Neomezené volno i možnost říct, pro koho chcete pracovat. Přečtěte si, jak funguje česká svobodná firma

Agentura Effectix málem zkrachovala, přežila díky ochotě zaměstnanců uskromnit se. Od té doby nedá dopustit na maximální svobodu a otevřenost.

Karol VelebaKarol Veleba

0002Komentář

Foto: Archiv Karola Veleby

Ředitel a spolumajitel marketingové agentury Effectix Karol Veleba

0Zobrazit komentáře

Effectix je česká firma, která se specializuje na online marketing, a to na českém i slovenském trhu. Tým více než sedmdesáti lidí si zakládá na tvrdém výkonu a podpoře svého brandu. Souvisí to i s tím, že před pár lety se firma málem položila, dokázala se ale sebrat a ze stavu krátce před insolvencí se odrazit k úspěšnému fungování.

Velký díl na tom má nebývalá otevřenost, kterou si vedení firmy se svými lidmi v těchto nelehkých časech nastavilo. Upřímnost, která byla potřeba k přežití, se postupem času přetvořila v takzvanou svobodnou firemní kulturu, na níž si Effectix, mezi jehož klienty patří například Decathlon, Albixon nebo Blažek, zakládá dodnes.

Effectix pomohl zvednou ze dna jeho dnešní CEO Karol Veleba. V komentáři pro CzechCrunch popisuje, jak to v roce 2015 udělal. A proč jsou pojmy svobodná firma, zodpovědnost a angažovanost pro společnost stěžejní.

***

Do Effectixu, který byl těsně před zánikem, jsem nastoupil jako krizový manažer. Firma tehdy měla špatně postavený obchodní model a zaměřovala se na malé firmy a živnostníky. V té době jsme měli osm set klientů, kterým jsme poskytovali takzvaný full service – od výkonnostní reklamy až po výrobu webů. Nebyli jsme schopni plnit veškeré svoje závazky vůči klientům a dalším stranám.

Effectix tedy byla zadlužená společnost s nespokojenými klienty a neměla téměř žádnou perspektivu. Bral jsem to ale jako výzvu a vnitřně jsem cítil, že stojí za to dát Effectixu šanci a „vybrousit z něj diamant“. Pár týdnů po nástupu jsem zažil svůj první velký „AHA moment“, který formuje agenturu dodnes.

veleba

Foto: Archiv Karola Veleby

CEO agentury Effectix Karol Veleba

Ve firmě zbývalo dvacet zaměstnanců a prvním krokem bylo postavit všechny před nepříjemnou realitu – buď zavřeme, nebo snížíme náklady na úplné minimum včetně mezd a zkusíme Effectix zachránit. Celá firma se postavila za záchranu, tím pádem i za snížení platů. Byla to velmi nejistá hra, ale rozhodnutí jsme udělali společně.

V tu chvíli jsem pochopil, že mám kolem sebe lidi, kteří jsou v tom se mnou, že táhneme za jeden provaz. S těmito lidmi pracuji doposud, v Effectixu se stali členy managementu nebo získali opce na podílech ve firmě.

Nechceme zaměstnance, ale partnery

Svoboda, možnost rozhodovat, přístup ke strategickým informacím, ale i maximální osobní zodpovědnost. To jsou pilíře, na kterých Effectix dnes stojí. V momentě, kdy byli všichni klíčoví lidé přizváni ke strategickým meetingům a stali součástí rozhodování, přestali být řadovými zaměstnanci a stali se tvůrci budoucnosti firmy.

To byl také ten hlavní důvod a chvíle, kdy se ukázalo, že svobodná firma je budoucností Effectixu. Funguje to tak i dnes. Nejdůležitější lidé ve firmě získali a stále mají možnost dostat firemní opce. Přistupuji k nim jako k partnerům a společníkům, nikoliv jako k podřízeným. Nemusím je tak – a ani nechci – kontrolovat.

Jak agentura rostla z firmy, jež byla nad propastí, do úspěšné společnosti, zvětšovala se i potřeba najít a přijmout další lidi, kteří mají stejný pohled na svět jako my. Nikdy jsme ale nehledali a ani nechceme zaměstnanecké typy. Hledáme podnikatele, kolegy s vlastním motorem. Proto máme firmu postavenou na partnerech, kontraktorech a živnostnících. A dobře si uvědomuje, že jim musíme nabídnout něco na oplátku.

Dáváme svým lidem svobodu, neomezené volno, přístup k finančním výsledkům a veškerým interním informacím.

