Křetínský, Tykač, Kania a spol. Fotbal láká české miliardáře jako nikdy. Jaký klub komu patří a kdo přibude?
V českém fotbale je živo jako nikdy předtím. Je totiž stále zajímavější i jako byznys. Představujeme majitele všech šestnácti prvoligových klubů.
Český fotbal se ocitá v centru pozornosti nejen fanoušků, ale i velkých peněz. Do ligy proudí noví investoři, podnikatelé a miliardáři, kteří začínají vnímat tuzemskou soutěž jako seriózní byznysovou i společenskou příležitost. Její atraktivita roste – a s ní i zájem silných hráčů z různých odvětví, kteří se chtějí stát součástí jejího příběhu. Ve velkém přehledu nyní představujeme majitele všech šestnácti prvoligových klubů i těch, co o ně stojí.
V posledních týdnech zažívá český fotbal otřesy na úrovni vlastnických struktur. Během čtrnácti dnů Milan Kratina koupil FK Teplice a investor Matěj Turek převzal pražskou Duklu. Načasování není náhodné. Změny na majitelské úrovni přicházejí v době, kdy je v českém fotbale živo jako nikdy předtím.
Česká liga je stále zajímavější díky úspěšnému prodeji televizních práv, rostoucí návštěvnosti na stadionech a celkovému zlepšení marketingu. Proto jsme se rozhodli představit všech šestnáct majitelů prvoligových klubů a přiblížit, kdo stojí za kluby, na jejichž stadiony chodí každý víkend v součtu desítky tisíc fanoušků. A další násobky je sledují u televizních obrazovek.
SK Slavia Praha: Rok s Tykačem
Pavel Tykač, majitel energetické skupiny Sev.en a jeden z nejbohatších lidí v zemi, před rokem koupil pražskou Slavii za dvě miliardy korun. A tím zásadně přepsal mocenskou mapu české ligy. Po lehce chaotické jízdě s čínskými investory – nejprve krachujícím letadlem CEFC a poté rezervovaným státním gigantem CITIC – přinesl klubu stabilitu, kterou tým i jeho šéf Jaroslav Tvrdík vyhlíželi.
Rozpočet Slavie pod Tykačovým vedením podle serveru Seznam Zprávy vylétl nad hranicí jedné miliardy korun. Pozoruhodný však není jen finanční vklad, ale především změna klubové strategie. Zatímco v minulosti byla Slavia sice ambiciózní, ale zároveň ekonomicky závislá na pravidelném prodeji klíčových hráčů, dnes jí silné zázemí umožňuje držet opory déle a budovat stabilní tým s dlouhodobou sportovní vizí.
A to je jen jeden z dílků – vzniká tréninkové centrum na Šeberově a zvažuje se navýšení kapacity Edenu. Z Tykačova pohledu jde jednoduše o srdcovou záležitost. „Kupovat klub za účelem zisku by byla blbost. Když si kupujete tričko, auto nebo fotbalový klub, rozhodujete se podle toho, jak se vám líbí,“ uvedl loni v listopadu na konferenci Money Maker od CzechCrunche.
FC Viktoria Plzeň: „Střelec“ Šádek a podpora z Rakouska
Plzeň se roky pohybuje v nejužší špičce a daří se jí i na evropské scéně, proto před dvěma lety zaujala zahraniční investory. Cesta k novému majiteli ale nebyla jednoduchá. Po odchodu dlouholetého vlastníka Tomáše Paclíka klub marně hledal strategického partnera, který by zajistil sportovní ambice i finanční stabilitu. V klíčovou postavu se tehdy proměnil generální ředitel Adolf Šádek, jenž v turbulentním období prakticky řídil klub jako hlavní vyjednavač, garant i krizový manažer.
