Místo expanze se Zonky spojilo s Air Bank. Spolu teď dál učí Čechy investovat a chtějí i více půjčovat

S misí ukázat Čechům nové investiční příležitosti, a to formou tehdy poměrně neotřelého modelu, kdy lidé půjčují peníze jiným lidem, přišlo Zonky už v roce 2014. Na míru si ho tehdy nechala vyvinout úvěrová společnost Home Credit, a byť to nakonec nedopadlo úspěšnou ztečí evropského trhu, Jiří Humhal vývoj projektu rozhodně nehodnotí negativně. Dnes se Zonky rozvíjí pod hlavičkou Air Bank a plány má pořád velké. Pro investory chce být vstupní branou do světa investic a budoucnost vidí také v půjčkách.

„Když se podíváme, kolik lidí si v Česku každý měsíc bere novou půjčku, pouze čtyři až šest procent tak činí přes Zonky. Proč to není třeba třicet procent, když dokážeme mnohdy nabídnout lepší podmínky než jiné služby?“ pokládá ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch řečnickou otázku Jiří Humhal, který v posledních letech vedl Zonky v roli CEO a po spojení s Air Bank působí jako obchodní ředitel této banky.

Jeho slova dokazují, že rozvoj Zonky se ani po propojení s Air Bank, které proběhlo pod dohledem mateřské finanční skupiny PPF, nezastavil. Spojení se silným bankovním hráčem dávalo smysl jak z pohledu budoucnosti a udržitelnosti byznysu Zonky, tak i z pohledu Air Bank, která svým uživatelům nabízí stále více investičních produktů, po nichž začala být v posledních letech poptávka. Rostoucí inflace a neutěšená ekonomická situace ji ještě umocnila.

„Lidé už v investování nevidí jen to, že mohou získat něco navíc, ale že díky němu neztratí to, co už mají,“ dodává Vladimír Komjati, šéf komunikace Air Bank, který dohlíží i právě na integraci Zonky. V aplikaci Air Bank už dnes mají zákazníci k dispozici možnost snadného investování také přes další službu Portu a představitelé banky nevylučují, že přibudou další. I o tom mluví v rozhovoru pro CzechCrunch Jiří Humhal s Vladimírem Komjatim.

Sedíme v sídle PPF, respektive Air Bank. Dnes už tu sedí i celý původní tým Zonky. Znamená to, že je z Air Bank a Zonky definitivně jedna firma?
Jiří Humhal: Jsme jedna firma. K právnímu splynutí došlo k 1. prosinci 2021. Celý proces vzájemného sbližování a fungování jsme začali už na podzim 2020. Dál držíme i navenek jednotlivé značky, tedy Air Bank a Zonky.

Pamatujete si, kdy padlo rozhodnutí, že se Zonky spojí s Air Bank a nebude dál pokračovat samostatně?
Jiří Humhal: Zonky původně vznikalo jako startupový projekt pod hlavičkou Home Creditu, který jich měl několik. Zonky byl jeden z mála, který se dostal do takové velikosti, že si PPF řekla, že do něj chce dál investovat. K rozhodnutí, že budeme více spolupracovat, došlo v létě 2020, kdy jsme začali s akcionáři řešit, jak by se mohly tyto dvě firmy vzájemně více doplňovat. Český trh není úplně velký, abychom si museli konkurovat, a na podzim roku 2020 jsme do toho šlápli.

Váš předchůdce Pavel Novák v roce 2019 hovořil o velkých plánech a expanzi. Tu tehdy mateřský Home Credit nakonec zastavil. Vy jste už v té době ve firmě nějakou dobu působil na nejvyšších pozicích. Jak jste to rozhodnutí vnímali?
Jiří Humhal: Rozhodující byl výrazně zmenšený prostor pro zahraniční expanzi. Nejistá makroekonomická situace ještě předtím, než přišla pandemie, změnila myšlení skupiny, do jakých zahraničních expanzí jít. A když se zastavila expanze Zonky, nedávalo nám smysl mít tak velký tým, a proto jsme hledali způsob, jak naše služby co nejefektivněji rozvinout právě na českém trhu.

