Sobota 4. července bude dnem velkých oslav, protože významná část světa bude sledovat dění v USA, které si pod velikášskou taktovkou Donalda Trumpa připomenou 250 let své nezávislosti. V Dolní Dobrouči, v podhůří Orlických hor, ovšem uctí hudbou a zábavou jiné jubileum: 100 let zdejšího lidového domu. Ten už pár let patří tamní podnikatelské rodině Kadlecových a podobně jako jejich vířivkový byznys prochází i liďák ambiciózní transformací.

Lidové (někdy též spolkové, národní či dělnické) domy byly v 19. a na počátku 20. století přirozenými středisky městeček a vesnic, kde se odehrávala podstatná část komunitního života: pořádaly se v nich bály, schůzovalo se, probíhal tam politický i sportovní život. A nejinak tomu bylo i v Dolní Dobrouči, ležící v kopcovité krajině mezi Letohradem a Ústím nad Orlicí.

Ani jeho poválečný osud nebyl výjimečný – byl z něj kulturák, přistavěla se hospoda a fungoval jako společenské a kulturní centrum obce. Po revoluci vystřídal několik vlastníků i provozovatelů, původní majitelé z lidové strany o něj už ale zájem neměli. Finální ránu mu zasadil až covid, který vyhnal lidi z hospod. „Chtěli z něj udělat tržnici s levný zbožím, tak jsme ho radši koupili,“ rozpřáhne rukama Kateřina Kadlecová.

Dnes, po čtyřech letech, je dobroučský liďák uvnitř k nepoznání: restaurace připomíná spíš trendy podniky z pražské Letné či Karlína, nákladnou přestavbou prošel i taneční sál, jen nové závěsy vyšly na čtvrt milionu. Už v něm vystoupila třeba Bára Basiková nebo Petra Janů. „Rádi bychom sem dostali Marii Rottrovou,“ říká Kadlecová.

Práce s budovou, která čítá i jeden byt, ale ještě nejsou ani zdaleka hotové. Stačí se projít kolem. Dům poznamenaly opravy a přestavby během socialismu i po roce 1989, takže nabízí typický mix bílých plastových oken, normalizační šedo-béžové fasády a zbytků původní secesní výzdoby. „S tímhle ale musíme postupně, protože zatím je to spíš černá díra na peníze,“ směje se majitelka s tím, že restaurace se sálem jsou zatím pro její firmu USSPA čistým finančním nákladem.

Foto: USSPA

Svého druhu paradoxem je, že ke koupi kulturáku Kadlecovi přivedl covid, který hospodu poslal do kolen. A jejich společnost, která je předním evropským výrobcem privátních vířivek a celoročních bazénů swim spa, naopak vystřelil do nebe. „Plánů, co všechno bychom mohli dělat, tehdy vzniklo opravdu hodně a dost jsme jich i zvládli uskutečnit,“ přiznává energická dáma, která sice v Dolní Dobrouči s rodinou žije, ale jako doma je i v pražských byznysových kruzích, kde se angažuje třeba v projektu Druhé ekonomické transformace.

Jestliže v roce 2019 rodinná firma utržila kolem 160 milionů korun, o tři roky později měla obrat dvojnásobný. Pandemie zavřela lidi doma a ti se rozhodli zútulňovat své zahrady i terasy. A prémiové vířivky se pro takový tunning domácností hodily skvěle.

„Bylo to neskutečně intenzivní. Lidé vše chtěli hned. Naši zahraniční partneři nakupovali i na sklad. Bylo to podobné jako s koly, ty šly také na dračku,“ vzpomíná Kateřina Kadlecová, která skupinu USSPA řídí spolu s manželem poté, co ji před 15 lety převzali od jejího otce, zakladatele podniku Petra Koláře.

„Covid byl pro nás fofr. Na jedné straně dramaticky rostla poptávka a na druhé jsme rozšiřovali a souběžně reorganizovali výrobu, navyšovali výrobní kapacity, dokonce i administrativní zázemí. A do toho se zadrhávaly dodavatelské řetězce, neustále chyběl nejrůznější materiál a komponenty. No a k tomu všemu jsme transformovali firmu na holding, abychom dále lépe vstřebávali růst a rozvoj,“ dodává.

Foto: Archiv KK

Kateřina Kadlecová, ředitelka firmy USSPA

Její příměr s cyklistikou je přesný i tím, co následovalo – podobně jako se po covidu propadly prodeje kol, klesla i obchodní poptávka po vířivkách. „Vždycky jsme si zakládali na tom, že jsme ziskoví. Jenže tohle v letech 2023 a 2024 zmizelo. Bylo to náročné,“ říká. Oba těžké roky, kdy svět zasáhla energetická krize a válka na Ukrajině, šla USSPA v obratu dolů o dvacet procent, propadl se i profit.

Na řadu proto přišla série opatření, které měly za cíl firmu vrátit do kondice: „Výhoda byla, že jsme si už jednou krizí po roce 2008 prošli, tentokrát jsme ale byli mnohem lépe vybaveni datově a dokázali jsme rychleji reagovat.“ Počet zaměstnanců se postupně snížil ze zhruba 120 na 90 lidí, najelo se na úspornější plán v oblasti nákladů, zároveň ale vyvinuli i novou řadu vířivek pro zahraniční trhy, aby podpořili export.