Nakonec se do Plzně podařilo přivést švýcarsko-rakouskou investiční skupinu, která pro tuto transakci založila speciální entitu s názvem FCVP GmbH. Za firmou stojí Rakušan Martin Dellenbach a jeho švýcarský partner Raphael Landthaler, kteří mají zkušenosti z oblasti financí a sportovních projektů.
Přesto skutečným vládcem západočeského klubu zůstává Adolf Šádek – muž, který pamatuje i neklidné časy kolem roku 2009, kdy za dodnes nejasných okolností zmizel tehdejší majitel Miroslav Kříž.
A právě mezi Šádkem a většinovými majiteli se situace nevyvíjí ideálně, takže na začátku letošního března portál iSport.cz informoval, že šéf klubu zvažuje aktivaci své smluvní klauzule, jež by mu umožnila vytlačit zahraniční majitele a nalákat do klubu někoho, kdo by Šádkovi nejen přenechal velké pravomoci, na které byl roky zvyklý, ale také by do klubu nalil více investic.
Právě v tomto ohledu se začalo skloňovat jméno miliardáře Karla Pražáka, který měl historicky blízko k PPF a Petru Kellnerovi a kterému patří mimo jiné hokejová Sparta Praha. Pražák se ovšem nedávno zajímal i o Sigmu Olomouc.
FC Baník Ostrava: Srdcař Brabec chce do Evropy
Příběh Václava Brabce v čele ostravského Baníku představuje pozoruhodný průnik regionálního patriotismu a podnikatelské pragmatičnosti. Majitel holdingu Cidem, který provozuje autobusovou dopravu či vyrábí cementotřískové desky, převzal v roce 2016 kontrolu nad zadluženým klubem poté, co mu dva roky poskytoval finanční pomoc.
Z čistě ekonomického hlediska představoval tehdy Baník černou díru – klub nejenže postrádal vlastní stadion či tréninkové zázemí, ale dokonce musel odkoupit zpět i své vlastní logo. Brabcova konsolidační mise čelila těžké krizi, když Baník v první sezoně jeho vlastnictví sestoupil po padesáti letech z nejvyšší soutěže. Ostravě se však podařil okamžitý návrat, následovala postupná transformace do zajeté prvoligové značky a letos už patří mezi čtyři nejlepší tuzemské týmy.
Václav Brabec, který s médii komunikuje jen velmi střídmě, klade důraz na dlouhodobou vizi. Tu svým způsobem symbolizuje aktuální projekt výstavby stadionu Nových Bazalů s horizontem dokončení v roce 2029. Projekt má nicméně primárně na starost město.
AC Sparta Praha: Přes 20 let s Danielem Křetínským
Druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský zanechal na pražské Letné během dvou dekád výraznou stopu. V klubu drží 56 procent akcií, zbytek připadá jeho dlouholetému parťákovi Patriku Tkáčovi ze skupiny J&T. Oba miliardáři poskytli Spartě finanční stabilitu, ale cesta k úspěchům byla hodně trnitá. A hodně drahá.
Odměna v podobě mistrovských titulu, domácího poháru a vysněného postupu do Ligy mistrů přišla teprve v posledních letech. Za účast v Lize mistrů by na Letné v sezoně 2024/25 měli inkasovat z UEFA přes 700 milionů korun, tedy nejvíc z tuzemských klubů. Finanční realita Křetínského fotbalového dobrodružství je nicméně spíše červená.
Sparta pod jeho vedením nahromadila v jednu dobu kumulovanou ztrátu dosahující dvou miliard korun. Majitele ovšem tato černá díra v rozpočtu netrápila. „Nechci, aby to znělo arogantně, protože vím, kolik je to peněz a co se s nimi dá dělat, ale toto vůbec není stránka, která mě trápí,“ řekl loni v rozhovoru pro klubovou televizi. V loňské mistrovské sezoně klub skončil v zisku, teprve počtvrté od roku 2004, kdy nad ním Křetínský převzal kontrolu.