Vladimír Komjati: Dnes náš tým dohromady čítá asi tisíc zaměstnanců, a to dohromady Air Bank a Zonky. Původně je to zhruba 850 lidí z Air Bank a 150 lidí ze Zonky.

Jaká je dnes pozice Zonky na trhu, co se týče investičních platforem a obecně služeb, které umožňují lidem spořit peníze?
Jiří Humhal: Investiční část zvaná Zonky Rentiér je někde mezi klasickým spořícím přístupem a více rizikovým investováním. Je to služba, která investorům oproti klasickému spořicímu účtu nabízí stabilnější úrok bez velkých výkyvů. Úrokové sazby na spořicích účtech jsou totiž daleko více citlivé na sazby České národní banky. Například v covidovém období jsme tak mohli pozorovat propad úrokových sazeb na spořicích účtech téměř k nule, naopak v posledních měsících zase po čase tyto sazby rostou. Není ale jisté, jak dlouho toto období potrvá. Úroky na Rentiérovi jsou více předvídatelné. Zároveň to ale není služba pro zákazníky, kteří si chtějí hrát a dosahovat výnosů v desítkách procent. Zonky Rentiér je pro ty, kteří si chtějí investování vyzkoušet, ale bojí se experimentovat a nechtějí jít do rizika.

Vladimír Komjati: Je to ideální startovací produkt pro začínající investory. Původní produkt Zonky, kdy lidé investovali tím, že půjčovali konkrétním lidem na jejich plány, vznikal hlavně proto, aby se vůbec téma investování dostalo do povědomí. Znalost a ochota Čechů investovat jinak než do spořících účtů byla a stále je na rozdíl od západních států velmi nízká. Jedním z poslání Zonky bylo popularizovat investice a otevřít je každému a zároveň druhé straně přinést nejvýhodnější a nejférovější půjčky.

Postupně jste ale původní model opustili a dnes nabízíte pouze službu Zonky Rentiér, kde se investuje automaticky a uživatel si už nevybírá, komu konkrétně přispěje. Proč?
Jiří Humhal: V původní podobě naší služby byl investor limitovaný tím, kolik času po něm investování přes Zonky vyžadovalo. Měli jsme stále více lidí, kteří už nechtěli dál někam klikat a něco vyplňovat. Na začátku to všechny bavilo, ale byla stále větší poptávka, aby lidé mohli jen pravidelně posílat peníze a ty se automaticky investovaly, a tak jsme zavedli automatizované investování pomocí robotů. Rychle se ukázalo, že je to správná cesta. Rentiér za poslední rok i díky spolupráci s Air Bank vyrostl dvojnásobně. Kdybychom Zonky stavěli dnes, šli bychom pravděpodobně touto velmi jednoduchou cestou rovnou.

Vladimír Komjati: Původní služba byla předurčená k tomu, že narazí na strop při zhruba 30 až 40 tisících uživatelů, kam jsme se za těch pět let víceméně dostali, dál už by nerostla. Služba Rentiér je postavená klidně pro 60 až 70 procent české populace, a to díky relativně nízké vstupní částce, maximální jednoduchosti a automatizaci investic. Za posledních dvanáct měsíců jsme na Rentiérovi vyrostli zhruba o dalších devět tisíc uživatelů a celkově máme zainvestovanou více než miliardu korun. Rentiér má skutečně našlápnuto za pět let překonat původní službu pětinásobně.

Jaká je dlouhodobá budoucnost Zonky pod hlavičkou Air Bank?
Jiří Humhal: Zonky Rentiér vidíme jako jednu z více konzervativních investičních služeb, které nabízíme v rámci Air Bank. V půjčovací straně navíc vidíme velkou příležitost, jak pokračovat dál. Nabízet další investiční službu neplánujeme, ale vidíme, že u půjček je značný potenciál. Zonky je dnes proto především peer-to-peer půjčka než peer-to-peer investování obecně, protože na investice existuje na trhu více možností. U půjček vidíme nevyužitý potenciál, který chceme zaplnit. Nemusí se jednat přímo o novou službu, ale o posílení vnímání peer-to-peer půjček jako o výhodné, jednoduché a bezpečné alternativě k takzvaně klasickým půjčkám.

