Autotest Luboše Kreče Zaparkovat Lexus RX není vždy úplně sranda. Ne že by neměl asistenty a elektronické pomocníky, ale měří skoro 4,9 metru a – a to především – není to na první pohled znát. Auto svou velikost umně schovává, takže teprve při parkování zjistíte, jak velké doopravdy je. A přesně v tomhle maskování je RX jako doma. Skrývá totiž nejen rozměry, ale i fakt, že je to jeden z nejdůležitějších vozů moderní automobilové historie.

Může to znít jako přehnané tvrzení, ale RX je v zásadě – spolu s Mercedesem ML – praotcem prémiových SUV, jak je dnes známe. Lexus ho představil v roce 1998 na autosalonu v Detroitu, světlo světa spatřil ale už o rok dřív jako Toyota Harrier. A šlo o jeden z prvních luxusní crossoverů na světě.

Označení RX má znamenat Radiant Crossover a byl to právě tenhle vůz, kdo termín crossover proslavil. Mířil na předměstského zákazníka, který chtěl prémiové a vyvýšené auto, ale do terénu se tak úplně nechystal. Lexus RX byl okamžitý úspěch, například ve Spojených státech je to dodnes etalon prémiových SUV a ročně se ho tam prodá přes 100 tisíc kusů.

Konkurence se ovšem chytila rychle. Mercedes měl třídu ML, BMW přišlo s ikonickým X5, které ukázalo, že i vysoké auto může jezdit skoro jako osobák. A pak to šlo se záplavou luxusních SUV ráz na ráz: od VW Touareg přes Audi Q7, Volvo XC90 a Porsche Cayenne až po Bentley Bentayga, Lamborghini Urus či Rolls-Royce Cullinan. Všechny tyhle vozy dnes drží zisky celých značek.

Lexus RX se v průběhu času snažil udávat i technologické tempo, podobně jako mateřská Toyota, takže byl například prvním vozem svého druhu s hybridním pohonem. Model RX 400h dorazil v roce 2005 a postupně se z něj stal bestseller značky. Celkem se těchto lexusů prodalo od roku 1998 přes 3,5 milionu kusů napříč pěti generacemi. A právě tu nejnovější, pátou, postavenou na nové platformě z roku 2022, jsem měl na týden půjčenou.

Přední pohled na Lexus RX

+6

Když u tohohle auta otevřete dveře, nastoupíte a zase je zabouchnete, pochopíte, že je něco jinak. Uvnitř všechno dokonale lícuje, nemáte zároveň pocit, že byste nastoupili do futuristé vesmírné lodi, všechno tak nějak příjemně evokuje, že sedíte v prima autě. A to se dnes počítá. Zároveň vnímáte, že každý čtvereční centimetr stojí za ty peníze, které svítí na cenovce: dnes lze v akční nabídce získat Lexus RX 350h za 1,7 milionu a testovaná verze 450h+ je od 1,85 milionu korun.

Nikde nenarazíte na to, co známe třeba z koncernových nebo konkrétněji německých prémiových konkurentů. Tedy že nějaký prvek ovládání působí nepatřičně levně a že ho znáte například z řádově levnějších vozů. V Lexusu jsou i obyčejné páčky blinkrů nebo tlačítka na stahování oken z poctivých, pevných materiálů a působí za všech okolností solidně.

Pár odlišností si ale člověk v tomhle korábu osvojit musí. Dveře se otevírají stiskem tlačítka, ne zatažením za kliku. Volič automatu se nejdřív zmáčkne doleva a teprve pak míří na R, N nebo D. A logika infotainmentu taky není úplně intuitivní. Nakonec je to ale všechno jen otázka zvyku.

Zároveň Lexus nechal na palubní desce pár fyzických tlačítek, takže klimatizaci ani hlasitost neřešíte v žádném podmenu. Co mě ale spolehlivě vytáčelo, bylo neustálé hlídání řidiče – auto mě napomínalo, ať se věnuju řízení, a vadilo mu, když jsem třeba na rovince držel volant jednou rukou. Asistenty, které víc otravují, než pomáhají, dnes bohužel ale nemá jen Lexus.

Co se jízdy týče, RX se chová spíš jako limuzína než jako SUV. Po nerovnostech se tolik nepohupuje, drží klid a tichý komfort, který od něj čekáte. Když naplno zaberou oba elektromotory s benzínovým čtyřválcem (systémový výkon je 215 kW), vůz dovede skvěle akcelerovat a z nuly na stovku dokáže RX zrychlit za 6,6 sekundy. Zároveň ale platí, že to je spíš rodinné než sportovní auto.

Označení „h“ v názvu značí, že jde o plug-in hybrida ten se chová hodně příjemně a střídmě. Na čistě elektrický pohon jsem ujel kolem šedesáti kilometrů, což odpovídá i oficiálním parametrům. Baterie má totiž kapacitu 18,1 kWh a spotřeba se držela okolo 22 kWh. A i když došel proud, RX nezačalo hltat – na samotný benzin jsem se vešel mezi sedm a osm litrů, což je u auta o hmotnosti přes dvě tuny milé překvapení.

Výhrady k autu jsou spíše subtilnější. Kufr je kvůli hodně svažité zádi méně prostorný, než byste u takhle velkého, rodinného auta čekali a než by kapacita 612 litrů značila. Také přední sedačky by v zatáčkách mohly držet líp a prostor vzadu je, zvlášť když dopředu usednou urostlejší cestující, spíš stísněnější.

Nedostatky jsou ale spíš ze sféry detailů. Zároveň platí, že RX 450h+ není pro každého: kdo si potrpí na status, emoce a wow efekt, pro toho tento vůz není. Je uměřený, konzervativní, technologicky vytříbený, ale tak trochu nudný. Nudný v tom dobrém slova smyslu.