Raketa je postavená, chybí odpalovací komplex. Co ukázala největší tuzemská konference SAP NOW o firemní AI
Příchod AI agentů poslal akcie SAP na začátku roku dolů, pak o třetinu nahoru. V Ostravě firma ukázala, jak důležitá zůstává role spolehlivého ERP.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Když 29. ledna otevřely evropské burzy, akcie společnosti SAP se během několika hodin propadly o 15 procent. Nejprudší denní pokles od října 2020 nespustil skandál ani ztráta. Mohl za to objem nasmlouvaných cloudových zakázek, který sice rostl, ale pomaleji než analytici čekali – a protože v technologickém světě je hlavním tématem SaaSpokalypse, stačilo to jako důvod ke ztrátě důvěry. Německé technologické firmě pak trvalo dlouhé měsíce, než trhy přesvědčila o tom, že se mýlily.
V čem spočítá zmíněná SaaSpokalypsa? Firmy si dnes pronajímají desítky cloudových aplikací jako službu (odtud zkratka SaaS, software as a service) a platí za ně podle počtu uživatelů. Jenže když jeden člověk s pár AI agenty zastane práci padesáti lidí a zbytek si navibekóduje sám, investoři se začínají ptát, jakou má software vlastně hodnotu. Únorový výprodej srazil celý sektor softwarových firem, který odepsal do konce března přes pětinu hodnoty. Německý gigant se ale jako na houpačce vrátil zpět – za druhé čtvrtletí vykázal objem nasmlouvaných cloudových zakázek o 27 procent vyšší a akcie od zveřejnění výsledků vyrostly o téměř třetinu.
Do ostravského Trojhalí Karolina tak v polovině září dorazila tisícovka návštěvníků zvědavých na to, jaký má SAP recept na probíhající technologickou revoluci a jak se popral s nejdivočejším půlrokem za poslední dekádu. Konference SAP NOW v Ostravě měla odpovědět na otázku, kterou trh položil v lednu celkem drsně – má robustní podnikový systém v éře autonomních agentů vůbec smysl?
Odpověď, se kterou SAP do Ostravy přijel, se skládá ze dvou částí. Spolehlivá a bezpečná datová základna, coby jádro ERP systému a všech firemních procesů, zůstává a dál ji bude potřeba rozvíjet. Pár větví ale v blízké budoucnosti čeká prořezání, například uživatelské rozhraní, které se půl století rozrůstalo o další přehledy a formuláře. Nahradit ho má jiný vstupní bod – jediná kolonka, ve které uživatel úkoluje AI asistenta SAP Joule.
„Padesát let jsme budovali něco, co fungovalo a reagovalo na jednotlivé potřeby. Ale AI opravdu považuju za technologickou revoluci,“ potvrdila na hlavním pódiu generální ředitelka SAP ČR Hana Součková. Před dvěma lety na pódiu poslední konference SAP NOW popisovala svět zkratkou BANI – křehký, úzkostný, nelineární a nesrozumitelný. Tehdy zaznívala otázka, jestli umělá inteligence není jen další technologická bublina. „A na tuhle otázku už odpověď máme,“ uvedla Součková letos v Ostravě výsledky průzkumu, který si firma nechala zpracovat agenturou Ipsos mezi dvěma stovkami vedoucích pracovníků.
Loni mělo umělou inteligenci v některé ze svých byznysových aplikací 41 procent tuzemských firem, letos je to 83 procent. Podíl podniků, pro které se AI stala klíčovou součástí dlouhodobé strategie, se za rok více než ztrojnásobil na 28 procent a s jejím dalším nasazením dnes nepočítají pouhá čtyři procenta firem – loni jich bylo pětkrát tolik. K plošnému nasazení autonomních agentů jsou ovšem podle výzkumu, na který se Součková odvolává, globálně připravena jen tři procenta organizací. A okolo zaplňování téhle mezery se točil zbytek konference.
„Co je ale nejzajímavější? Co firmám podle výzkumů nechybí? Technologie. AI. To už nikoho netrápí,“ upozornila Součková na to, že mezi bariérami pro škálování se dostupnost technologie neobjevuje vůbec. Firmy brzdí neochota lidí, legislativa, nejasné priority a technologický dluh v datech.
Není možné sledovat, co všechno se kolem AI děje.
