Měli druhý nejlepší rok v historii, přesto propouštěli. Nesvádíme to na AI, říká šéf miliardového Trezoru
Šéf české kryptopeněženky Trezor Matěj Žák popisuje, jak na firmu dopadá cena bitcoinu, nástup umělé inteligence a co plánuje v dalších letech.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Slovo trezor se v češtině uchytilo během 19. století jako označení pro ocelovou schránku na cennosti. Průkopníci ze SatoshiLabs z něj pak o dekády později udělali v kryptosvětě de facto synonymum pro to, když si chcete bezpečně uložit své bitcoiny. Jejich hardwarová peněženka patří k nejprodávanějším na světě, ale ani tento kus „železa“ není imunní vůči tomu, když se zrovna cena nejznámější kryptoměny propadá. A přestože s takovým scénářem v Trezoru počítají, rozhodli se teď jednat o něco výrazněji než dřív. Rozloučení s částí týmu berou jako nepříjemnou, ale občas nutnou součást byznysu.
„Jsme v padajícím trhu, takzvaném bear marketu, není třeba si nalhávat něco jiného,“ přitakává Matěj Žák, šéf Trezoru. „Rozhodně ale neřešíme žádný průšvih, že bychom neměli na výplaty, to vůbec. Máme velké finanční rezervy a za sebou druhý nejsilnější rok v historii firmy, v tržbách jsme loni podruhé překročili miliardu korun,“ doplňuje pětatřicetiletý manažer, který je ve firmě už osmým rokem a postupně vyrostl až do role CEO. Před pár týdny udělal těžké rozhodnutí, když se rozloučil s necelou třicítkou kolegů.
V součtu šlo zhruba o patnáct procent celkového týmu. V případě Trezoru přitom nejde o reakci na nástup umělé inteligence. „Dávali jsme si velký pozor, aby naši lidé chápali, že to v našem případně vůbec není o umělé inteligenci. Spousta firem nejen z našeho byznysu propouštění na AI svádí, ale mnohdy je to spíš úsměvné,“ upozorňuje Matěj Žák a dodává: „My se neskrýváme, čelíme padajícímu trhu a je to především manažerské rozhodnutí.“
Klíčem k pochopení toho, jak funguje byznys Trezoru, je takzvaný čtyřletý cyklus, kolem kterého se točí celý kryptoměnový trh a se kterým firma dlouhodobě pracuje. „Upřímně, vedeme debaty o tom, jestli ten čtyřletý cyklus pořád platí, nebo ne. Teď nás situace utvrzuje v tom, že vlastně ano, že se to zase opakuje,“ vysvětluje Žák. V praxi to znamená, že po bouřlivém roce, kdy cena bitcoinu roste a s ní i zájem o hardwarové peněženky, obvykle přichází ochlazení, propad ceny a také pokles poptávky.
Snadno se to ilustruje na číslech. Zatímco loni v říjnu bitcoin šplhal na svá historická maxima a překonal hranici 120 tisíc dolarů za kus, od té doby ztratil na hodnotě zhruba polovinu a letos v srpnu se obchoduje kolem 64 tisíc dolarů. Strmé růsty a následné pády lze vysledovat také v předchozích obdobích a dobře je vidí na grafech svých výsledků i v Trezoru. Již dvakrát dokázali překonat v tržbách miliardu korun, naposledy loni a předtím v roce 2021, kdy bitcoin dosahoval tehdejších rekordů. A pak vždy přišly slabší roky.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDo většího detailu jít Matěj Žák nechce, ale očekávání mají s kolegy v Trezoru jasná. „Předpokládáme, že křivka bude podobná, jakou jsme viděli po roce 2021, tedy že teď budeme o něco klesat. Předběžně kalkulujeme s vidinou, že trh v roce 2029 zase poletí nahoru, ale na potvrzení dalšího čtyřletého cyklu si samozřejmě budeme muset počkat,“ vysvětluje. Hlavní motivace za propouštěním podle něj spočívala v tom, že chce firma zůstat zisková i v časech, kdy příjmy z prodejů nejsou tak velké.
