Microsoft masivně investuje do AI a ořezává stavy. Nabízí 60 tisícům lidí, ať odejdou dobrovolně

Microsoft přestavuje firmu pro éru umělé inteligence a sahá k tomu po nástroji, který dosud nepoužil. Stejně jako další technologičtí giganti přesouvá miliardy do datových center a počet lidí drží na uzdě. Zaměstnancům v USA, Kanadě, Británii a Indii nyní nabízí, aby do konce roku odešli dobrovolně se standardním odstupným. Podle amerických médií se nabídka týká zhruba 60 tisíc lidí, tedy přibližně čtvrtiny firmy. Personální šéfka Amy Colemanová v dopise zaměstnancům popisuje, že Microsoft mění přístup ke změnám a týmy dostávají „další způsob, jak přizpůsobit pracovní sílu měnícím se potřebám“.

Nabídka platí pro lidi až po úroveň viceprezidentů, ale ne ve všech divizích. Plně se podle agentury Bloomberg zapojují Xbox, Windows, chatbot Copilot a finanční oddělení. Vynechaná jsou datová centra, obchod, marketing, kyberbezpečnost, kvantové výpočty a část inženýrských týmů. Rozhodnout se zaměstnanci musí začátkem prosince a pracovat budou do konce roku. Odstupné činí nejméně osm týdnů základního platu a s délkou služby roste, píše The New York Times.

Firma nečeká, že by nabídku přijalo mnoho lidí. Letos na jaře nabídla předčasný důchod zhruba 8 600 dlouholetým zaměstnancům v USA a odešla necelá třetina z nich. Teď jde podle zdroje, na který se odvolává deník Financial Times, o mladší lidi a navíc bez bonusu, který tehdy odchod zatraktivnil. Microsoft prý počítá s běžnou mírou z technologického odvětví, kde podobnou nabídku přijímají tři až pět procent oslovených. To by při 60 tisících lidí znamenalo zhruba dva až tři tisíce odchodů.

Výkup přichází ve chvíli, kdy se Microsoftu daří. Za fiskální rok končící letos v červnu měl tržby 332 miliard dolarů (7,2 bilionu korun) a zisk 134 miliard dolarů (2,9 bilionu korun), meziročně o 18, respektive 31 procent víc. Počet zaměstnanců se ale od roku 2022 drží zhruba na stejné úrovni a ke konci června klesl na 223 tisíc. Do datových center přitom jdou stále větší částky. Jen za čtvrtletí od července do září měly jeho investice podle odhadů analytiků přesáhnout 50 miliard dolarů (přes bilion korun), o rok dříve to bylo 34,9 miliardy dolarů (760 miliard korun).

Volné peněžní toky Microsoftu za poslední oznámené čtvrtletí meziročně klesly o 23 procent na 19,6 miliardy dolarů (430 miliard korun). Podle zdroje Financial Times ale výkup nemá výdaje na infrastrukturu přímo vyrovnávat. Má prý odrážet spíš to, že se práce rychle mění a vedení chce inovace od zaangažovaných lidí. „Tato nabídka dává oprávněným zaměstnancům, kteří možná zvažují budoucnost mimo firmu, novou možnost udělat tento krok hned a s podporou,“ doplňuje Colemanová.

Microsoft stavy snižuje i jinak. V červenci oznámil propuštění 4 800 lidí, nejvíc v herní divizi, kterou nová šéfka Asha Sharmová restrukturalizuje. Z ostatních gigantů Google loni nabídl dobrovolné odchody v několika divizích a Meta má o víc než 20 tisíc lidí méně než na konci roku 2022. Výsledky za první fiskální čtvrtletí zveřejní Microsoft ve středu a investoři budou sledovat hlavně to, zda se mu výdaje na umělou inteligenci začínají vracet.