Finanční krize a kolaps bank přinesly Nobelovu cenu. Získal ji i bývalý šéf americké centrální banky

Poslední letošní Nobelovu cenu získali Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig. Ukázali, proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank.

Michal MančařMichal Mančař

bernanke-brookings

Foto: Brookings Institution

Ben Bernanke, laureát Nobelovy ceny za ekonomii

0Zobrazit komentáře
Nobelovu cenu letos získali vědci zkoumající spojování molekul jako LEGO kostek nebo třeba křížení lidských předků s dalšími druhy i u lovců mamutů z Dolních Věstonic. S udělením poslední letošní ceny se na prestižní seznam laureátů dostala trojice amerických vědců za svůj výzkum v oboru ekonomie, kde se zaměřili na téma extrémně aktuální – banky a finanční krize.

Nobelovu cenu za ekonomii získali Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig. „Významně zlepšili to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů,“ uvedl Nobelův výbor. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.

„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler.

Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku, je dokonce prvním jejím šéfem, který prestižní ocenění získal. Musel instituci provést finanční krizí let 2008 a 2009 a mohl tak své myšlenky aplikovat v praxi. „Bernanke, Diamond a Dybvig zásadním způsobem osvětlili roli moderního bankovnictví, které úspory klientů bank přeměňuje v investice. Při tom ovšem vzniká rozpor,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

„Střadatelé – klientela bank – chtějí mít své úspory kdykoli přístupné, třeba pro případ nutného náhlého vydání. Firmy nebo i domácnosti si ale u banky půjčují dlouhodobě, až na desítky let, třeba v podobě podnikového úvěru nebo hypotéky. Žádají tedy garanci, že je banka nebude nutit půjčky splácet předčasně, aby mohla vyplatit střadatele. Diamond a Dybvig teoreticky prokázali, že celospolečenská role bank spočívá právě v řešení tohoto rozporu,“ popisuje význam práce trojice amerických vědců Kovanda.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír. První vyhlášenou byla právě cena za fyziologii a lékařství, kterou získal Švéd Svante Pääbo díky svým objevům o genomech předchůdců člověka a jejich evoluci.

Pääbo se kromě své úspěšné snahy sekvenovat genom neandertálce významným způsobem podílel i na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. „Jeho úspěch nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva,“ uvedla Sandra Sázelová, specialistka na paleoantropologii a pracovnice ústavu.

Ocenění za chemii získala kalifornská profesorka Carolyn Bertozziová. Uznávaná biochemička cenu sdílí se dvěma dalšími chemiky za objevení a aplikaci pevných molekulárních vazeb, které pomohou třeba v léčbě rakoviny. Jinak nekompatibilní molekuly díky tomu k sobě mohou zapadnout stejně snadno jako kostky stavebnice LEGO. Jejich kombinací lze vytvořit komplexní a dosud neviděné struktury. Podle Nobelovy komise tak může vznikat téměř nekonečné množství nových molekul.

Tak trochu americká cena…

Další trojice vědců získala ocenění za výzkum, který může být považován za krok k teleportaci. Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Antony Zeilinger se zabývají jevem, který se nazývá provázání. Jde o předpoklad, který kdysi Einstein označil jako „strašidelný“ a kterému fyzici dlouho ani nevěřili. Je to totiž podle některých vyjádření „dost možná nejbizarnější“ aspekt kvantové teorie

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané. Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.

S přispěním ČTK

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání

Dobrou chuť. Vědci experimentují s kvasinkami, které požírají ropu a produkují levný vodík

Speciální druhy kvasinek slibují využití pro vysloužilé ropné vrty i pomoc s čistěním životního prostředí po haváriích.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

cemvita1

Foto: Cemvita

Těžařský vrt v Texasu využitý společností Cemvita

0Zobrazit komentáře

S kvasinkami lidé experimentují už tisíce let – ostatně díky nim v pradávných dobách vzniklo pivo. A nebýt tohoto biologického procesu, své nejvýznamnější výzkumy by neprovedl ani například Louis Pasteur, otec moderní imunobiologie, procesu pasterizace a jeden z nejvýznamnějších vědců vůbec. Díky moderním technologiím už nemusí tyto pracovité organismy sloužit jen k výrobě léků nebo oblíbených pochoutek, ale také zachraňovat a čistit životní prostředí.