„Chceme být profitabilní i na úrovni provozního zisku rok co rok. Nechceme se zadlužovat vůči sami sobě. Chceme mít zdravý byznys, protože nemáme žádné investory,“ vysvětluje. Absence jakéhokoliv externího financování a absolutní nezávislost je pro Trezor od začátku stěžejní součástí fungování celé firmy. V tomto ohledu nechtěli zakladatelé Marek „Slush“ Palatinus a Pavol „Stick“ Rusnák nikdy dělat kompromisy, aby mohli dál pilovat produkt, a hlavně jeho bezpečnost podle svých představ a nebyli tlačení do rychlého růstu pod vlivem externích investorů.
V této nastavené filozofii pokračuje i Matěj Žák, který do Trezoru nastoupil v roce 2019 na inzerát jako juniorní produktový manažer. Tehdy měl za sebou neúspěšný projekt, kdy chtěl v Praze rozjet první službu na sdílení elektrických kol, a následně strávil nějaký čas v digitální agentuře, kde ho to však nenaplňovalo a rychle mu začalo chybět budování produktu. To našel právě v Trezoru, kde postupně postavil produktové oddělení a na přelomu let 2022 a 2023 převzal roli CEO od spoluzakladatele Marka Palatina.
Od dennodenního fungování Trezoru jsou už dnes oba zakladatelé poměrně vzdálení. „Občas spolu samozřejmě různé byznysové nápady řešíme a oba si pořád hrají s hardwarem, ke kterému mají blízko, ale vyloženě do řízení Trezoru už mluví minimálně,“ popisuje Žák. Rozhodnutí o propouštění tak bylo především v jeho gesci a nejbližších kolegů ve vedení Trezoru. Kromě mzdových nákladů škrtali i jinde, třeba v marketingových rozpočtech nebo tvorbě obsahu.
Je to bezprecedentní, skoro bizarní situace.
Zároveň ale Matěj Žák zdůrazňuje, že tím firma rozhodně nijak nepolevuje v dalším rozvoji, ba právě naopak, aby byla připravená na další potenciální růst. Loni s velkou pompou představila nový model nazvaný Trezor Safe 7, protože šlo o její první plně bezdrátovou hardwarovou peněženku. Zároveň se v ní poprvé objevil také takzvaný transparentní bezpečnostní čip TROPIC01 z dílny sesterské firmy Tropic Square – jeho vnitřní architekturu si na rozdíl od běžných uzavřených čipů může nezávisle ověřit kdokoliv.
I po dvanácti letech stojí Trezor na stejných pevných základech, tedy hardwarových peněženkách, ke kterým se ale postupně přidávají i další služby. „Náš byznys stojí na třech pilířích. Vedle hardwaru to je také záloha privátních klíčů a stále zásadnější je pro nás celý softwarový ekosystém kolem Trezoru. Ten už dnes tvoří zhruba polovinu příjmů,“ podotýká Žák. Významnější vstup do světa softwaru má dva hlavní důvody: zákazníci chtějí mít manipulaci s kryptoměnami co nejjednodušší, samotné peněženky si navíc nekupují tak často.
Třeba pro model T1, který Trezor začal prodávat před dvanácti lety, firma přestala vyvíjet nové funkce teprve letos, dál mu bude dodávat jen bezpečnostní záplaty. Bobtnají ale služby, které mohou majitelé kryptoměn využívat s jakýmkoliv Trezorem. V rámci zálohování klíčů chystají Žák a spol. nový produkt, který je uloží v NFC čipu, a tak nebudou nikde fyzicky zapsané. Ještě zásadnější jsou pak služby pro nákup, prodej, směnu nebo staking kryptoměn, protože generují pravidelné opakující se příjmy. Chystá se také možnost platit bitcoiny přímo z mobilu při zachování maximální bezpečnosti hardwarové peněženky.
Bezpečnost v Trezoru velmi řeší také ve chvíli, kdy využívají třeba ve vývoji umělou inteligenci. Matěj Žák ujišťuje, že s ní samozřejmě také pracují, ale v rámci celé firmy s ohledem na vysokou citlivost kolem zabezpečení a fungování kryptosvěta obecně jsou obezřetní. Už například testují prověřování vlastního kódu pomocí pokročilých modelů specializujících se právě na kyberbezpečnost, ale vždy je pro ně na prvním místě to, aby žádné zásadní informace nebo citlivý kód neopouštěly jejich prostředí.
