Geniální matematik to udělal znovu. On a AI nejspíš vyřešili 167 let starý problém s pravidelností čísel

Levent Alpöge z Anthropicu letos vyvrátil Jacobiho domněnku a ohlásil řešení Hopfova problému. Teď prý s Claudem dokázal Riemannovu hypotézu.

levent-alpoge
Foto: ChatGPT / CzechCrunch
Ilustrace matematika Leventa Alpögeho
0Zobrazit komentáře

Baví vás články CzechCrunche?

Vídejte je na Googlu častěji.

V pátek ráno amerického času zveřejnil matematik Levent Alpöge na svém webu čtyřstránkovou zprávu, jejíž klíčová věta by ještě před pár lety zněla jako vtip. „Věřím, že jsem ve spolupráci s Claudem objevil důkaz Riemannovy hypotézy,“ napsal výzkumník společnosti Anthropic. Jde o nejslavnější nevyřešený problém matematiky, se kterým si badatelé lámou hlavu od roku 1859 a za jehož vyřešení vypsal Clayův matematický institut odměnu milion dolarů. A je to další důkaz toho, že AI postupně překonává lidské schopnosti.

Hypotézu formuloval německý matematik Bernhard Riemann a týká se takzvané funkce zeta, která v sobě skrytě nese informaci o tom, jak jsou mezi ostatními čísly rozmístěna prvočísla. Riemann předpověděl, že všechny její zajímavé, takzvané netriviální nulové body leží na jediné svislé přímce. Pokud to platí, prvočísla se rozkládají tak pravidelně, jak jen mohou. Na tomto předpokladu dnes stojí tisíce dalších matematických vět. Alpöge navíc tvrdí, že jeho metoda zvládá i zobecněnou Riemannovu hypotézu, která stejnou otázku klade pro širší rodinu takzvaných L-funkcí.

Alpöge přitom není samozvaný amatér, jakých se s „důkazy“ Riemannovy hypotézy za poslední století objevily stovky. Narodil se v roce 1992 na Long Islandu, má americké i turecké občanství. Na Harvardu vystudoval s nejvyšším vyznamenáním matematiku a fyziku, pokračoval na Cambridgi a doktorát získal v Princetonu. Dostal Morganovu cenu za výzkum vysokoškolských studentů a je po něm pojmenovaná i planetka. Riemannovu hypotézu ve své poznámce označuje za „posvátný předmět matematiky, který mě provází od dětství“.

alpoge
Foto: CzechCrunch
Vizualizace Riemannovy hypotézy, jak ji vytvořil sám jazykový model Claude

Zároveň ale nejde o jeho první takový zásah. Letos v červenci během finále fotbalového mistrovství světa napsal na sociální síť X krátkou zprávu, že Jacobiho domněnka je chybná. S modelem Claude Fable 5 našel protipříklad k problému, který v roce 1939 formuloval německý matematik Ott-Heinrich Keller.

V srpnu pak následovala série dalších výsledků: s Tristanem Buckmasterem ukázali, že Eulerovy rovnice proudění mohou v konečném čase „explodovat“, a 23. srpna zveřejnil stostránkový důkaz, že šestirozměrná sféra má takzvanou komplexní strukturu. Časopis Scientific American tehdy svůj článek otevřel konstatováním, že Alpöge „to udělal znovu“.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na Riemannově hypotéze pracoval s Claudem zhruba šest týdnů, od 6. října do 16. listopadu. Sám podle svých slov určoval směr a Claude odvedl velkou část technické práce. „Claude mě v závěru dalece předčil,“ přiznává Alpöge a dodává, že v oboru automorfních forem, na kterých důkaz stojí, je sám jen „málo zběhlý“. Klíčový nápad, jak dlouhý má být řetězec matematických kroků zvaných théta zdvihy, podle něj přišel právě od modelu. Celý jejich společný vysvětlovací argument má přes 250 tisíc stran.

Lidsky čitelná verze důkazu zatím neexistuje. Alpöge zveřejnil jen jeho formalizaci v jazyce Lean, tedy nástroji, ve kterém počítač krok za krokem kontroluje logickou správnost důkazu. Kód rozdělený do čtrnácti balíků si už podle dostupných zpráv nezávisle přeložil matematik Andrew Sutherland z MIT. Ten ale upozornil, že pochopit matematické detaily dá ještě spoustu práce. Odborníci musí ověřit hlavně to, že vše skutečně odpovídá Riemannově hypotéze a nestojí na nestandardních předpokladech. Podobné nedostatky se nedávno našly v některých důkazech, které v Leanu zveřejnilo OpenAI.

Práce Leventa Alpögeho spatřila světlo světa v symbolické chvíli. Poznámka vyšla den poté, co Anthropic vstoupil na burzu Nasdaq. Firma prodejem akcií získala přes 100 miliard dolarů a zapsala se do historie největší primární emisí akcií vůbec. „Existuje zjevný cynický výklad související s načasováním, ale je mylný,“ uvedl sám matematik a dodal, že ještě pozdě v noci poslal šéfovi firmy Dariu Amodeiovi dotaz, zda by mohl něco takového zveřejnit.

Pokud se jeho důkaz potvrdí, půjde o jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách matematiky i umělé inteligence. Paradoxní je, že investoři ve stejný den „hlasovali“ úplně jinak. Technologický index Nasdaq v pátek spadl o 5,3 procenta a smazal tím veškeré letošní zisky, akcie čipového giganta Nvidia se propadly o 14 procent a také Anthropic ztratil 8,5 procenta. A hlasy o tom, že nastává korekce či splaskávání AI bubliny, tím dále zesílily. Bez ohledu na Alpögeho pokroky.