FK Jablonec: Bez Pelty ani ránu
Fotbalový Jablonec je neodmyslitelně spjatý s postavou Miroslava Pelty, muže s pozoruhodným životním příběhem, který se z pozice klubového brankáře vypracoval na jednu z nejvlivnějších postav českého fotbalu. Svou funkcionářskou kariéru odstartoval již v roce 1991, kdy se stal předsedou klubu. Ambice ho později zavedly i do pražské Sparty (1999 až 2005), aby se nakonec v roce 2007 vrátil domů do Jablonce. Vrcholem jeho mocenského vzestupu bylo šéfování celému českému fotbalu mezi lety 2011 a 2017.
V mezičase však stihnul být součástí korupčního skandálu, který zastřásl celým českým fotbalem. Kauza „Ivánku, kamaráde“ vypukla na začátku tisíciletí, když policie odposlouchávala rozhovory mezi funkcionáři a rozhodčími kvůli podezření z ovlivňování zápasů v české lize. Pelta, tehdy šéf Sparty, figuroval na nahrávkách, kde s Ivanem Horníkem neformálně řeší sudí a zákulisní vlivy, což naznačovalo snahu manipulovat výsledky.
Ačkoliv se Pelta v této souvislosti před soud nikdy nedostal, nahrávky ho spojily s érou, kdy se o výsledcích často rozhodovalo spíš mimo hřiště než na něm. Nechtěnou pozornost dostal Pelta i po pozdějším obvinění z manipulace se sportovními dotacemi. Kauza, která ho dostala i do vazby, vyvrcholila v září 2024 již třetím nepravomocným odsouzením k pěti a půl letům vězení a pokutě pět milionů korun.
„Musel jsem zapnout turbo,“ přiznal Pelta pro iSport.cz s ohledem na financování svého milovaného klubu, který se potýká s nejistou budoucností v případě, že by jeho hlavní patron skutečně zamířil za mříže. Situace má skutečně do ideálu daleko, Pelta dokonce musel požádat Fotbalovou asociaci ČR o mimořádnou finanční výpomoc ve výši 250 tisíc eur (přes šest milionů korun).
Navzdory těmto potížím se paradoxně FK Jablonec letos daří, tým dokonce útočí na evropské poháry.
SK Sigma Olomouc: Souboj investorů o tradiční baštu
Fotbalová Sigma Olomouc se v posledních měsících ocitla v centru pozornosti hned několika potenciálních investorů. Je jedním z několika prvoligových celků, kde ještě pořád přetrvává účast města ve vlastnické struktuře, jeho faktickými šéfy ale jsou advokát Petr Konečný a sportovní ředitel Ladislav Minář.
Většinu v klubu drží spolek SK Olomouc Sigma MŽ a momentálně se řeší, že klub je na prodej, přičemž v prosinci dala na stůl nabídku investiční skupina Kaprain již zmíněného miliardáře Karla Pražáka. Ten má údajně kroužit také kolem Viktorie Plzeň. Uchazečů o Olomouc je ovšem víc.
Do hry se krátce zapojila také americká společnost Blue Crow Sports Group, jejíž portfolio již zahrnuje druholigový Vyškov a španělské Leganés, avšak tato jednání nakonec ztroskotala. Nejnověji se na scéně objevila společnost SPL Holding, mateřská firma koncernu Sigma, který klub dlouhodobě sponzoruje a jehož majitel Milan Šimonovský působí i v jeho statutárních orgánech.
„Vstupem do klubu chceme navrátit fotbalové Sigmě důvěru, hrdost a fanoušky na stadion,“ uvedl v prohlášení, kde zdůraznil svou pozici firmy se silnými regionálními kořeny. V médiích se zároveň spekuluje, že nabídka SPL Holding je koordinovaná s olomouckým miliardářem, developerem a majitelem banky Creditas Pavlem Hubáčkem.