Zonky historicky potřebovalo institucionálního investora, který dodával chybějící kapitál na půjčky, protože investorů nebylo dost. Změnilo se to?
Jiří Humhal: Integrací s Air Bank jsme získali více peněz na půjčování a začíná se to zlepšovat. Ještě tam nejsme, ale investiční strana hodně roste a myslím, že do budoucna může půjčkovou stranu převýšit. Už teď poptávka investorů dohání klientskou poptávku po půjčkách, a tak je institucionální investor stále v menší roli.

Jaké máte plány pro letošní rok?
Jiří Humhal: Chceme dál růst, přestože už loňský rok byl pro nás na investicích i půjčkách rekordní. Nebylo to přitom pouze díky spojení s Air Bank, půjčková strana se držela samostatně. Letos máme ambici udělat další rekord. Jen za letošní květen jsme poskytli dokonce historicky nejvíce nových půjček co do počtu i objemu načerpaných peněz za jediný měsíc, konkrétně 3 220 půjček v objemu 651 milionů korun. Potenciál je obrovský. Když se podíváme, kolik lidí si v Česku každý měsíc bere novou půjčku, pouze čtyři až šest procent tak činí přes Zonky. Proč to není třeba třicet procent, když dokážeme mnohdy nabídnout lepší podmínky než jiné služby?

Kolik letos plánujete přes Zonky profinancovat?
Jiří Humhal: V plánu máme přes šest miliard korun. Rok 2020 byl zasažen pandemií, ale jinak se nám daří růst dvojciferně a letos bychom to chtěli udržet.

Zonky bylo mnoho let v minusu. V poslední době se vám už ale dařilo přetáčet do černých čísel. Je to právě díky propojení s Air Bank?
Jiří Humhal: Do černých čísel jsme se dokázali dostat ještě před spojením. Výsledky za rok 2021 už jsou spojené, ale zisk jsme generovali již ve druhé polovině roku 2020, a to zejména díky strukturálním změnám, které jsme udělali. Zároveň nám velmi ulevilo zastavení expanze, protože jsme z provozního zisku v Česku platili expanzi do Španělska. Jakmile jsme se začali soustředit pouze na Česko, začali jsme také více růst. Ani loňský rok nedopadl špatně. V zisku bychom byli i bez spojení s Air Bank.

Vedle Zonky jste do Air Bank integrovali také investiční službu Portu, která automatizovaně investuje do akcií prostřednictvím ETF. Jaké máte v této oblasti další plány, budete napojovat další služby?
Vladimír Komjati: Ještě nejsme rozhodnutí, ale prostor pro doplnění nabídky je. Díváme se směrem k více rizikovému a individuálnímu investování. Myslíme si, že kombinace Rentiéra, podílových fondů a Portu dává skvělý základní rámec pro každého investora, a teď řešíme, co můžeme nabídnout dál. Zároveň je pro nás důležité, abychom vše drželi v rámci jedné aplikace, kde bude mít uživatel vše po ruce, ať už půjde o jednoduché automatizované investování, nebo něco složitějšího s větším rizikem.

Jiří Humhal: Je to samozřejmě příležitost i vzhledem k rekordní inflaci a ekonomické situaci. Lidé už v investování nevidí jen to, že mohou získat něco navíc, ale že díky němu neztratí to, co už mají. Kouzlo služeb Zonky Rentiér a Portu je v jejich jednoduchosti, protože neznalí lidé se ve složitých produktech ztrácí a nevěří jim. Rolí Air Bank je investiční služby polidšťovat a otevírat je pro více lidí. Zároveň dáváme razítko, že služeb, které integrujeme do naší aplikace, se zákazníci nemusí bát, že by šlo o podvod nebo něco podobného.

Zonky Rentiér mi dnes nabízí očekávaný výnos kolem čtyř procent ročně. Není to při současné inflaci příliš málo? Budete s tím nějak pracovat?
Jiří Humhal: Díváme se na způsoby, jak můžeme Rentiéra pro investory neustále vylepšovat, a to i po stránce očekávaného výnosu. Současnou dvoucifernou inflaci ale překoná jen máloco, to už se týká spíše oblasti individuálního a mnohem rizikovějšího investování, než je Rentiér. Ten stojí naopak na nízkém riziku a dlouhodobě stabilnějších výnosech.

