Jaký člověk, takový LinkedIn? Internet si zamiloval profil nového šéfa Applu, prý ho přesně vystihuje
Deset let u Steva Jobse ho naučilo, že na detailu záleží nejvíc. Teď tenhle inženýr přebírá Apple, aby ho provedl náročnou érou umělé inteligence.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Představte si tenhle scénář: je dlouho po půlnoci, vy stojíte kdesi v továrně tisíce kilometrů od domova a s lupou v ruce se hádáte o šroubek. Přesněji řečeno o to, jestli má mít pětadvacet, nebo pětatřicet miniaturních drážek. Zákazník ho přitom na zadní straně monitoru pravděpodobně nikdy neuvidí. V tu chvíli by vám mohlo blesknout hlavou, jestli jste se náhodou nezbláznili. To by ale pro Johna Ternuse nepřicházelo v úvahu. Sám tento scénář zažil a říkal si, že pokud už vývojem strávil mnoho měsíců, musí být výsledek dokonalý. Právě tento muž, pro laickou veřejnost doposud téměř neznámý manažer, 1. září vystřídá Tima Cooka a stane se novým výkonným ředitelem Applu.
Zatímco Steve Jobs byl nespoutaný vizionář a Tim Cook zase geniální logistik, který dokázal firmě vydělat stovky miliard dolarů, John Ternus představuje úplně jinou krevní skupinu. Jeho jmenování do čela firmy přitom nese i jistou symboliku, je mu přesně 51 let. Tedy navlas stejně, jako bylo Cookovi v roce 2011, když přebíral žezlo po Jobsovi.
Svět o něm ale dosud moc nevěděl, a to i proto, že například na sociálních sítích téměř neexistuje. Nemá žádný účet na síti X a internetem už koluje fotka jeho „obyčejného“ profilu na LinkedInu. Vesměs v dobrém, jeden z uživatelů například napsal, že je stejný jako jeho produkty pod Applem, tedy minimalistický, čistý a bez zbytečných výstřelků.
V Ternusově životopisu na LinkedInu nicméně najdeme i Pensylvánskou univerzitu, kde začala jeho cesta tak trochu nečekaně v bazénu. Během studií strojního inženýrství v devadesátých letech patřil k oporám tamního plaveckého týmu. Závodil mimo jiné na padesát metrů volným způsobem a jeho tehdejší kolegové na něj dodnes vzpomínají jako na skvělého parťáka.
Výsledkem studií byl závěrečný vysokoškolský projekt. Sestrojil tehdy mechanické krmicí rameno pro lidi s ochrnutím všech končetin, které mohli uživatelé ovládat pouhými pohyby hlavy. Právě tento instinkt, tedy vzít složitou technologii a nechat ji pomáhat lidem, ho po krátké zkušenosti ve startupu s virtuální realitou přivedl v roce 2001 do Cupertina.

V Applu se v té době pod znovuzrozeným vedením Steva Jobse začaly rýsovat produkty, které měly přepsat technologické dějiny. Ternus nastoupil do oddělení produktového designu a rychle šplhal firemní hierarchií. Lidé zevnitř firmy ho nejčastěji označují za milého chlapíka. Když se stal manažerem a dostal nabídku přejít do vlastní zavřené kanceláře, prý ji zdvořile odmítl a raději zůstal sedět v open spacu se svým týmem.
Nenechte se ale mýlit jeho pověstí, Ternus si v minulosti vybojoval i několik zákulisních bitev. Třeba před několika lety, když bylo potřeba aktualizovat Mac Mini. Vývojáři volali po nových čipech a Ternus věděl, že kdyby požádal o nový vzhled tehdejšího designového šéfa Jonyho Ivea, projekt by o měsíce zbrzdily debaty o estetice. A proto udělal nečekaný tah: jednoduše zavelel ponechat staré šasi, designové oddělení úplně obešel a aktualizaci protlačil silou. A prošlo mu to.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsBěhem své kariéry se podepsal v podstatě pod všechno zásadní, ať už šlo o AirPody, iPhony nebo hodinky Apple Watch. Pracoval také na každé generaci iPadu a podle novinářů z Bloombergu to byl právě on, kdo přesvědčil šéfa softwaru Craiga Federighiho, že tablet nutně potřebuje svůj vlastní systém iPadOS, aby nezůstal uvízlý v těle přerostlého iPhonu. Jeho triumfem je ale přechod počítačů Mac z procesorů Intel na vlastní čipy Apple Silicon. Byl to obrovský risk, který se však Applu vyplatil. Notebooky se najednou nepřehřívaly a vydržely fungovat celý den.
Samozřejmě jeho kariéra ale není bez poskvrny. V jeho portfoliu najdeme bolavé přešlapy, jako byla vysoce poruchová „motýlková“ klávesnice v MacBoocích nebo neúspěšný dotykový pruh Touch Bar, který Apple nakonec v tichosti zařízl. Patřil také k těm, kteří u chytrého reproduktoru HomePod z úsporných důvodů zamítli přidání kamery, kvůli čemuž firma na poli chytré domácnosti dodnes znatelně pokulhává.
Jeden z méně povedených Ternusových kousků v podobě motýlí klávesnice:
Dotahování ztrát teď mimochodem bude jeho denním chlebem. Technologický svět se otřásá pod nástupem umělé inteligence, Google s Microsoftem do ní sypou stovky miliard dolarů a Apple se svou stárnoucí Siri a zpožděným systémem Apple Intelligence působí, jako by mu tak trochu ujel vlak. Fanoušci Applu i novináři se ptají, zda má na první pohled klidný inženýr žaludek na odvážná a riskantní rozhodnutí, která nová technologická éra zkrátka vyžaduje.
To ukážou až následující roky. Jisté je ale jedno: preciznost mu chybět nebude. Když se ho totiž novináři zeptali na jeho nejoblíbenější vzpomínku na Steva Jobse, nezmínil ohromující prodeje ani bombastické prezentace. Vyprávěl o tom, jak Jobs jednou odtáhl komodu od zdi a obdivoval, že truhlář dokonale opracoval i její zadní část. Tu stranu, na kterou se už nikdy nikdo nepodívá. A přesně tento obsedantní přístup k řemeslu si teď zřejmě přináší i John Ternus.







