V sobotu večer se v Mnichově odehraje finále fotbalové Ligy mistrů mezi Paris Saint-Germain a Interem Milán. Pro PSG to může být první historický triumf v nejprestižnější klubové soutěži. Pro Katařana Nassera Al-Khelaifiho, prezidenta pařížského klubu, zase bod zlomu: završení dvanáctileté investice, během níž z PSG vybudoval jednu z nejhodnotnějších sportovních značek světa – a zároveň odrazový můstek k ještě větší moci ve světovém sportu.

Když Katar v roce 2010 získal pořadatelství nejsledovanějšího sportovního svátku, tedy fotbalového mistrovství světa konaného v roce 2022, šlo o jasný signál ambicí malé, ale mimořádně bohaté země: stát se globálním hráčem. A nepřekážel tomu ani fakt, že podle amerických úřadů docházelo při hlasování ke korupci.

Hned následující rok tento plán dostal další pilíř. Státní investiční skupina Qatar Sports Investments koupila francouzský klub Paris Saint-Germain. Navenek sportovní akvizice, ve skutečnosti však součást širší geopolitické strategie. Cílem bylo hlavně zlepšit obraz Kataru na Západě, upozorňovali tehdy analytici.

Do čela celého projektu se postavil právě Nasser Al-Khelaifi. Měl charisma, kontakty i sportovní minulost – byl bývalý profesionální tenista, šéf katarské tenisové federace a ředitel sportovní stanice Al Jazeera. V Paříži se stal prezidentem PSG, ale postupně rozšířil svůj vliv mnohem dál: převzal vedení katarské sportovní televize BeIN Sports, stal se členem výkonného výboru UEFA a nakonec i předsedou Evropské klubové asociace (ECA), která dnes zastupuje stovky fotbalových klubů po celém kontinentu, a to včetně Sparty, Slavie nebo Baníku.

PSG se v následující dekádě pod Al-Khelaifim stalo výkladní skříní této strategie. Klub utratil miliardy eur za hvězdy jako Neymar, Kylian Mbappé nebo Lionel Messi a výsledkem je 11 ligových titulů od roku 2012. V roce 2023 koupil americký fond Arctos Partners menšinový podíl za částku, která klub celkově ocenila na 4,25 miliardy eur (106 miliard korun). Z původní investice tedy vznikl jeden z nejhodnotnějších fotbalových klubů planety.

Postupně rostl i Al-Khelaifiho vliv mimo pařížský klub, když dokázal skvěle využít neobvyklé situace. V roce 2021 zkrachoval projekt tzv. Superligy, tedy plán dvanácti nejbohatších evropských klubů, které si chtěly vytvořit vlastní, uzavřenou soutěž mimo dosah UEFA. Cílem bylo maximalizovat výnosy z televizních práv, omezit rizika a zbavit se závislosti na menších, komerčně méně zajímavých klubech.

Jenže během 48 hodin se plán zhroutil. Proti se postavili fanoušci, politici i veřejnost. UEFA zareagovala rychle a tvrdě. Kluby, které Superligu navrhovaly, ztratily důvěru – a s nimi i vedení ECA. Do čela organizace byl poté dosazen právě Al-Khelaifi. Z šéfa, kterého mnozí vnímali jako zástupce státního kapitálu z Kataru, se rázem stal jeden z nejvlivnějších lidí evropského fotbalu. „Je jako pták, který udává směr celému hejnu. Když se pohne, ostatní následují. Nevidíte ho hned, ale všimnete si toho pohybu kolem něj,“ píše magazín The Athletic o jeho vlivu.

Pod jeho vedením se ECA stala skutečným partnerem UEFA, ne rivalem. Společně založily organizaci s názvem UC3, která spravuje veškerá komerční práva tří hlavních evropských soutěží: Ligy mistrů, Evropské ligy a Konferenční ligy. Jinými slovy Al-Khelaifi se stal spolutvůrcem toho, jak evropské soutěže vypadají, jak fungují finančně a jak se prodávají.

Změna formátu je ale jen část větší vize: přetvořit evropský klubový fotbal v globální zábavní produkt. ECA a UEFA už navázaly partnerství s americkou agenturou Relevent Sports, která má pomoci udělat z Ligy mistrů show pro americké publikum. Včetně přenosů v přijatelnějších časech, studiových programů, digitální produkce pro mladší publikum a většího důrazu na emoce a příběhy hráčů. Mluví se i o možnosti hrát zápasy o víkendech, což by byla přímá konkurence pro domácí soutěže, jako je anglická Premier League.

Passion 🔥❤️💙#UCLfinal pic.twitter.com/xzr5uBDXTq

— Paris Saint-Germain (@PSG_inside) May 30, 2025

A Al-Khelaifi má klíčovou roli ještě u jednoho globálního projektu. Jde o plnohodnotný turnaj 32 nejlepších klubů z celého světa, hraný v USA, který pod hlavičkou FIFA odstartuje už v půlce června. Podle zákulisních informací patřil Al-Khelaifi k hlavním zastáncům celé myšlenky.

Tohle všechno by mohlo vést k tomu, že by Katařan mohl zamířit i na post nejvyšší, tedy na prezidenta světové fotbalové federace FIFA. „Řekli mi to mnozí jeho současní i bývalí blízcí, stejně jako lidé z katarských kruhů. Ne jednou, ale hned několikrát,“ uvedl investigativní novinář Fabien Touati na stanici RMC. A dodal: „Když jsem byl na zasedání ECA, upřímně mě ohromilo, jakou má ten člověk mezi ostatními lídry a funkcionáři auru. On byl ta hvězda. V Evropě ve fotbalu skutečně něco znamená.“

Výrazné napojení na Elysejský palác

Paris Saint-Germain pod Al-Khelaifiho vedením plní i diplomatickou roli. Během izolace Kataru ze strany sousedních zemí mezi lety 2017 a 2021 sloužil klub PSG jako nástroj pro vytvoření vazeb na Evropu – včetně politického vlivu. „Myslíte si, že by prezident Macron hájil katarské zájmy, kdyby Katar nevlastnil PSG? Samozřejmě, že ne,“ řekl k tomu například respektovaný fotbalový novinář Nick Miller, autor knihy Who Owns Football?.

Vztah Al-Khelaifiho s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jde ale ještě dál. V roce 2022 sehrál Macron aktivní roli při přesvědčování hvězdného Kyliana Mbappého, aby odmítl nabídku Realu Madrid a zůstal v PSG. „Udělám, co bude v mých silách, abych ho přesvědčil,“ prohlásil tehdy šéf Elysejského paláce veřejně. A pomohl – alespoň na další dvě sezony.

Jenže v únoru tohoto roku se vztahy mezi Katarem a Francií začaly napínat. Al-Khelaifi čelí hned několika paralelním vyšetřováním francouzských úřadů – od podezření z ovlivňování hlasování v mediální skupině Lagardère až po roli v případu údajného únosu francouzsko-alžírského lobbisty. Katar označil vyšetřování za hon na čarodějnice a podle zdrojů serveru Politico zvažuje, že omezí budoucí investice ve Francii.