FC Slovan Liberec: Ondřej Kania rozčeřil vody
Loňská změna vlastnické struktury FC Slovan Liberec představuje jeden z nejzajímavějších příběhů v českém fotbalovém prostředí. Ondřej Kania, úspěšný třicátník stojící za sítí soukromých škol a skupinou Consilium, převzal kontrolu nad severočeským klubem od jeho dlouholetého majitele, vlastníka skláren Preciosa Ludvíka Karla. A s sebou přinesl i výrazně odlišný pohled na fungování fotbalového klubu.
„Vždy to chci mít postavené na více nohách, proto jedu i brand a marketing,“ popsal jednu ze svých strategií v podcastu Money Maker, v němž prohlásil i to, že Slovan bude jeho životní investicí. Rodák z Brna, který k Liberci před svým příchodem neměl žádnou speciální vazbu a tíhl ke Spartě, během prvního roku skutečně investoval hodně do zviditelnění značky: spojil se například s televizí Nova, která po vzoru Netflixu a spol. o jeho misi natáčí seriál.
Mise zahrnovala nejen sportovní ambice, ale především zásadní přestavbu celého kádru, do které Liberec investoval vysoké částky. Kania vsadil na razantní obměnu hráčského materiálu s cílem dlouhodobě zvýšit kvalitu týmu. Přestupová aktivita patřila k nejvýraznějším v celé lize, což sice na podzim vedlo ke slabším výsledkům a hledání správného herního rytmu, ale postupně se situace obrací. Tým vedený trenérem Radoslavem Kováčem padl naposledy na začátku února a od té doby vyhrál pětkrát z osmi zápasů, díky čemuž se vyhoupl na šesté místo.
Kania přitom opakovaně zdůrazňuje, že i přes masivní investice se klub pravděpodobně udrží v provozním zisku, navíc plánuje další kroky směrem k dlouhodobému rozvoji – včetně výstavby vlastní akademie.
MFK Karviná: Když vládne primátor
Městský fotbalový klub Karviná představuje další „městský“ model vlastnictví, kdy je formálně vlastněn zapsaným spolkem Městský fotbalový klub Karviná se 483 členy. V čele tohoto spolku stojí již dvacet let Jan Wolf, který je od roku 2018 zároveň primátorem města Karviná za stranu Socdem, tedy bývalou ČSSD.
Z ekonomického hlediska je významným podporovatelem klubu také státem vlastněná těžební společnost OKD. V této sezoně klub sportovně těží ze spolupráce s pražskou Slavií, která Karviné posílá hráče na hostování nebo jí pomáhá analytickými daty. Karvinský trenér Martin Hyský je zároveň slávistickým odchovancem. Na závěr se hodí dodat, že o změně majitele se aktuálně vůbec nespekuluje.
FC Hradec Králové: Město, patrioti a Nedvěd? Hudba budoucnosti
Hradec Králové je další klub, u kterého je změna majitele na spadnutí. Město Hradec Králové se nachází v závěrečné fázi procesu privatizace celku, jehož je dosud většinovým vlastníkem. Jediným zájemcem v tuto chvíli je společnost Fotbal HK 1905, za níž stojí pestrá byznysová sestava: bývalý reprezentant a majitel firmy M&T kliky Ivo Ulich, držitel Zlatého míče Pavel Nedvěd, miliardář Ondřej Tomek, podílník developerské společnosti Finep Pavel Rejchrt a expert na sportovní marketing Radek Šenk.
Ulich a spol. už podali kompletní předběžnou nabídku na koupi 89 procent akcií klubu a město oznámilo, že s nimi nyní bude vyjednávat o finálních podmínkách privatizace. Během několika měsíců by mělo být jasno. Město zároveň nedávno dokončilo výstavbu nové fotbalové arény, takže klub hraje na jednom z nejmodernějším stadionů v Česku.
Z byznysového hlediska je prodej městského klubu strategickým rozhodnutím, které má zajistit dlouhodobou finanční stabilitu a sportovní rozvoj. Součástí jednání bude nejen samotný prodej akcií klubu, ale také podmínky provozování nového stadionu, který zůstane v majetku města.
