Historický mlýn nahradila novostavba, která zachovala jeho původní siluetu. Nabízí bydlení hned u zámku
Za projektem stojí miliardová hodonínská rodinná skupina AF Group, která se zabývá nejen stavebnictvím a developmentem, ale i sklářstvím.
Pocházel ze 16. století, patřil do lichtenštejnského Lednicko-valtického panství a po určitou dobu platil za jednu z dominant Břeclavi. Od padesátých let minulého století ale chátral. Zkázu pak dokonal požár, takže Vránův mlýn, který se nachází v bezprostřední blízkosti zámku, musel k zemi. Na jeho místě teď vyrostla novostavba, která původnímu objektu vzdává hold – silueta totiž zůstala stejná. Zachován je rovněž vodní náhon.
Za projektem stojí miliardová hodonínská rodinná skupina AF Group, do které patří asi 20 firem, zaměstnává přes 500 lidí a zabývá se hlavně stavebnictvím a developmentem. Před dvěma lety ale zachránila slavnou sklárnu Květná z roku 1794, a tak se dnes věnuje i sklářství. Na místě břeclavského mlýnu nyní vybudovala komplex s 49 bytovými jednotkami, které doplňují veřejné prostory i podzemní garáže.
„Když jsme se na Vránův mlýn byli podívat poprvé, zjistili jsme, že to místo je ve velmi špatném stavu. Byla to ruina, pohybovali se tam bezdomovci a celá lokalita působila zanedbaně. Na druhou stranu jsme si uvědomili, kde se nacházíme. Je to střed města, kousek od vstupu do Lednicko-valtického areálu, u vody a v blízkosti zámku. Ta kombinace byla natolik silná, že už v ten moment nám došlo, že k tomu musíme přistoupit jinak než ke standardní developerské realizaci,“ vzpomíná Josef Anovčín, šéf AF Group.
Většinu bytů tvoří jednotky 2+kk, které jsou už z velké části prodané nebo rezervované. Cenovky těch volných začínají na přibližně 5,6 milionu korun. K dispozici je ale ještě i 4+1 s podlahovou plochou 109 metrů čtverečních za necelých 12 milionů. Bydlení je dostupné ve více budovách, například v takzvaném zámeckém křídle, jižní věži nebo v objektu přímo nad vodní plochou.
Architekti ze studia Létající inženýři pracovali i s materiály, které jsou pro dané místo typické, například se žulovou dlažbou v návaznosti na zámek. „Nová budova vychází ze siluety původního mlýna a snaží se zachovat jeho ‚tvarovou paměť‘. Právě tímto přístupem jsme chtěli udržet genius loci místa a přenést ho do současnosti,“ doplňuje architekt Tomáš Havlíček.




















