Závod o nadvládu nad umělou inteligencí nabírá na obrátkách a na Wall Street se teď mnohdy nemluví o ničem jiném. Své karty totiž v uplynulém týdnu vyložila na stůl ostře sledovaná velká technologická čtyřka. Alphabet, Microsoft, Amazon a Meta, giganti, kteří ve svých rukou do velké míry drží budoucnost technologického světa, shodou okolností reportovali své hospodářské výsledky ve stejný večer. Co přesně nám jejich nejnovější finanční výkazy prozrazují?

Dá se říct, že ta vůbec nejlepší čísla doručil Google, kterému rostly prakticky všechny stěžejní byznysové segmenty. Ještě nedávno přitom na trzích panovaly obavy, že nástup AI zcela zničí klasické vyhledávání. Opak je ale pravdou. Vyhledávání vyrostlo o 19 procent a už několik kvartálů po sobě překonává očekávání. To přitom není zdaleka vše.

Zcela nezpochybnitelnou hvězdou večera se pak stal cloud, který rostl o závratných 63 procent. Celkové tržby cloudové divize Googlu dosáhly 20 miliard dolarů a zisk z této oblasti se v meziročním srovnání dokonce ztrojnásobil. Svým ohromujícím tempem růstu tak Google Cloud výrazně odskočil konkurenčnímu Microsoftu i Amazonu. Zahanbit se ovšem v uplynulém týdnu nenechaly ani další technologické stálice, které potvrdily svou sílu.

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj akcií Alphabetu, Mety, Microsoftu a Amazonu za posledních 5 dní

Skvělými čísly se pochlubila například Meta. Mateřská společnost Facebooku, Instagramu či WhatsAppu dokázala navýšit své tržby o 33 procent, což pro ni představuje nejvyšší tempo růstu za zhruba posledních pět let. Metě navíc rostly i další klíčové metriky, jako je například počet zobrazení reklam, jejich koncové ceny nebo průměrné tržby na jednoho uživatele. V mezikvartálním srovnání sice firmě mírně klesl počet uživatelů, prý za tím ale stojí výpadky sítě v Íránu.

Své finanční výsledky reportoval také Amazon. Ačkoliv většinu jeho tržeb stále tvoří byznys spojený s online prodejem zboží, dnes už je Amazon zároveň provozovatelem vůbec největšího cloudu na světě. Jeho platforma AWS (Amazon Web Services) je s aktuálním děním ve světě AI velmi úzce provázaná. Tento klíčový segment rostl o 28 procent, což představuje ještě o něco lepší výsledek, než analytici původně čekali.

Posledním zástupcem z velké čtyřky oznamující své výsledky byl Microsoft. Ten je v očích investorů v posledních měsících poněkud zatracovaný a jeho akcie oslabují. Hlavním důvodem tohoto propadu je pravděpodobně skutečnost, že Microsoft začal i přes úzkou spolupráci s tvůrci ChatGPT z OpenAI mírně zaostávat za konkurencí. Nebo to tak alespoň vnímá trh. Detailnější pohled na výsledky ale ukazuje, že čísla byla velmi dobrá.

Hlavním leitmotivem všech zveřejněných výsledků nicméně zůstává umělá inteligence a masivní investice, které do ní nepřetržitě proudí. Zástupci velkých technologických firem již dříve jasně avizovali, že takzvané „capexy“, tedy kapitálové výdaje, budou letos obrovské. Jde o investiční výdaje do infrastruktury, serverů a dalšího nezbytného majetku. Během hovorů s investory tyto firmy navíc své odhady výdajů ještě zvýšily.

Plány jsou takové, že kupříkladu Amazon by měl proinvestovat 200 miliard dolarů. Microsoft počítá se 190 miliardami, Alphabet hovoří o 180 až 190 miliardách a Meta plánuje utratit zhruba 125 až 145 miliard dolarů. Jen tato úzká čtveřice největších hráčů tak hodlá za infrastrukturu spojenou s rozvojem umělé inteligence v nejbližší době utratit neuvěřitelných více než 700 miliard dolarů. To je v přepočtu přes 14,5 bilionu korun.

Tyto gigantické částky z velké části potvrzují, že aktuální AI mánie rozhodně nikam neodchází. Děje se vlastně přesný opak. Firmy totiž ve svých zprávách velmi často zdůrazňují, jak jim umělá inteligence pomáhá nejen v interních procesech, ale také externě v rámci nabídky pro zákazníky. Neustále rostoucí výdaje jsou tak jasným odrazem toho, že největší firmy této technologii prozatím naprosto bezmezně věří.

Zvýšené výhledy kapitálových výdajů nám však odhalují ještě jednu důležitou věc. Většina firem má stejný problém: stěžují si na citelný nedostatek komponentů. Jinými slovy, zádrhel netkví v nedostatečné poptávce po jejich službách, ale v drhnoucí nabídce čipů a pamětí. Právě po těch je aktuálně naprosto obrovská poptávka a jejich výrobci zažívají na trzích skutečně úžasné a vysoce ziskové kvartály.

Zdá se totiž, že paměti momentálně představují ono pomyslné úzké hrdlo v probíhajících závodech o dominanci v AI. Výrobci jako Samsung, SK Hynix nebo Micron čelí tak obrovskému zájmu o své produkty, že si mohou dovolit výrazně zvyšovat ceny. To už ostatně pocítili i běžní uživatelé v podobě rostoucích cen počítačových disků nebo pamětí RAM. Jen Microsoftu se kvůli tomu výdaje prodraží o 25 miliard dolarů.

Od výrobců pamětí se navíc očekává, že jejich zisky výrazně porostou letos i v příštím roce. Jihokorejský Samsung má prý dokonce našlápnuto stát se tou vůbec nejziskovější firmou světa. Odhadovaný čistý zisk v roce 2027 by mohl dosáhnout nevídané úrovně 200 miliard dolarů. Aktuální reporty nám tedy jasně ukazují, že umělá inteligence bude hlavním tématem byznysu ještě po velmi dlouhou dobu.

Kromě AI gigantů z boomu těží také dodavatelé hardwaru. Je tu ovšem jedna důležitá změna. Zatímco ještě nedávno platilo nepsané pravidlo, že čím vyšší investice firma oznámila, tím více ji trh odměnil, dnes už to neplatí. Akcie některých společností se po oznámení výsledků propadly o zhruba deset procent, což je třeba u Mety s ohledem na skvělá čísla opravdu extrémní reakce.

Proč se to tedy děje? Vysvětlení této na první pohled nelogické reakce trhu je vcelku prosté. Investoři sice stále fandí inovacím, ale pomalu, leč jistě chtějí vidět hmatatelné výsledky. Potřebují přesně vědět, co firmám tyto astronomické investice do umělé inteligence reálně přinesou, jak vylepší jejich byznys a kdy se obrovské vynaložené sumy začnou promítat do stabilních a především dlouhodobě udržitelných zisků.