Bohemians 1905: Tradiční značka, kterou čeká obří investice
Od roku 2005 sehrála rodina Jakubowiczových klíčovou roli v příběhu Bohemians. Tehdy se rozhodli pomoci legendárnímu klubu, který se po krachu ocitl na pokraji zániku. Dnes klub vlastní a řídí syn Darek, který od roku 2015 působí jako jeho výkonný ředitel. Zároveň zůstává zachována silná rodinná vazba, neboť otec Dariusz klub nadále podporuje prostřednictvím své firmy Barvy a Laky.
Klíčovým tématem pro budoucnost Bohemky je plánovaná modernizace stadionu Ďolíček, jenž patří Hlavnímu městu Praha. Projekt má rozpočet 350 milionů korun a přestavba má probíhat za plného provozu. Dokončena by měla být během několika let, přičemž první změny by na stadionu mohly nastat už letos v létě. Záměrem je, aby se rekonstrukce nedotkla samotného sportovního provozu klubu. Přestože klub stadion nevlastní, získal jistotu, že v Ďolíčku může působit ještě dalších 60 let.
FK Mladá Boleslav: Trunda s Livesportem v zádech
Dlouholetý sportovní funkcionář David Trunda loni v červnu převzal kontrolu nad klubem od Josefa Dufka, spolumajitele developerské společnosti Gema MB. Ten Boleslav vlastnil více než dvě dekády a vybudoval z ní stabilního účastníka nejvyšší soutěže. Cesta Davida Trundy k většinovému podílu v klubu byla poněkud překvapivá.
V Mladé Boleslavi totiž muž, který prošel různými pozicemi ve fotbalové Slavii, hokejové Kometě Brno, tenisové Spartě a působil také ve švédském hokeji, nejprve působil jako generální ředitel. Jenže byl nespokojený se směřováním klubu, a tak nabídl svou rezignaci. Místo odchodu si ale nakonec vyjednal koupi majoritního podílu představující 51 procent akcií (Statutární Město Mladá Boleslav vlastní 34 %, Realstav 11 % a FK Mladá Boleslav 4 %)
Za pozornost stojí i způsob financování této akvizice. Trunda si totiž na nákup klubu půjčil 35 milionů korun od společnosti Livesport Invest, dceřiné firmy známého poskytovatele sportovních výsledků, jehož vlastníkem je miliardář Martin Hájek. Půjčka má být splatná do pěti let, přičemž v případě nesplácení by akcie přešly do rukou Livesportu.
Nový majitel se pokusil do klubu přinést čerstvý vítr – například angažoval švédského trenéra Andrease Brännströma. Letošní výsledky ale zůstaly za očekáváním a zahraniční trenér již v klubu nepůsobí. Na podzim se nicméně Mladé Boleslavi vydařila účast v evropské Konferenční lize, což jí přineslo 150 milionů korun. To zhruba odpovídá ročnímu rozpočtu klubu.
David Trunda se navíc netají tím, že ambice má i mimo klub – oznámil kandidaturu na předsedu Fotbalové asociace ČR. Jeho šance na zvolení jsou ale podle všeho minimální, byť se snaží být viděn a slyšen. Naposledy při kauze, ve které Jablonec požádal FAČR o dřívější vyplacení peněz od UEFA.
FK Teplice: Miliardář Kratina chce rozjet velkou hru
Zpráva, že investiční skupina Accolade miliardářů Milana Kratiny a Zdeňka Šoustala koupila FK Teplice od sklářského koncernu AGC, je stará jen pár dní. Transakce zahrnuje nejen samotný klub, ale také obří betonový stadion Na Stínadlech a veškerou související infrastrukturu.
