Dlouhé roky byla na Korunní 105 v Praze obyčejná vinárna. Taková, která tak trochu zamrzla v boomu podobných podniků v 90. letech. Se sudovým vínem a spoustou korkových ozdob. Na sklonku loňského roku si ji ale vzala do parády čtveřice přátel s poměrně nesourodými kariérami, která ji začala přetvářet k obrazu svému. A tak si tu vedle jejich oblíbených vín dáte i pivo z Libertasu, kyseláče nebo belgické lambiky.

Jmenují se Tomáš Navrátil, Vlastimil Bijota, Artem Starikov a Andrii Kysil a jejich wine bar má výmluvný název Grape and Sour. Navrátil je pražský právník, Bijota partner poradenské skupiny a manažer, Starikov původem ukrajinský matador z gastra a Kysil sommelier. Co je spojuje? Všem se líbil nápad udělat si vinárnu podle sebe.

„Vzniklo to ale úplnou náhodou,“ hlásí Artem Starikov, který má s gastrobyznysem největší zkušenosti, a tak je v téhle skupině i pomyslným neformálním lídrem. „Živím se i jako prostředník při prodejích různých gastronomických provozů. A když se na mě obrátil majitel původní vinárny, tak jsem si řekl, že tenhle podnik bych si rád nechal pro sebe,“ vysvětluje.

Foto: Grape and Sour

+1

A pak už to šlo rychle. Na to, aby mu pomohl s vínem, oslovil svého kamaráda Kysila, a když chtěl poradit s právními záležitostmi při prodeji, obrátil se zase na Navrátila. Tomu se nápad zalíbil natolik, že oběma řekl, že do toho jde s nimi. A když pak zase on jednou nad pivem vyprávěl svému kamarádovi Bijotovi, do čeho že se to pustil, měl zájem zúčastnit se i on. Nakonec je v byznysu finančně podpořila také rodina společných známých.

O tom, jak svůj podnik vyprofilují, měli jasno hned od začátku – a ani náhodou nechtěli pokračovat ve stopách původní vinárny, ale naopak si hrát s tím, co budou nabízet. „Samozřejmě chceme, aby nám to tady byznysově fungovalo, ale ani pro jednoho z nás to tady není o živobytí. Což je hrozně osvobozující, protože si můžeme dovolit ukázat, co máme doopravdy rádi, a experimentovat,“ pochvaluje si Tomáš Navrátil.

A že se toho nebojí. Interiér Grape and Sour sice pořád není ultramoderní a i na webu podniku by bylo potřeba ještě zapracovat, ale to hlavní, o co jde – tedy nápoje – za pozornost rozhodně stojí. A jak prozrazuje název podniku, veškeré chutě se tu točí kolem kyselosti.

„Máme hodně rádi naturální vína,“ pokračuje Starikov, „a ta jsou docela blízká divoce kvašeným pivům. Ta jsou zase takový hybrid mezi pivem vínem, jelikož spousta z nich se dělá z kvašených hroznů, do kterých se přidávají pivovarské kvasnice,“ vysvětluje. A tak si tu můžete objednat jak klasické či naturální víno, tak i belgické lambiky nebo gueuze, což je pivní styl právě na hraně piva a vína, jež navíc platí za pomyslný ekvivalent pivního šampaňského.

Na čepu ale najdete i kyseláč od pivovaru Libertas stejně jako jeho klasický ležák. To pro změnu vychází ze zkušenosti, že i ti největší milovníci vína v určitou chvíli rádi všechny vypité kyselinky zneutralizují něčím hořkým – a často v tu sahají právě po klasickém pivu. „Tak proč ho hostům nenabídnout rovnou, aspoň nám nebudou odcházet někam do hospody,“ podotýká Starikov.

Ve výběru vín pak partneři spoléhají na své vlastní chutě a další kontakty na přátele a známé. Ochutnat tak můžete vína z pálavského Vinařství Fučík, které rozjel někdejší právník z PPF, nebo z biovinařství Válka. Velké zastoupení tu ale mají i vína ze Španělska, pro které má slabost Starikov, nebo Itálie. A kdo chce, může si dát třeba i skleničku vermutu nebo pálenku z vinohradské Šafránka Distillery, která patří dalšímu známému. Nebo třeba anglický cider značky Thatchers, který do Česka dováží Navrátilův známý.

„Využíváme prostě toho, co máme nějakým způsobem ověřené. A vlastně se nám líbí, že tu tvoříme místo vzájemně propojených lidí,“ říká Navrátil. A Bijota, který bydlí v Ostravě a do Prahy jezdí jednou týdně okouknout, jak se vinárně daří, to kvituje. „Sice nejsem odsud jako ostatní, ale moc se mi líbí komunitní atmosféra, která tu na Vinohradech panuje, a myslím, že k ní můžeme přispět. Na degustace i různé akce sem chodí dost lidí,“ míní.

Jeho parťáci přikyvují. „Léto je slabší, ale měli jsme třeba i stánek na znovuotevření náměstí Jiřího z Poděbrad a byl to pro nás velký prodejní úspěch, tak doufáme, že na to na podzim navážeme,“ uzavírá Navrátil.