Jaký člověk, takový LinkedIn? Internet si zamiloval profil nového šéfa Applu, prý ho přesně vystihuje
Deset let u Steva Jobse ho naučilo, že na detailu záleží nejvíc. Teď tenhle inženýr přebírá Apple, aby ho provedl náročnou érou umělé inteligence.
Představte si tenhle scénář: je dlouho po půlnoci, vy stojíte kdesi v továrně tisíce kilometrů od domova a s lupou v ruce se hádáte o šroubek. Přesněji řečeno o to, jestli má mít pětadvacet, nebo pětatřicet miniaturních drážek. Zákazník ho přitom na zadní straně monitoru pravděpodobně nikdy neuvidí. V tu chvíli by vám mohlo blesknout hlavou, jestli jste se náhodou nezbláznili. To by ale pro Johna Ternuse nepřicházelo v úvahu. Sám tento scénář zažil a říkal si, že pokud už vývojem strávil mnoho měsíců, musí být výsledek dokonalý. Právě tento muž, pro laickou veřejnost doposud téměř neznámý manažer, 1. září vystřídá Tima Cooka a stane se novým výkonným ředitelem Applu.
Zatímco Steve Jobs byl nespoutaný vizionář a Tim Cook zase geniální logistik, který dokázal firmě vydělat stovky miliard dolarů, John Ternus představuje úplně jinou krevní skupinu. Jeho jmenování do čela firmy přitom nese i jistou symboliku, je mu přesně 51 let. Tedy navlas stejně, jako bylo Cookovi v roce 2011, když přebíral žezlo po Jobsovi.
Svět o něm ale dosud moc nevěděl, a to i proto, že například na sociálních sítích téměř neexistuje. Nemá žádný účet na síti X a internetem už koluje fotka jeho „obyčejného“ profilu na LinkedInu. Vesměs v dobrém, jeden z uživatelů například napsal, že je stejný jako jeho produkty pod Applem, tedy minimalistický, čistý a bez zbytečných výstřelků.
V Ternusově životopisu na LinkedInu nicméně najdeme i Pensylvánskou univerzitu, kde začala jeho cesta tak trochu nečekaně v bazénu. Během studií strojního inženýrství v devadesátých letech patřil k oporám tamního plaveckého týmu. Závodil mimo jiné na padesát metrů volným způsobem a jeho tehdejší kolegové na něj dodnes vzpomínají jako na skvělého parťáka.
Výsledkem studií byl závěrečný vysokoškolský projekt. Sestrojil tehdy mechanické krmicí rameno pro lidi s ochrnutím všech končetin, které mohli uživatelé ovládat pouhými pohyby hlavy. Právě tento instinkt, tedy vzít složitou technologii a nechat ji pomáhat lidem, ho po krátké zkušenosti ve startupu s virtuální realitou přivedl v roce 2001 do Cupertina.

V Applu se v té době pod znovuzrozeným vedením Steva Jobse začaly rýsovat produkty, které měly přepsat technologické dějiny. Ternus nastoupil do oddělení produktového designu a rychle šplhal firemní hierarchií. Lidé zevnitř firmy ho nejčastěji označují za milého chlapíka. Když se stal manažerem a dostal nabídku přejít do vlastní zavřené kanceláře, prý ji zdvořile odmítl a raději zůstal sedět v open spacu se svým týmem.
Nenechte se ale mýlit jeho pověstí, Ternus si v minulosti vybojoval i několik zákulisních bitev. Třeba před několika lety, když bylo potřeba aktualizovat Mac Mini. Vývojáři volali po nových čipech a Ternus věděl, že kdyby požádal o nový vzhled tehdejšího designového šéfa Jonyho Ivea, projekt by o měsíce zbrzdily debaty o estetice. A proto udělal nečekaný tah: jednoduše zavelel ponechat staré šasi, designové oddělení úplně obešel a aktualizaci protlačil silou. A prošlo mu to.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsBěhem své kariéry se podepsal v podstatě pod všechno zásadní, ať už šlo o AirPody, iPhony nebo hodinky Apple Watch. Pracoval také na každé generaci iPadu a podle novinářů z Bloombergu to byl právě on, kdo přesvědčil šéfa softwaru Craiga Federighiho, že tablet nutně potřebuje svůj vlastní systém iPadOS, aby nezůstal uvízlý v těle přerostlého iPhonu. Jeho triumfem je ale přechod počítačů Mac z procesorů Intel na vlastní čipy Apple Silicon. Byl to obrovský risk, který se však Applu vyplatil. Notebooky se najednou nepřehřívaly a vydržely fungovat celý den.
Samozřejmě jeho kariéra ale není bez poskvrny. V jeho portfoliu najdeme bolavé přešlapy, jako byla vysoce poruchová „motýlková“ klávesnice v MacBoocích nebo neúspěšný dotykový pruh Touch Bar, který Apple nakonec v tichosti zařízl. Patřil také k těm, kteří u chytrého reproduktoru HomePod z úsporných důvodů zamítli přidání kamery, kvůli čemuž firma na poli chytré domácnosti dodnes znatelně pokulhává.
Jeden z méně povedených Ternusových kousků v podobě motýlí klávesnice:
Dotahování ztrát teď mimochodem bude jeho denním chlebem. Technologický svět se otřásá pod nástupem umělé inteligence, Google s Microsoftem do ní sypou stovky miliard dolarů a Apple se svou stárnoucí Siri a zpožděným systémem Apple Intelligence působí, jako by mu tak trochu ujel vlak. Fanoušci Applu i novináři se ptají, zda má na první pohled klidný inženýr žaludek na odvážná a riskantní rozhodnutí, která nová technologická éra zkrátka vyžaduje.
To ukážou až následující roky. Jisté je ale jedno: preciznost mu chybět nebude. Když se ho totiž novináři zeptali na jeho nejoblíbenější vzpomínku na Steva Jobse, nezmínil ohromující prodeje ani bombastické prezentace. Vyprávěl o tom, jak Jobs jednou odtáhl komodu od zdi a obdivoval, že truhlář dokonale opracoval i její zadní část. Tu stranu, na kterou se už nikdy nikdo nepodívá. A přesně tento obsedantní přístup k řemeslu si teď zřejmě přináší i John Ternus.