Umělá inteligence jde naopak dopředu tak rychle, že po zpomalení volají sami její tvůrci a úzkost zažívají i technologičtí lídři. „Poslední půl rok trpím FOMO. Mám prostě pocit, že není možné sledovat, co všechno se kolem AI děje,“ přiznala žena, která stojí v čele po Německu druhé největší pobočky SAP – český tým v létě překročil milník čtyř tisíc zaměstnanců. Sama použila obraz, který se pak prolínal celou konferencí: raketa je připravená ke startu, firmám ale chybí odpalovací komplex kolem ní. Data, pravidla, oprávnění a lidé, kteří vědí, co dělají.
Start do éry AI agentů
Pod pojmem podniková umělá inteligence si většina lidí představí ChatGPT s přístupem do firemních složek. Jakub Černý, demand manager v SAP, ale upozorňuje, že skutečně přínosné nasazení AI je mnohem náročnější disciplína. Jazykový model je jen špičkou ledovce – pod ním leží podklady, vektorová databáze, znalostní mapa a agentní vrstva, která úkoly skutečně vykonává. A nad tím vším drží kontrolu propracovaný systém oprávnění.
Právě znalostní mapa (knowledge graph), která zachycuje kontext a vztahy mezi daty, je podle něj tím, co zůstává hlavní výhodou systémů SAP. Bez ní umělá inteligence neví, co znamená konkrétní kód zákazníka, na jaká nákladová střediska je napojený a jak celý ten řetězec souvisí s byznysovým procesem. „Zlatem IT firem jsou právě znalostní mapy a s nimi celá ontologická vrstva,“ říká Černý. A v tom je zároveň jeho odpověď na SaaSpokalypsu – ontologie je specifická pro každé odvětví, jinak data vypadají ve zdravotnictví a jinak ve výrobě aut. „Padesát let zkušeností z různých průmyslových odvětví vibe codingem přes víkend nevygenerujete,“ dodává.
Z pódia totéž zaznělo i s příklady. Thomas Duschek, který má v SAP na starosti AI platformu pro střední a východní Evropu, přijel představit koncept autonomního podniku stojícího na ERP systému, do něhož se sbíhají finance, sklady i výroba a nad ním leží vrstva autonomních agentů a asistentů. Ti podle něj uživatelům už nebudou jen pomáhat být produktivnější, ale některé činnosti rovnou odvedou sami. Agenti přitom budou vždy jen tak dobří, jak přesný kontext jim systém nabídne.
Kde běžné jazykové modely od OpenAI, Googlu nebo Anthropicu narážejí, ukázal Duschek na jednoduchém rozdílu. Skvěle pracují s textem, ale selhávají tam, kde jsou data uložená v tabulkách, ve sloupcích. SAP proto vyvíjí vlastní tabulkové modely a na ukázce Duschek předvedl, jak s pomocí asistenta Joule vznikne predikce rizikových faktur, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že je zákazníci neuhradí včas – finanční tým tak může preventivně zasáhnout a ochránit cash flow firmy.
Agent jako zaměstnanec se škraloupem v rejstříku
Když se dnes řekne AI, jednou z prvních myšlenek je bezpečnost. Experti na vývoj velkých jazykových modelů dlouhodobě varují před překotným vylepšováním bez bezpečnostních mantinelů. Ondřej Vlček, zakladatel bezpečnostního startupu Aisle a bývalý šéf Avastu, na ostravské akci připomněl letošní útok, při kterém se pomocí umělé inteligence podařilo proniknout do řídicích systémů amerických úpraven vody, nebo červencový incident, kdy se tisícovka agentů OpenAI domluvila a napadla infrastrukturu Hugging Face.
Padla podle něj i obvyklá firemní ochrana založená na tom, že systémy jsou natolik složité, že se v nich útočník ztratí. „My jsme vždycky používali termín security by obscurity. To už dávno neplatí, protože agenti kouřovou clonou projdou jako nůž máslem,“ konstatoval. Optimističtější byl jen v jednom bodě. Obránce musí zacelit všechny díry, zatímco útočníkovi stačí jediná – obráncům tak zbývá útěcha, že „počet děr v systémech je vždy konečný“.
