Prodali jsme startup, co teď? Daně mohou být překvapivě vysoké. Jak správně danit exit a zaměstnanecké akcie

Peter BrejčákPeter Brejčák

jak-na-dane-u-zamestnaneckych-akcii-a-exitu

Foto: CzechCrunch

Jak na daně u zaměstnaneckých akcií?

Startupové prostředí v tuzemsku zažívá boom, mladé inovativní firmy dobývají globální trhy a nabírají rekordní investice. S tím souvisí také růst počtu exitů, tedy prodejů startupů do rukou nových vlastníků. Pro mnohé zakladatele i zaměstnance, kteří v nějaké formě drží reálný nebo fantomový podíl, jde o nepoznaný a komplikovaný proces. Důležité je přitom nezapomínat na daně, kterým se na CzechCrunchi věnuje v rámci minispeciálu Jak na daně. V tomto díle jsme se podívali, jak se daní prodej firmy ze stran majitelů i lidí držících zaměstnanecké akcie.

Možnost podělit se o úspěch s klíčovými spolupracovníky v této formě totiž využívá stále více firem. Zaměstnanecké akcie, jež se označují také anglickou zkratkou ESOP (Employee Stock Option Plan), umožňují například získat finanční prémii, pokud se startup prodá. Fungují jako motivační prvek, aby lidé z firem neodcházeli, legislativa ale není zrovna příznivá a existuje mnoho modelů, jak se s ESOPem pracuje.

Z pohledu daní jsme se proto zabývali čtyřmi různými situacemi:

  • když svůj podíl ve startupu prodává jeho majitel,
  • když zaměstnanec drží zaměstnanecké akcie,
  • když zaměstnanec prodá zaměstnanecké akcie zpátky majitelům nebo kolegům,
  • když zaměstnanec drží zaměstnanecké akcie a dojde k exitu.

Vycházeli jsme z nejběžnějších modelů, jak firmy s ESOPem nakládají, a opírali jsme se přitom o pomoc Tomáše Ditrycha z advokátní kanceláře Mavericks a Martiny Bechynské z BE.LO advokátní kanceláře.

Jak se daní prodej firmy z pohledu majitele?

Pokud z pozice majitele jako fyzické osoby prodáváte akcie nebo podíl obchodní korporaci, z pohledu zákona nejde o příjem z kapitálového majetku, ale o takzvané ostatní příjmy. Výhodou je, že pokud splníte takzvaný časový test – dobu mezi nabytím a úplatným převodem podílu – o délce pěti let, jste od daně osvobozeni. V případě akcionářů v akciové společnosti je časový test kratší, a to tři roky.

„V případě, že jste nabyli obchodní podíl již při vzniku společnosti, bere se za ‚nabytí‘ den, kdy byla společnost s ručením omezeným zapsána do obchodního rejstříku. Pokud jste podíl získali od jiného společníka, nabytí obchodního podílu nastalo dnem účinnosti smlouvy o převodu podílu. Jestliže společnost o váš podíl zvýšila základní kapitál, nabyli jste podíl dnem zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,“ popisuje Tomáš Ditrych.

Další výjimkou je pak příjem z prodeje akcií, respektive cenných papírů, když suma nepřesahuje hranici sto tisíc korun. Takový příjem je od daně z příjmu taktéž osvobozen. Pokud však časový test nesplňujete a nevztahuje se na vás ani tato výjimka, příjem se daní klasickými 15 procenty. Pokud částka přesáhne 48násobek průměrné mzdy (pro letošek 1 867 728 korun), daní se sazbou 23 procent. Daňové sazbě přitom podléhá rozdíl mezi příjmem z prodeje podílu a jeho nabývací cenou.

mavericks_2-min

Foto: Mavericks

Tomáš Ditrych, zakladatel advokátní kanceláře Mavericks

„V době, kdy se připravovala poslední velká daňová novela, chtěli Piráti možnost osvobození od daně přes časový test omezit částkou dvacet milionů na zdaňovací období, cokoli nad by se danilo vždy, bez ohledu na časový test. Nicméně tento návrh neprošel Senátem a Poslanecká sněmovna Senát ve zrušení této změny následně podpořila. Zdanění prodeje cenných papírů tak, stejně jako prodeje podílu v obchodní korporaci, zůstalo nezměněno,“ doplňuje Martina Bechynská.

