V polovině června uplynul rok od nástupu Jiřího Šmejce do čela investiční skupiny PPF. Ta za loňský rok vydělala 3,4 miliardy korun, což je sice meziroční pokles o polovinu, kdyby se ale nemusela zbavovat aktiv v Rusku, už by profitabilitou překonala předcovidové roky. „Náš plán je růst valuace skupiny v průměru o 10 až 12 procent ročně,“ uvedl Šmejc na výročním setkání s novináři. Upřesnil také, že PPF má čtyři hlavní investiční pilíře: telekomunikace, média, finance a e-commerce.

PPF, jejíž celková aktiva čítají hodnotu zhruba 40 miliard eur (v přepočtu necelý bilion korun), prochází v posledních letech rozsáhlou proměnou – víc se orientuje na západní Evropu, prodala divize Home Creditu v Indonésii a na Filipínách, pro pobočky úvěrové společnosti v Číně, Indii nebo ve Vietnamu hledá partnery a také se stáhla z Ruska.

„Odchod z Ruska pro nás představuje náklad v řádu stovek milionů eur,“ řekl jednapadesátiletý Šmejc, který vedení PPF převzal poté, co předloni tragicky zemřel její zakladatel Petr Kellner. S tím ho pojilo dlouholeté přátelství i obchodní spolupráce, mimo jiné budovali společně právě Home Credit.

Co se týče odchodu z Ruska, které bylo pro PPF roky byznysově hodně důležité, Šmejc ještě dodal: „Byla to jednoznačně správná věc. Jsou určité principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte nějaké peníze.“ V Rusku skupina loni v reakci na invazi na Ukrajinu prodala své rozsáhlé nemovitostní portfolio a Home Credit & Finance Bank včetně jejích dceřiných společností.

Když se loni v červnu Šmejc ujal řízení PPF, o což jej požádala vdova po Kellnerovi Renáta, prohlásil, že se chce víc věnovat západní Evropě. Na této strategii se prý nic nezměnilo, pro nejbližší dobu tam vidí příležitosti k nákupům především v oblastech médií nebo bankovnictví. Ostatně nedávno PPF získala menšinový podíl v přední německé televizi ProSiebenSat.1 Media, kde už drží přes 15 procent.

Hodně aktivní ale skupina zůstává i na domácí půdě, kde jí patří telefonní operátor O2, společnost Cetin, která provozuje telekomunikační infrastrukturu, plzeňská Škoda Group nebo Air Bank. A stejně jako svého času Petr Kellner i Jiří Šmejc hodně sází na synergie mezi jednotlivými byznysy PPF. Speciálně mezi bankami a telekomunikacemi: „Air Bank loni získala 100 tisíc nových klientů, z nichž čtvrtina přišla přes O2.“

Šmejc a spol. už dokonce pracují na tom, jak telekomunikace a bankovnictví ještě víc propojit, jako laboratoř jim k tomu slouží srbský trh, kde mají operátora Yettel a menší banku Mobi Bank: „Vize je taková, že bychom chtěli mít pro oboje jednu aplikaci. A banka se časem přejmenuje nejspíš na Yettel Bank. Obecně platí, že operátoři pro sebe hledají nové příležitosti a nabízí postupně řadu služeb, které konkurují bankám, jako třeba platby složenek nebo za parkování. To je příležitost.“

Foto: CzechCrunch

Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová ve výroční zprávě PPF

Klíčovou oblastí, v níž PPF působí, je také e-commerce – z Mall Group už sice vystoupila, naopak ale od Jakuba Havrlanta vykoupila podíl ve srovnávači Heureka. Skupina také získala podíl v polské společnosti InPost, která provozuje po Evropě síť výdejních boxů. A to je něco, co Šmejce evidentně láká, protože jeho vlastní investiční firma Emma Capital zase vlastní balkánskou firmu BoxNow, která je jedničkou v Řecku. „Spoléháme na to, že InPost hodně vyroste především ve Francii a v Británii a že tam bude podobně silný jako na domácí půdě,“ upřesnil šéf PPF.

Platí tedy, že v rámci e-commerce, v níž chce PPF dál růst, ji zajímá technické zázemí a infrastruktura víc než samotné e-shopy. „Třeba Heureka se rozšiřuje hodně směrem k modelu tržiště. Nicméně ano, infrastruktura pro online je něco, co se nám líbí. Sáhneme si na růst v odvětví a zároveň je tam fyzická infrastruktura, což je něco, co je odolnější. Hůř se to zboří,“ řekl Jiří Šmejc.

Zároveň připustil, že s kolegy sleduje českou Zásilkovnu, která je aktuálně na prodej. V té, respektive ve společnosti Packeta, která za ní stojí, drží bezmála poloviční podíl manželé Simona a Jaromír Kijonkovi, pětinu pak vlastní e-shop s parfémy Notino. „Zásilkovna je určitě něco, na co se koukáme. Pokud bychom o ni měli zájem, tak jedině o celou, nikoli jen o část,“ naznačil Šmejc, že varianta, že by získali jen kus Zásilkovny, není nic, co by alespoň v případě PPF přicházelo do úvahy. Hodnota Zásilkovny, která kromě Česka působí v řadě dalších zemí střední Evropy, by podle Hospodářských novin mohla dosáhnout vyšších jednotek miliard korun.

Právě to, aby PPF dokázala ještě efektivněji dotahovat velké obchody, bylo jednou ze Šmejcových priorit, když skupinu loni převzal. Od té doby se prý výrazně zvýšila její analytická síla: „Jsme nastaveni na to, abychom mohli detailně prověřit přes padesát dealů ročně. Přibrali jsme právníky, daňaře, analytiky, investiční ředitele,“ říká Šmejc.

Zároveň podle něj i nadále platí, že PPF má výhodu v tom, že jednak dokáže zvažované transakce opravdu do hloubky promyslet a propočítat, jednak je velmi rychlá ve svém rozhodování, protože pracuje primárně se svými penězi, respektive s penězi rodiny Kellnerových.

S tím souvisí i Šmejcova dohoda s Renátou Kellnerovou, že pokud PPF pod jeho vedením dostatečně naroste, bude v ní moci získat až desetinový podíl (v minulosti mu patřilo pět procent skupiny, ale vyměnil je s Petrem Kellnerem za podíl v Home Creditu, který také řadu let řídil). Jaké jsou ale podmínky, za nichž bude moci část PPF získat, Jiří Šmejc nesdělil. Zatímco Renáta Kellnerová s rodinou jsou suverénně nejbohatšími Čechy, Jiřímu Šmejcovi patří v žebříčku časopisu Forbes se jměním 23 miliard korun čtrnácté místo.

Foto: Sparta Praha / YouTube

Daniel Křetínský

Naopak připustil, že se zvažuje, že by se rozšířil poradní výbor, který pomáhá Kellnerově rodině se stanovováním investiční strategie pro PPF. Jeho členy jsou kromě Šmejce i bývalý šéf skupiny a její minoritní akcionář Ladislav Bartoníček a také miliardář Daniel Křetínský, který s PPF i Šmejcem historicky opakovaně spolupracoval a který je životním partnerem Anny Kellnerové, dcery Renáty Kellnerové.

Šmejc dokonce nechal novináře nahlédnout do toho, jak jeho debaty především s Danielem Křetínským vypadají – v naprosté většině investičních příležitostí se prý shodnou, existují ovšem i výjimky. Tou byl například nákup menšinového podílu ve společnosti InPost, kde byl Křetínský mírně proti akvizici: „Nešlo ale o to, že bychom se zásadně rozcházeli. Dan měl jen v určitých parametrech odlišný pohled.“