Je lepší no-code, nebo vibe coding? Češi šlapali do pohodlné tvorby aplikací ještě před ChatGPT

Švédský startup Lovable letos v srpnu dosáhl na valuaci 13,3 miliardy dolarů (289 miliard korun). Prodává slib, že firemní aplikaci si dnes napíše kdokoliv – stačí nadiktovat do chatu, jak by měla fungovat. Podobný slib už před deseti lety přitom začaly prodávat takzvané no-code platformy, tedy nástroje pro stavbu aplikací bez programování. Firmy tak stojí před novou otázkou: je lepší si poskládat aplikaci v no-code platformě, nebo ji rovnou nechat napsat umělou inteligencí?

Zastánci no-code mají jasno. Například americká platforma Bubble mluví o noční můře při údržbě kódu, který napsala AI, a konkurenční Airtable se kvůli nástupu umělé inteligence rozhodl svou aplikaci přestavět od základu a znovu ji postavit jako AI-native řešení. Oba přední zástupci no-code přístupu přitom tvrdí totéž: aplikace nekončí ve chvíli, kdy vznikne, ale někdo ji musí dlouhodobě udržovat. Stejné přesvědčení už od roku 2016 sdílí i malý pražský tým, který stojí za českou no-code platformou Tabidoo.

Založili ji programátoři, kteří roky stavěli firmám zakázkové systémy pro správu dat. Michal Čumpelík, Pavel Hruschka a Jan Zedník si totiž všimli, že se jejich práce pořád opakuje. „Bylo to dokola to samé, od rána do večera, jeden systém jako druhý,“ popsal už před lety pro CzechCrunch Čumpelík. Po večerech proto začali psát vlastní framework, ze kterého postupně vyrostla samostatná platforma. Firmy si v ní skládají evidence, CRM nebo schvalovací procesy, na které jim nestačí Excel. Nepíšou přitom ani řádek kódu: tabulky, pole, vazby mezi nimi i přístupová práva naklikají v přehledném vizuálním editoru.

Foto: Tabidoo

Tým Tabidoo

Zakladatelé Tabidoo přitom od začátku sázeli na princip, který dnes zní až nečekaně aktuálně. „Negenerujeme kód, to jsme dělali v roce 2005 – není to špatné řešení, občas se někam hodí, ale ten kód musíte udržovat,“ vysvětloval Čumpelík v roce 2022 v podcastu o B2B podnikání. Zjednodušeně řečeno se v no-code platformě aplikace neprogramuje, ale skládá z hotových dílků jako stavebnice. Samotné dílky pak vyrábí, opravuje a vylepšuje právě Tabidoo či další poskytovatelé.

Starý argument v nové éře

Od dob před zveřejněním prvního modelu ChatGPT se ale mnohé změnilo. S nástupem umělé inteligence se otevřela nová kapitola starého dilematu. Takzvaný vibe coding, tedy tvorba softwaru, při které člověk popíše přání a kód napíše jazykový model, chrlí aplikace na počkání a uživatel na rozdíl od no-code přístupu nemusí nic nastavovat. Prostě řekne, co chce, a čeká.

Spoluzakladatel Bubble Josh Haas loni varoval před „miliony řádků kódu napsaného AI, který není připravený na provoz“. Šéf Airtable Howie Liu zase upozorňoval na chyby a úniky dat. Vlastního zástupce má vibe coding i v Česku – platformu Macaly, na které podle jejích zakladatelů vzniklo přes sto tisíc aplikací. Loni v prosinci ji koupila belgická skupina Team.blue.

Foto: Tabidoo

Samo Tabidoo oba přístupy spíš kombinuje. Letos v září spustilo tvorbu aplikací z běžného popisu – uživatel napíše, že potřebuje třeba evidenci zakázek s klienty, termíny a rozpočtem, a AI mu během několika minut navrhne tabulky, vazby i formuláře. Na původním principu to podle firmy nic nemění. „Datový model, formuláře, vztahy, práva, audit a běžné automatizace se ukládají jako strukturovaná konfigurace platformy, nikoli jako jednorázově vygenerovaný projekt,“ popisuje Čumpelík přístup Tabidoo.

Kód v JavaScriptu a TypeScriptu slouží jako rozšiřující vrstva pro složitější logiku a AI ho v rámci platformy umí navrhnout i zkontrolovat. Tabidoo používají menší firmy i velké organizace – Národní divadlo v ní eviduje vozový park, revize nebo smlouvy, mezi klienty jsou také Dr. Max nebo Škoda Auto.

Vibe coding pro firemní IT přináší nové výzvy. Analytici společnosti Gartner letos zařadili vibe coding mezi hlavní bezpečnostní trendy, protože podle nich rozšiřují útočnou plochu firem o nespravované AI agenty a nezabezpečený kód.

Na slabá místa AI upozorňuje i Tabidoo. „Největší slabinou AI není samotné napsání kódu nebo vytvoření tabulek, ale porozumění nevyřčenému kontextu firmy,“ vysvětluje Čumpelík. Uživatel v zadání často zapomene na výjimky, schvalování nebo bezpečnostní omezení, AI se proto musí doptávat a výsledek musí kontrolovat a dál upravovat člověk.

Je ale možné, že za pár let se na dilema nikdo ptát nebude. Šéf Microsoftu Satya Nadella koncem roku 2024 prohlásil, že firemní aplikace jsou v podstatě databáze s trochou byznysové logiky a že se v éře AI agentů nejspíš „zhroutí“. Logika se podle něj přesune k agentům. Pokud má pravdu, lidé přestanou klikat v rozhraní a úkoly budou zadávat do chatu. Odpovědí Tabidoo na tuto novou výzvu je protokol MCP, přes který se k datům ve firemních aplikacích mohou připojit ChatGPT, Claude a další AI nástroje – a data nejen číst, ale i zapisovat. „Nevnímáme velké jazykové modely jen jako konkurenci, ale jako další rozhraní naší platformy,“ říká Čumpelík.

Zbývá otázka, jestli si malá česká firma své místo na trhu v souboji s velkými jazykovými modely udrží, když do podobných vod vstupuje například i Microsoft, který letos v září zpřístupnil stavbu aplikací z textu v Power Apps. Tabidoo je proti americké technologické ikoně drobek. Firmu, která do roku 2023 nesla jméno Cork Solutions, vlastní po čtvrtinách původní čtyři společníci, má patnáct zaměstnanců a loni utržila zhruba 19 milionů korun – bez investora či úvěru.

Podobnou cestou kdysi šel i pražský Integromat, platforma pro automatizaci firemních procesů bez programování. Bez investora rostl až do roku 2020, kdy ho za více než dvě miliardy korun koupil německý Celonis. I Tabidoo mělo k podobnému kroku blízko: se strategickým investorem jednalo o prodeji poloviny firmy, z dohody ale těsně před podpisem sešlo. Investor totiž zhruba ve stejné době neúspěšně vstupoval do jiných IT firem a zakladatelé váhali, jestli chtějí někomu dalšímu předat spolurozhodování.