Komerčně využít se je rozhodla společnosti Cemvita, která chce díky svému řešení ekologicky a také velmi levně produkovat vodík – element, o nějž je v době zvyšujících se nároků na udržitelnost stále větší zájem. Jeho cena by se mohla pohybovat okolo 24 korun za kilogram, přičemž současná výroba elektrolýzou za pomoci solárních či větrných elektráren se těžko dostane pod 75 korun.

Nápad texaské firmy stojí na vysloužilý těžařských vrtech. Na ně je oblast okolo Mexického zálivu poměrně bohatá. Zatímco při naražení nového naleziště mnohdy ropa tryská na povrch proudem, postupem času tlak přirozeně klesá, až se kvůli zvyšujícím se nákladům na energii nevyplatí ropu dál z vrtu čerpat. Na povrchu tak zůstává infrastruktura a v zemi nevyčerpané naleziště ropy.

cemvita2

Foto: Cemvita

Schéma produkce takzvaného „zlatého vodíku“

A právě v této fázi by měly na scénu nastoupit speciálně vyšlechtěné kvasinky, které – ač to zní neskutečně – požírají surovou ropu. Cemvita je chce spustit společně s vodou, inhibitory a výživou do vrtu, v němž by měl tím okamžikem začít fungovat hotový koncert. Kvasinky totiž pracují opravdu svižně a rychle se i rozmnožují. Už Louis Pasteur v roce 1854 prohlásil, že rychlost, s níž kvasinky zpracují glukózu, je podobná, jako kdyby člověk za dva dny nasekal milion kilogramů dříví.

Zatímco v pivu kvasinky produkují především etanol, v případě zázračných kvasinek od Cemvitie má být produktem právě vodík společně s oxidem uhličitým. Texaská společnost už otestovala i způsob, jak oba dva plyny dostat z vrtu a odseparovat. Míra produkce vodíku prý překonala její očekávání.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Diagram činnosti přitom naznačuje, že oxid uhličitý chce skladovat Cemvita zpět v zemi. Právě sekundární produkt je důvod, proč není zcela košer nazývat takto vyrobený vodík zeleným, proto společnost používá označení zlatý. Jak tedy upozorňuje portál New Atlas, aby byla výroba skutečně ekologická, je třeba zadržovat vyprodukovaný oxid uhličitý. V cestě za větším rozšířením tohoto modelu stojí ale regulátoři, nejisté je i množství vysloužilých vrtů, které budou chtít ropné společnosti tímto způsobem využít.

Ropu požírající organismy nicméně nejsou v principu žádnou novinkou (inovace v případě Cemvitie spočívá právě v produkci vodíku). Biologové o jejich existenci ví už léta. Řada bakterií, které jsou schopné alespoň částečně rozložit složité uhlovodíky jako ropu, byla objevena a izolována už v polovině devadesátých let, a to především v přímořských a mořských oblastech.

Ne náhodou si jich zejména američtí vědci začali více všímat krátce po dubnu 2010. Tehdy čtyřicet kilometrů od pobřeží Lousiany vzplanula plošina Deepwater Horizon a následné protržení ropného vrtu způsobilo největší zamoření pobřeží USA v jejich historii.

Jak nicméně zdokumentoval například National Geographic, příroda se s černou mazlavou hmotou vyrovná po svém a právě kvasinky, které si na ropě pochutnávají, se v přímořských oblastech pustily do práce. Biologové je objevili v rostlinách, které byly ropnou skvrnou zasaženy, nicméně jejich izolace a rozmnožení jsou složité úkoly. Žádný jeden organizmus nedokáže totiž rozložit tak složité struktury, jako je ropa, a je potřeba souhra celého orchestru kvasinek. Tedy alespoň zatím.

TRON: ARES

Přečtěte si takéVelký trailer na Tron: Ares láká na vizuály a hudbu Nine Inch NailsJe tu velký trailer na Tron: Ares. Láká na válku se stroji, originální vizuál a hudbu Nine Inch Nails

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.