v Miami, Orlandu a Tampě vozy obsluhují zákazníky úplně bez lidského dozoru. Od září po Austinu vozí cestující i dvoumístný Cybercab bez volantu a pedálů.

Ještě dál je Waymo, dceřiná firma Googlu, která má za sebou přes 20 milionů jízd v amerických městech. V Londýně testuje zhruba stovku vozů a v srpnu oznámila, že první službu v Evropské unii spustí v Mnichově. V Záhřebu letos v srpnu spustily robotaxíky Uber a chorvatské Verne a v Bratislavě se chystá čínský WeRide.

Bolt, který v roce 2013 založil devatenáctiletý Estonec Markus Villig a který dnes působí ve více než 850 městech včetně Česka, sází na víc koní, už dříve se spojil se Stellantisem a čínskou Pony.ai. „Nikdo není lépe připraven provozovat autonomní mobilitu efektivně a ve velkém,“ tvrdí Villig.

Jenže auto, na kterém má evropská flotila stát, zatím neexistuje. Lucid ho odložil na druhou polovinu příštího roku, první robotaxíky by tak do evropských ulic mohly vyjet nejdříve kolem roku 2028.