Firma navíc v covidu přidala nový výrobní závod, aby dokázala pokrýt zvýšenou poptávku – vedle hlavního areálu v Dolní Dobrouči, který úplně původně sloužil jako textilka národního podniku Hedva, si pronajali halu v nedaleké Hnátnici. „Byl to další velký náklad, ale jsme dnes rádi, že jsme to udělali,“ usmívá se Kateřina Kadlecová, když fabrikou, kde probíhá výroba skořepin, procházíme.

Odtud pak skořepiny putují o pár kilometrů dál, kde se na ně aplikuje izolační vrstva, vyvrtají se, osadí se trysky a ostatní komponenty, napojí všechny hadice a technologie a případně se tam i uloží do dřevěných kabinetů. A pak už míří k zákazníkům. Nejprodávanější model vyjde zhruba na půl milionu, obří vířivka, v níž lze i plavat, se ale cenou blíží milionu a s příslušenstvím v podobě elektricky ovládaného termokrytu se přes tuto hranici snadno přehoupne. „Naši klienti jsou úspěšní lidé, převážně rodiny,“ dodává Kadlecová.

Foto: USSPA

+1

Transformace z let 2023 a 2024 se loni začala vyplácet a Kadlecovým se podařilo společnost nasměrovat zpět k profitu – tržby pokořily 300 milionů korun a ve výsledovce svítí EBITDA před daněmi a odpisy přesahující 21 milionů. „Zhruba polovinu našeho obratu tvoří Česko, kde si vše sami i prodáváme, instalujeme u klientů a zajišťujeme i následnou péči. V zahraničí máme partnery, což není vždy snadná spolupráce,“ vysvětluje bývalá závodní tenistka, která se v posledních letech rekreačně věnuje spíše golfu.

I v něm zanechává rodina Kolářových a Kadlecových v Dolní Dobrouči výraznou stopu: otec poté, co předal mladší generaci vířivkový podnik, nad městečkem vybudoval osmnáctijamkové golfové hřiště, o které se stará Kateřinina mladší sestra Petra. Prestiž golfového areálu postupně stoupá a navíc na rozdíl od Lidového domu není součástí byznysové skupiny USSPA, ale jde o soukromou aktivitu.

Kateřinin otec Petr Kolář, rodák z Jablonce nad Nisou, se do Dolní Dobrouče přiženil. A s manželkou chtěli hned po revoluci podnikat – nejprve zkoušeli zprivatizovat místní textilku, což se nepovedlo, tak rozjeli byznys s domácími spa. Inspirace přišla od Kateřiny, která vyrazila na stipendijní pobyt do USA, kde ji vířivky více méně náhodou zaujaly. Nejprve je dováželi a zde kompletovali, brzy je ale sami začali vyrábět a už v roce 1998 najali i vlastního designéra.

„A koupili jsme na to areál textilky, kterou našim původně odmítli prodat,“ směje se Kadlecová. Rodičům koukala pod ruce od mládí, takže nástup do rodinné firmy, v níž působí široké příbuzenstvo, pro ni byl přirozeným krokem. I ona svého syna chystá na to, že společnost USSPA jednou převezme: „Od malička říká, že firmu jednou povede, nikdy jsme mu to nenutili. Vždy jsme jen zdůrazňovali, aby odjel kvůli zkušenostem studovat do zahraničí, což se nakonec povedlo.“

Dolní Dobrouč má jen 2 500 obyvatel a na to, jak malým městečkem je, v ní bují poměrně intenzivní byznysový ruch: kromě USSPA tam totiž sídlí také multimiliardová skupina Contipro, kterou ovládá rodina zakladatele Vladimíra Velebného a která vyrábí kyselinu hyaluronovou, jež se používá ve farmacii a v kosmetice. „Těším se, až k nám začnou chodit na obědy,“ směje se Kateřina Kadlecová na adresu byznysových souputníků z kopce (USSPA naopak sídlí v údolí u potoka).

Že by ale měli nějak rozdělené sféry vlivu, třeba po vzoru amerických dynastických seriálů, opět se smíchem odmítá a otevřeně přiznává, že Contipro je prostě větší podnik. Její otec ale naproti tomu jedno funkční období strávil jako starosta obce, ona byla dvakrát zastupitelkou. A tuhle zkušenost už opakovat nechce: „Stačilo. Uvědomila jsem si, čemu se v životě chci věnovat. A politika, byť obecní, to není.“

A co bude dál? Samozřejmě kromě toho, že se jednou liďák dočká rekonstrukce i zvenčí a zapěje v něm i Marie Rottrová? „Letos opět trochu povyrosteme, to by mělo být v pohodě,“ říká Kateřina Kadlecová. Ovšem budoucnost USSPA paradoxně není tak úplně v Dolní Dobrouči.

Ne snad, že by se společnost stěhovala, ale už delší dobu se kouká po nějakém volném prostranství, tzv. zelené louce, kde by mohla koncentrovat na jedno místo veškerý svůj provoz, parkoviště a nemuset štelovat, jak se vejít do fabriky, která historicky sloužila něčemu úplně jinému. „To je něco, čemu se nevyhneme. Ale to teď ještě není na pořadu dne. Aspoň zatím.“