Sám Milan Kratina, který je hlavním hybatelem celé transakce, je velký fotbalový fanoušek. Před lety financoval hnutí Fevoluce, jež mělo vyčistit český fotbal, také chtěl být místopředsedou FAČR. Nákup FK Teplice nyní označil za strategické rozhodnutí: „Chceme na Teplicku dlouhodobě posílit naši přítomnost a podílet se na růstu celého regionu.“
To naznačuje širší ekonomické záměry skupiny, která se stala průkopníkem v investicích do průmyslových prostor v severočeském regionu, přesahující fotbalové prostředí. Nový majitel plánuje zásadní investice do modernizace stadionu a výstavbu nového tréninkového centra v Modlanech.
Kratina zdůrazňuje, že cílem je posunout klub sportovně mezi špičku českého fotbalu. Strategicky se Accolade chce zaměřit především na práci s mládeží a výchovu talentů. „Pokusíme se udělat vše proto, aby Teplice byly první volbou v regionu pro mladé hráče,“ uvedl Kratina pro Livesport.
1. FC Slovácko: Jih Moravy pod vládou solárních králů
Navzdory svému umístění v nejmenším městě české ligy se Slovácko v posledních letech zařadilo mezi zajímavé příběhy tuzemského fotbalu. Za vzestupem klubu stojí vlastnická struktura v čele s ocelářsko-dopravním magnátem Zdeňkem Zemkem, který jako lokální patriot zachránil klub před krachem v roce 2007. V roce 2022 pak do Slovácka vstoupila energetická skupina Solar Global podnikatele Vítězslava Skopala, která získala 50% podíl za částku pohybující se ve středních desítkách milionů korun.
„Ve dvou se to lépe táhne a místo jednoho budou nyní dva pilíře,“ vysvětloval tehdy Zemek, jehož podnikatelská historie má i temnější stránky. Miliardář čelil obžalobě v solární kauze, kde nakonec uzavřel dohodu o vině a trestu – dostal tříletý podmíněný trest s pětiletým odkladem a pokutu osm milionů korun. Jeho synové Alexandr a Zdeněk mladší dopadli hůře – byli odsouzeni k nepodmíněným trestům vězení.
Sportovní úspěchy Slovácka byly v posledních letech spojeny především se jménem trenéra Martina Svědíka, který během šestiletého působení dovedl klub k historickému triumfu v národním poháru a účasti v evropských pohárech. Po jeho odchodu v létě 2024 však nastala krize – klub se potácí v sestupových vodách a střídá trenéry.
FK Dukla Praha: Svěží směr pro tradiční značku
Pražská Dukla, jeden z nejtradičnějších českých fotbalových klubů, změnil majitele na přelomu března a dubna. Investor Matěj Turek, který na podzim 2024 vstoupil do klubu nejprve jako spoluvlastník s 34 procenty akcií, od dosavadního majitele, miliardáře a podnikatele v energetice Petra Pauknera odkoupil i jeho zbylý podíl a získal celkem 83 procent akcií.
Nenápadný investor, do jehož portfolia patří investiční fondy 10X a Quant, Vinohradský pivovar, cloudová IT společnost Algotech, eventová firma Boom Events nebo e-shop Avenberg a donedávna také portál Ticketstream, vidí v Dukle více než jen běžnou investici. „Duklu beru víc jako závazek než investici. Vždyť jde o ve světě nejslavnější český fotbalový klub,“ prohlásil Turek.
Sám podobně jako další noví majitelé označuje investice do sportovních klubů za čím dál zajímavější s odkazem na rostoucí příjmy z televizních práv a celkové zlepšování reputace fotbalu. Jeho záměrem je vrátit Duklu mezi stabilní účastníky nejvyšší soutěže.
Klíčovým bodem pro budoucnost klubu bude otázka zázemí, Dukla nemá vlastní stadion a hraje v pražských Dejvicích na armádní Julisce. „Dukla potřebuje mít vlastní fotbalový stadion. A takových míst si dokážu představit hodně. Musí to být dobře dopravně dostupné místo. Jsem v tomhle trošku extremista, ale nemusí to nutně být v Praze,“ přiznal otevřeně Matěj Turek pro Seznam Zprávy.