Důležité je při danění příjmů z prodeje podílu dbát na termíny odevzdání daňového přiznání. Fyzické osoby jej podávají osobně do pátku 1. dubna 2022 nebo elektronicky pomocí datové schránky do pondělí 2. května 2022. V případě, že využíváte daňového poradce, máte na odevzdání čas do pátku 1. července 2022.

Jak zaměstnanec daní nabytí a držení zaměstnaneckých akcií?

U této otázky Bechynská vychází ze dvou nejčastěji užívaných typů zaměstnaneckých akcií. U virtuálních podílů – kdy zaměstnanec není společníkem a nemá nárok na podíl ze zisku, ale v podstatě drží právo na odměnu, pokud nastane exit – se samotná držba akcií nijak nedaní.

Ve druhém modelovém případu, obecně méně obvyklém, získává zaměstnanec právo na odkup reálného obchodního podílu na společnosti. Avšak i v případě pouhého držení podílu ke zdanění nedochází, pokud z něj neplyne žádný příjem.

Jak zaměstnanec daní prodej zaměstnaneckých akcií zpátky majitelům nebo kolegům?

V případě virtuálních podílů postup záleží na nastavení konkrétních podmínek ESOPu, mnoho z nich totiž neumožňuje ani obchodování s virtuálními podíly mezi kolegy, ani odkup ze strany majitelů. Když se zaměstnanec rozhodne firmu opustit, většinou ztrácí jakákoliv práva a nároky, které v rámci ESOPu získal.

Stejně tak v případě držení reálného obchodního podílu bývají práva zaměstnance na převod podílu ze strany majoritních společníků značně omezená. Často kvůli tomu, že mezi sebe nechtějí pustit nekontrolovaně dalšího zaměstnance, ani změnit poměry svých vzájemných sil. „Pokud však váš ESOP takový postup umožňuje, uplatní se stejný postup, jako v případě prodeje v rámci exitu, a to pro oba modelové typy ESOPu,“ popisuje Bechynská.

Jak zaměstnanec daní prodej zaměstnaneckých akcií při exitu?

I u této otázky záleží na zvoleném modelu ESOPu. V případě, že je zaměstnanec držitelem virtuálního podílu a odměnu díky exitu vyplácí společnost, která je zároveň v pozici zaměstnavatele, bude muset uhradit jednak daň z příjmu, jednak odvody na sociální a zdravotní pojištění. Postup je tedy stejný, jako by se jednalo o odměnu zaměstnance ze závislé činnosti.

„Pokud by chtěla společnost ‚ušetřit‘ zaměstnance platby odvodů sociálního a zdravotního pojištění, je třeba, aby byl ESOP nastaven tak, že odměnu při exitu nehradí samotný zaměstnavatel, ale subjekt od zaměstnavatele odlišný, typicky samotní společníci a dalo by se uvažovat i o mateřské společnosti,“ popisuje Bechynská.

Pokud člověk pro firmu pracuje jako živnostník na své IČO, jednoduše ji při exitu vystaví fakturu v hodnotě odměny, což následně zdaní jako běžný příjem.

Pozor na trojí zdanění ESOPu

Klasický model zaměstnaneckých akcií, ve kterém zaměstnanec získá přímý podíl ve firmě, se přitom z daňového hlediska vyplatí pravděpodobně nejméně. „Samotné nabytí opcí v klasickém modelu ESOPu zdanění nepodléhá. Následně však může dojít až k trojímu zdanění,“ upozorňuje Tomáš Dytrich.

První zdanění přijde, jakmile zaměstnanec opci využije a nakoupí reálné podíly ve společnosti. Jako příjem ze zaměstnání se zdaní rozdíl mezi tržní cenou získaného podílu a cenou, za kterou podíly nakoupil. Přičemž ta je obvykle výrazně nižší než cena tržní.

Druhé zdanění spočívá v tom, že z takového příjmu se zpravidla zaplatí i odvody na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako by se jednalo o mzdu. Ke třetímu zdanění dojde, když zaměstnanec své podíly prodá. V tom okamžiku musí zdanit rozdíl mezi prodejní a dodaněnou tržní cenou při uplatnění opce – na což ale platí výjimka časového testu zmiňovaná výše. To platí i v případě, že prodáváte podíl či akcie v rámci exitu společnosti.

„S ohledem na to, že zaměstnanci často nabývají obchodní podíl ve společnosti za cenově značně zvýhodněných podmínek, když ne vyloženě zdarma, daňová povinnost může být z pohledu zaměstnance v takovém případě až překvapivě vysoká,“ podotýká Bechynská.

Jak na daně

Rubriku Startupy podporujíjt-retina