Jaké chování v posledních měsících u vašich zákazníků i právě v rámci investičních služeb sledujete?
Vladimír Komjati: Všímáme si například toho, že v souvislosti s válkou na Ukrajině, složitou ekonomickou situací a nejistotou v budoucnost se klienti ve větší míře než předtím rozhodují, jestli si uloží volné peníze na spořicí účet, nebo je vloží na dlouhodobé investice. Více totiž přemýšlejí o tom, jestli budou mít tyto peníze ihned k dispozici, když je budou kvůli nějaké nečekané situaci najednou rychle potřebovat.

Chystáte zavést službu na investování do kryptoměn?
Vladimír Komjati: Je to samozřejmě oblast, která se hodně řeší. Někdy více, někdy méně, záleží na tom, jak se kryptoměnám zrovna daří. Víme, že by to někteří zákazníci uvítali. Řešili jsme proto, v jaké formě bychom je mohli do naší nabídky zařadit. Například nedávno začal možnost investovat do kryptoměn nabízet náš partner Portu. A investovat do Portu mohou naši klienti v mobilní aplikaci My Air.

Takže nebrojíte jako některé jiné banky proti kryptoměnám? Loni se řešilo, že jste zákazníkům znemožnili posílat peníze na kryptoměnové burzy.
Vladimír Komjati: Air Bank obecně proti kryptoměnám není a rozhodně nechceme našim zákazníkům říkat, za co mají a nemají utrácet své peníze. Musíme ale dodržovat přísná legislativní a regulační pravidla. K blokování plateb spojených s kryptoměnami přistoupila naše korespondentská banka, která pro nás zahraniční platby zpracovává. Jejich odesílání jsme v našem bankovnictví také zablokovali, protože by se klientům odeslané peníze stejně za několik dní vrátily, a to navíc nižší o různé poplatky spojené s mezinárodním převodem. Na účty kryptoměnových směnáren ale naši klienti stále mohou platit kartou, pokud to daná směnárna umožňuje.

Když jsme se bavili o Zonky a Portu, prozradíte, kolik lidí v Air Bank přes jednotlivé služby investuje?
Jiří Humhal: Každá služba je trochu jiná. Pro řadu lidí představovalo Zonky startovací produkt, a když jsme jim ukázali, že nově mohou investovat také do Portu, tak projevili zájem. Do Portu přešly tisíce lidí a velká část růstu Portu je tlačená právě námi, protože jsme schopní milionu našich zákazníků odkomunikovat, proč jsou pro ně Rentiér nebo Portu dobré. Takovou masu by ty služby samy o sobě nedokázaly oslovit, navíc by za sebou neměly takovou důvěru a relevanci, jako má Air Bank. Když něco představí banka jako Air Bank, lidé tomu věří víc, než kdyby na danou službu viděli někde v reklamě. Když to převedu do konkrétní řeči čísel, tak Portu si přímo přes Air Bank za necelý rok založilo přes 15 tisíc našich klientů, kteří proinvestovali už 900 milionů korun. U Rentiéra počet investorů prudce vzrostl hlavně v posledních dvanácti měsících, a to na 13 tisíc klientů a proinvestována je víc než miliarda korun.

Jinými slovy vám tedy mohou kolegové z Wood & Company, kteří za Portu stojí, poděkovat…
Jiří Humhal: Je to prospěšná spolupráce pro všechny. Jedna strana dodala službu, druhá nálepku důvěryhodnosti. Dnes aplikaci Air Bank používá už bezmála 800 tisíc lidí, což je vysoké číslo. Přestože jsme Portu začali našim klientům nabízet později, už se mu podařilo počtem klientů Rentiéra překonat. Od zákazníků je cítit chuť vyzkoušet něco nového, vybočit z běžného bankovnictví a termínovaných vkladů a jít do více rizikovějších investic. A my jim chceme pomoci vybrat tu nejvhodnější službu.