Samotnému šéfovi Trezoru dnes AI pomáhá zejména při syntéze velkého množství informací, z nichž musí dělat rozhodnutí. „Všechna data si naláduju do AI a dostanu z toho rychle názor, aniž bych musel sám dělat to zdlouhavé zpracovávání dat. Dřív bych musel jít za datovým týmem, teď mám odpověď za pár vteřin,“ popisuje jednu z hlavních změn, které pocítil v rámci svého fungování. Sám prý zlomový moment zažil při delší cestě do Latinské Ameriky na začátku roku, kde si naplno uvědomil širší potenciál Al.
„Naplno mi docvaklo, k jak obrovskému posunu došlo díky vibe codingu také v engineeringu, a rozhodl jsem se, že to musím přenést i na zbytek firmy. Dnes už otevřeně a upřímně říkáme, že kdo v tomto světě nebude chtít fungovat, nebude pro něj bohužel dlouhodobě místo. A mám radost, jak jsme se dokázali jako celá firma významně posunout, takže se už různé způsoby využití AI propisují všude,“ doplňuje Žák. Věří, že to firmě v dlouhodobém měřítku pomůže i v rámci zmiňované ziskovosti a udržitelnosti celého byznysu.
V globálním měřítku je český Trezor dlouhodobě dvojkou na trhu. Hlavním konkurentem je francouzský Ledger, který vsadil na odlišnou strategii. Na rozdíl od Trezoru své produkty nestaví na plně open-source architektuře a jeho růst pohání masivní externí investice. Celkově mu už investoři svěřili zhruba 575 milionů dolarů, což je v aktuálním přepočtu zhruba 12 miliard korun. V tržbách se Ledger loni poprvé dostal do stovek milionů dolarů, v přepočtu tedy minimálně přes dvě miliardy korun.
„Nejsou to žádné oficiální výsledky, ale pracujeme s interními odhady, kdy náš podíl trhu v některých oblastech v poslední době roste právě na úkor Ledgeru. Jsme sice dvojka, ale vlastně nám to nevadí,“ říká šéf Trezoru a dodává, že jeho firma nemusí být na trhu se všemi novinkami nutně první, ale zato na ně musí být – zejména z hlediska bezpečnosti – maximální spoleh. Jako příklad zmiňuje nedávný případ konkurenční peněženky ColdCard, do níž se dokázali dostat hackeři a vykradli miliardy.
„Je to bezprecedentní, skoro bizarní situace na našem trhu,“ popisuje Žák a dodává, že zajímavá je hlavně historie toho, proč se to zřejmě vůbec stalo. ColdCard totiž před lety vznikl díky filozofii open-source přímo z otevřeného kódu Trezoru. Později se ale ColdCard rozhodl svůj kód uzavřít, aby ho nemohl dál používat nikdo jiný, a při té úpravě udělal chybu v jedné z nejdůležitějších bezpečnostních funkcí peněženky. Právě tu pak hackeři využili k útoku. „Paradoxem je, že starší peněženky ColdCard, které ještě běžely na původním kódu Trezoru, byly proti tomuto útoku úplně imunní,“ uzavírá Žák.
Bezpečnostní nesnáze se ale v poslední době nevyhnuly ani samotnému Trezoru. Firma aktuálně řeší únik dat u externího přepravního partnera, kterému unikly doručovací adresy části zákazníků z posledních devadesáti dní. Starší údaje totiž Trezor kvůli podobným rizikům pravidelně anonymizuje. „Je to pro nás nejhorší únik dat od třetí strany, jaký jsme kdy zažili,“ přiznává šéf Trezoru. Jde prý o daň za to, že Trezor jako globální firma musí spoléhat i na externí partnery, aby dokázal posílat zboží po celém světě, a že ne všichni z nich berou bezpečnost a soukromí zákazníků stejně vážně jako on sám.
