Když Národní ekonomická rada vlády známá pod zkratkou NERV navrhla před pár týdny kabinetu Petra Fialy 37 opatření, jak nastartovat českou ekonomiku, stal se jejich tváří Dominik Stroukal. Šestatřicetiletý ekonom je jednou z nejviditelnějších tváří nové generace makroekonomů: pravidelně vystupuje ve známém podcastu Ve vatě, nedávno vydal knihu o měnových trzích nazvanou prostě Trhy, přednáší a věnuje se osvětě. Jaký je ale investor? „Mám rád klidný spaní,“ říká pro CzechCrunch v rozhovoru ze série Money Makers.

Stroukal působí na Metropolitní univerzitě v Praze, kde bude od podzimu přednášet nový obor zaměřený na digitální ekonomiku. K té má hodně blízko, protože patří k výrazným postavám zdejší kryptoscény a v bitcoinové komunitě je považovaný za takzvaného OG, tedy pionýra, ostatně o kryptu napsal i jednu ze svých knih. „Vždycky říkám, že je nejlepší čas bitcoin vyzkoušet,“ odpovídá v rozhovoru, který je navázaný i na investiční konferenci Money Maker.

V minulosti Dominik Stroukal, jinak též dvojnásobný otec a vášnivý fanoušek metalové hudby, působil i ve společnosti Roger, která pomáhá s financování menších podniků, a byl také ředitelem Liberálního institutu. A přestože je velmi aktivní na akademické půdě, na otázku, zda mu škola něco dala stran investování, říká: „Ne.“

V rozhovoru došlo i na to, jestli mají jeho rodiče s investování zkušenosti, co by chtěl dělat, kdyby nebyl ekonomem, jestli by si radši koupil bitcoin, nebo zlato či co dokáže nejvíc naštvat ve světě financí.

Co byla vaše první, ale opravdu první investice (klidně něco v dětství)?
V pěti letech mi maminka řekla, ať jí dám všechny penízky, který jsem dostal od prarodičů a tak, že je potřebuje vyměnit na nový penízky. Psal se rok 1993 a já si ty desetikoruny od babičky se Štefánikem dobře schoval a rodičům všechno zatajil. Jasně, určitě, chcete moje peníze a dáte mi „nový“ peníze. Znělo mi to jako jasnej scam. No tak mám teď doma pár bezcennejch Štefániků s označením ČSFR v hodnotě pár desítek korun, což je sice fajn zhodnocení, ale nepokryje to ani inflaci.

Máte s nějakou akcií či dluhopisem nebo prostě investičním nástrojem typu nemovitost speciální vzpomínku?
Když jsem v dubnu 2023 slyšel, že jde Jirka Ponrt do Grouponu, tak jsem okamžitě vybral spořák a… zapomněl nakoupit. Těch bitcoinů, co jsme propili v Baru no. 7 a v Paralelní Polis! Byt na Letný za dva miliony, kde stačilo už jen poslat rezervační poplatek a nakonec jsem to neudělal. Fuckup za fuckupem, jak se dnes moderně říká.

Jaká byla naopak vaše poslední investice, kterou jste učinil?
Významně jsem doplnil svou sbírku hyperinflačních bankovek. Sbírám všechny, které mají nominál nad milion korun. Už mi jich chybí jen pár, ale postupně ty chybějící kousky začínají být dražší a dražší. Ale líbí se mi, že je to relativně finální sběratelská edice, pokud v budoucnu nebude moc hyperinflací. A roste na ceně. První kousky, co jsem kupoval někdy před deseti lety, jsou dneska i po odečtení inflace na několikanásobku. Jak se ale říká, pokud to nehodláte prodat, pak to není investice, ale sběratelství. Ale třeba to někdy prodají moje děti.

Na tenhle mail jsem čekal. Od října budu na @univerzitaMUP garantovat nový studijní program DIGITÁLNÍ EKONOMIKA. Je profesní, uvařili jsme ho v kotli fintechu, zahustili ekonomií, okořenili kryptem a jako oblohu dali spolupráci s top firmama v oboru.

Takový třetí dítě ♡ pic.twitter.com/tDmT5Twnlz

— Dominik Stroukal (@Stroukal) February 23, 2024

Co byla vaše – je na vás, podle jakého kritéria – nejlepší investice?
Tak u mě asi není žádné překvapení, že jsem udělal fajn procenta na bitcoinu. Když jsem je ale před více než deseti lety nakupoval za všechny úspory, tak je potřeba pro kontext uvést, že jsem bydlel s kámošem na palandě a bral doktorský stýpko 4 200 korun. Z toho jsem zaplatil nájem, kus propil za staroprameny ve slevě a co mi zbylo, jsem narval do bitcoinu. Sweet sweet memories. Jasně, v procentech je to paráda, ale i když uděláte milion procent (!), tak je to z jedný koruny jen 10 tisíc korun.

Zkuste popsat vás přístup k investování?
Moje investiční strategie je klidný spaní. Mám rodinu, manželku a dvě děti, takže jsem rád, že vím, že všechno je zařízené tak, aby se mohl stát skoro konec světa, a bude o ně postaráno. I kdybych tu nebyl, onemocněl, přišel o práci nebo přišla třetí světová, tak budu mít dost na to, abych se postaral o své nejbližší. A s tím se mi krásně usíná. Součástí toho také je, že jsem si vypnul jakákoliv upozornění na ceny, protože už se mi fakt nechce vstávat uprostřed noci a potit se, že se něco někam pohnulo. Zainvestovat, diverzifikovat a zapomenout. Klidný spaní je super.