FK Pardubice: Rychle nahoru a zase dolů
Vladimír Pitter, jenž prorazil se svou marketingovou firmou Remoex, je jednou z klíčových postav vlastnické struktury FK Pardubice. Právě během jeho působení klub dosáhl historického úspěchu – po více než padesáti letech vrátil město do nejvyšší fotbalové soutěže.
Milníkem pro klub bylo i přestěhování z pražského azylu v Ďolíčku do nové CFIG Areny na jaře 2023. Moderní stadion, který je ve vlastnictví města, měl představovat zásadní impulz pro další rozvoj klubu. Jenže sportovně tým v aktuální sezoně strádá, je předposlední v tabulce a reálně mu hrozí baráž o udržení prvoligové příslušnosti.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsSituaci navíc komplikuje roztříštěná vlastnická struktura – klub není v rukou jediného majitele, ale sdílí ho několik spoluvlastníků. A právě neschopnost najít jednotnou vizi a strategii se ukazuje jako jeden z hlavních problémů. Dvaapadesátiletý Pitter navíc čelí osobním problémům – u pražského městského soudu probíhá řízení, v němž je obžalován z rozsáhlého krácení daní v souvislosti s podnikáním ve firmě Remoex. Hrozí mu pět až deset let vězení, vinu však odmítá.
V kontextu těchto událostí se objevily spekulace o možném vstupu nových investorů. Pitter sám přiznal, že se prodeji klubu nebrání a že v loňském roce obdržel dvě nabídky. Kolem klubu se mihnul i podnikatel Tomáš Čupr, zakladatel Rohlíku, který ale od záměru rychle ustoupil a svůj dojem shrnul bez obalu: „Pánové mě oslovili s tím, že chtějí partnera.… Ale nakonec z nich vylezlo, že si chtějí od klubu umýt ruce, za špatně řízený klub ve ztrátě se špatným stadionem a nulovou rezervou v kádru vyinkasovat 150+ milionů. Odmítl jsem.“
SK Dynamo České Budějovice: Čiré zoufalství po všech stránkách
Dynamo České Budějovice prochází turbulentním obdobím, které fotbalová veřejnost v posledních měsících sleduje spíše jako absurdní drama než jako běžný ligový příběh. Klub od roku 2021 vlastnil právník Vladimír Koubek, který tehdy převzal majoritu po skupině akcionářů vedené Miroslavem Dvořákem z firmy Motor Jikov – přestože o Dynamo měli zájem i jiní investoři. Už tehdy šlo o kontroverzní krok a Koubkův styl řízení brzy začal budit otázky.
Po sérii slabých výsledků a vnitřních sporů se Koubek po minulé sezoně stáhl do pozadí a přenechal klub Daliborovi Jirkovi, který do čela dosadil Emila Kristka. Jirka měl dříve působit jako předseda dozorčí rady a hovořilo se o něm jako o muži s podporou zahraničních investorů. U Kristka ale převažovaly negativní reakce – včetně výroků, že „z ligy potřebuje sestoupit“, jak napsal například vlivný agent Jiří Müller.
Tragédie však nabrala další obrátky. Jen půl roku po předání klubu se Koubek v lednu 2025 znovu vrátil do čela – s tím, že nový majitel údajně nezaplatil dohodnutou částku, a proto od smlouvy odstupuje. Návrat doprovázely až bizarní scény: zajištěné dveře stadionu, improvizované tiskovky na chodbách, obvinění a právní přestřelky. A zatímco klub se v tabulce propadl na poslední místo, vlastnické boje pokračují bez jasného řešení.
Za Koubkova vedení klub míří k jistému sestupu, a pokud management nepřevezme někdo jiný s potřebným kapitálem, i budoucnost v druhé lize vypadá velmi problematicky.