V Effectixu se tak snažíme vytvořit podnikatelské mikroklima, startupovou atmosféru osobního růstu a nasazení bez kontroly a svazujících pravidel. Dáváme lidem svobodu, neomezené volno, přístup k finančním výsledkům a veškerým interním informacím.

Právě důvěra, že naši lidé systém benefitů nezneužijí a nevyužijí, dělá z běžných podřízených partnery, kteří mají názor a nebojí se ho říct. Takto mám kolem sebe sedmdesát aktivních a angažovaných kolegů, kteří oceňují to, že jim věřím. A proto se oni nebojí věřit mně.

Zároveň si uvědomuji, že je nereálné a asi i nezdravé mít ve firmě 100procentní angažovanost. Ale je třeba hledat cesty, jak podporovat ty, co už hoří, a v dalších se pokusit plamen zanícení zapálit.

Zkoušíme, co všechno je možné

Samozřejmě neustále testujeme, kde jsou hranice motivace a kde svoboda přechází v anarchii. Například sdílet informace o platech jednotlivých zaměstnanců se nám neosvědčilo. Vedlo to k závisti, rozkolům a nepochopení. Zkoušeli jsme vysvětlovat, dorovnávat, nabízet přesuny a posuny v rámci firmy, nic ale dobře nefungovalo. Prozatím jsem tedy na zveřejnění platů rezignoval. Víme o sobě, kdo kolik bere na úrovni managementu. A tam to asi zatím necháme.

V rámci celé firmy ale dobře funguje například pravidlo, že si každý může vybrat klienta, se kterým bude spolupracovat. Brzy jsme sice zjistili, že musíme přesně specifikovat, kdy je možné klienta interně odmítnout a jakým způsobem, protože hrozilo, že nebude mít kdo dělat na komerčních klientech, protože to „špiní karmu“. Ale i tím jsme se prokousali a našli řešení, které zachovává možnost integrity jednotlivce a současně neohrožuje ekonomiku firmy.

Dalším osvědčeným bonusem je finanční příspěvek na vzdělávání. I tady jsme ale museli specifikovat pravidla do dvou rovin. Pokud je vzdělávací kurz nebo školení ve strategickém zájmu firmy, proplácíme 100 procent z ceny. Na ostatní kurzy, kterými se naši lidé zlepšují jednoduše v tom, v čem oni sami chtějí, dáváme 50procentní příspěvek.

V obou případech je jediná podmínka, a to dodat užitečný výstup pro kolegy. Jelikož se člověk nejlépe učí tím, že učí, musí být výstup ve formě školení pro ostatní nebo formou článku na náš blog. A funguje nám to skvěle.

Nově jsme ve firmě zavedli také možnost remote práce neboli „pracuj, odkud chceš“. Tento benefit je velmi populární a naši zaměstnanci ho už teď rádi využívají. Jen letos máme kolegy na měsíčních pracovních pobytech v Keni, Thajsku a Dominikánské republice, Norsku a nově i ve Finsku.

Vlastně netuším, jestli si někdo zatím vzal více volna, než je obvyklé.

Testujeme také neomezené placené volno, na výsledky je ale ještě brzy. Nicméně je ale pravda, že vlastně netuším, jestli si někdo zatím vzal více volna, než je obvyklé. Firma šlape jako hodinky, zatím vše funguje tak, jak má, takže nemám důvod tento benefit více řešit do hloubky.

Úplná novinka, kterou jsme spustili, je „zvolená pozice v top managementu“. Kolegové si mezi sebou vybírají zástupce, který se na tři měsíce stane plnohodnotným členem vrcholného managementu a bude zastupovat jejich zájmy. Po uplynutí těchto tří měsíců buď pozici obhájí, nebo vyhraje někdo jiný.

Pro mě osobně jde o další prvek, jak dát angažovaným lidem možnost ovlivňovat a formovat prostředí, ve kterém tráví spoustu času. A samozřejmě je to obrovská možnost vzdělávání se pro ty, kteří na sobě chtějí pracovat.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že Effectix není státní ani dobročinný spolek, stále jsme výsledkově orientovaná soukromá společnost. Na každý benefit a výhodu pro naše spolupracovníky si proto musíme vydělat. Aby to celé mohlo fungovat, musí fungovat základní pravidlo, které máme. A to je „konej vždy v nejlepším zájmu Effectixu“. Kdo se veze, hraje na sebe, jde z kola ven. Nabízíme hodně, ale na oplátku hodně požadujeme.