Kdy jste si uvědomil, že byste se chtěl věnovat financím a investicím?
Já moc nevím, jestli se jim nějak extra věnuju. Jsou tu milionkrát chytřejší lidi, než jsem já. Já jsem jenom ekonom, kterého zajímá a trápí budoucnost, a baví témata, která nejsou úplně tradiční. Neumím honit svíčkový grafy, ale snažím se rozumět měnové politice. Baví mě překryv makra a finančních trhů. A to jsem zjistil ve čtyřech krocích.

Na střední, když jsem nerozuměl naší učitelce na ZSV (základy společenských věd – pozn. red.) a musel si ekonomii dostudovat sám a chytlo mě to. Na vejšce, když jsem poslouchal tehdejšího proděkana Dana Šťastného mluvit o centrálních bankách a došlo mi, že všechno, co je v učebnicích, automaticky nemusí být pravda. Třetí byl Petr Bartoň, který mi ukázal, že ekonomie je krásná věda. A pak prof. Jílek, který mě přesvědčil, že aby člověk mohl něco kritizovat, musí tomu nejprve rozumět.

Čemu věříte víc: bitcoinu, nebo zlatu?
Why not both? Tenhle souboj je schiffovská falešná dichotomie. Oboje je pojistka proti systému, ale trochu jiná. Kdybych musel rodinu přestěhovat do Paraguaye, tak mi kamioňák z Prahy do Hamburku vezme spíš pár stříbrnejch eaglů nebo mapleleafů, možná malý slitek zlata. Tomu rozumí každej. Ale jakmile bychom tam byli, vyměnil bych si svoje bitcoiny, který mi nikdo neměl šanci cestou jakkoliv zabavit. Pokud neudělám chybu, jsou jenom moje, a dokonce je dokážu dovést na druhou stranu planety jen tím, že si zapamatuju pár slov. To je fascinující.

Kdy se vás naposledy někdo zeptal, jestli má koupit krypto a co jste mu řekl?
Nevím, kdy vyjde tenhle rozhovor, ale určitě bude správná odpověď i tak „dneska“. Vždycky, když je bull market, tak ta otázka je na denním pořádku. A je to fér otázka, proč se nezeptat. Jen mě to trochu mrzí, protože je to dle mého na bitcoinu to úplně nejmíň zajímavé.

Každopádně vždycky říkám, že je nejlepší čas bitcoin vyzkoušet. Nevím, jestli je správný čas investovat, ale vyzkoušet si fascinující a novou technologii, která tu s námi jistojistě zůstane, na to byl nejlepší čas už včera. Připomíná mi to situaci, kdy přicházely na konci 90. let masově mobilní telefony. „Užs vyzkoušel ten mobil?“ Odpověď přece není, jestli někdo nakoupil akcie Nokie, ale že si chcete sáhnout na tu technologii. I to je investice svého druhu.

Dala vám z pohledu investování něco škola?
Ne.

Má někdo u vás v rodině vztah k investování? Co třeba rodiče?
Rodiče jsou finančně konzervativní tak moc, že jsem do svých tuším 23 let ani neměl bankovní účet. Nějaké investice měli v podílových fondech, ale vypláchla je Velká recese po roce 2008. To pro mě byla veliká škola a vlastně to i předznamenalo, co mě do budoucna bude zajímat.

Cítíte kolem sebe, že se v posledních letech z investování stalo téma? Že se o něm lidé baví a že se vás na něj ptají i u piva?
K demokratizaci investování nepochybně dochází a spolu s divokou dobou pandemickou i postpandemickou o investování určitě vzrostl zájem. Trochu mám ale pocit, že spousta lidí chce přeskočit taneční a rovnou se vrhnout na vrcholovou taneční soutěž. Stejně jako u tance ale i u investování platí, že člověk musí protancovat spoustu střevíců a postupně mu všechno přijde přirozenější. Jasně, občas má někdo štěstí a talent, ale dlouhodobě i k němu je potřeba přidat pravidelnou dřinu.

Je nějaký vzor v oboru pro vás?
Asi bych si dokázal sešít takové Stroukalsteinovo monstrum. Mělo by znalosti Kuby Seidlera, pointy Petra Bartoně, paměť Honzy Berky, odvahu Mojmíra Hampla, upřímnost a nadhled Jardy Brychty, oddaný fanoušky Kicoma, look Štepána Hájka, publikace Filipa Matějky a mzdu Aleše Michla.

Čím ve světě financí a investic opovrhujete?
Scammerama. Roky někdo zneužíval můj obličej, aby lákal zejména starší a chudší lidi do podvodu, což mě dodnes nebetyčně trápí. Bohužel se prakticky nedá ničeho dopátrat, reklamy se na internet pořád umisťují a nikdo s tím nic nedělá. Nejhorší je, že ti zloději okradeným po čase napíšou znovu a tváří se jako kyberkriminálka z Malty, která padouchy chytla a stačí zaplatit za zastupování třeba 30 procent z ukradených peněz a pošlou vám zbytek zpátky. No a okradou vás podruhý. Občas doufám, že existuje peklo.

Kdybyste nepronikl do světa financí, co byste chtěl dělat?
V paralelním vesmíru bych chtěl být producentem metalových kapel.