Ve světě podnikového softwaru dostává riziko konkrétnější obrysy. Černý doporučuje vnímat podnikovou umělou inteligenci jako nového, inteligentního zaměstnance, u kterého víte, že toho zvládne hodně, ale nemůžete mu dát přístup ke všemu. Nástrojem kontroly je sandboxing, tedy uzavření agenta do vymezeného prostoru s právy, pravidly a záznamem o každém kroku. „Nastavíte pravidla, která definujete úplně stejně, jako kdyby to byl člověk – co v účetnictví smí číst, co měnit, a kam přístup naopak nemá,“ popisuje Černý.
Inspirace zkušenostmi tuzemských firem
V Ostravě se o své zkušenosti s nasazováním SAP podělila celá řada českých firem, které v ERP vidí především klíč k růstu. Výrobce medovníků Marlenka v lepších datech vidí cestu, jak zvládnout růst obratu z 1,5 miliardy korun směrem k šesti. Realitní skupina CPI hledala šablonu, kterou by dokázala rychle zkopírovat na zahraniční trhy. Strojírenská Škoda Group mění klíčový systém kvůli technologickému dluhu a tempu inovací ve výrobě dopravních prostředků, jako jsou vlaky, metra a tramvaje.
Podle osvědčených postupů lze SAP ve standardu nasadit za čtyři až šest týdnů.
Shodly se na tom, že rozhodnutí se rodí roky dopředu a že bez krytí z nejvyššího patra se nezmění nic. Zajímavější než shoda jsou ale odlišnosti. Na otázku, co je nejtěžší, se panel rozpadl na tři odpovědi. Pro jednu firmu je to technologie, protože lidi má bezvadné. Pro druhou kombinace obojího. A pro třetí adopce – zaměstnanci umělou inteligenci chtějí, ale když ji dostanou, do měsíce ji zase odloží, nebo se firma rozdělí na tábor nadšenců a skupinu, kterou paralyzuje strach o místo.
Samotné zavádění ERP do firem a celá digitální transformace naráží na lidský aspekt. Nasadit takzvané čisté jádro, tedy systém bez vlastních úprav, jde velmi rychle. „Podle osvědčených postupů lze SAP ve standardu nasadit za čtyři až šest týdnů,“ potvrzuje Martin Dudek, expert na umělou inteligenci v SAP. Tato doba ale podle jeho slov platí pro čistý systém, kterému se firma plně přizpůsobí: „Ekosystém služeb, napojení a úprav kolem, obvykle trvá mnohem déle.“ Od rozhodnutí přes integraci a migraci až po vyčištění dat tak nasazení ERP může zabrat dva až tři roky.
Jak daleko může snaha o ohnutí systému na míru firmě sahat, ilustrovaly dvě sázkové kanceláře, které se k čistému jádru a standardu propracovaly z opačných stran. Fortuna implementovala SAP nově a na workshopech identifikovala zhruba 150 odchylek od standardních procesů. Ponechala si jich necelou desítku – polovinu měly do konce roku vyřešit běžné aktualizace.
Allwyn naopak uklízel dvacet let vlastních úprav v systému R/3 a ze čtyř stovek speciálních úprav, tzv. z-transakcí, dvě stovky rovnou zahodil. Při paralelním testování, kdy tři měsíce před ostrým nasazením pouštěli reálná data starým i novým systémem, narazili na situace, které by testovací scénáře nevymyslely. Starý systém bez mrknutí přijímal sázku se zápornou hodnotou. A naopak si neporadil s rekordní, téměř třímiliardovou výhrou v Eurojackpotu, protože se nevešla do připravené kolonky.
Váš příští zákazník možná nebude člověk
Program se ale nedržel jen uvnitř firemních systémů. Dr. Max, podle našeho žebříčku desátý největší tuzemský e-shop se čtyřmi miliardami korun tržeb, prošel za tři roky proměnou, která čeká celou e-commerce. Dřív desítky lékárnic psaly obsah o tom, co dělat, když jste nachlazení, aby vyhledávač přivedl člověka do e-shopu. Dnes mu odpoví rovnou umělá inteligence ve vyhledávači a brzy se podle generálního ředitele Jana Žáka postará i o samotný nákup. Prodejci tak přicházejí o přímý vztah se zákazníkem a měli by se připravit, že nakupovat u nich budou čím dál častěji agenti.
Viceprezidentka Vodafonu pro firemní zákazníky mluvila o deepfacích a syntetickém obsahu jako o nové generaci hrozeb pro firemní důvěru – představila například aplikaci Verify na rozpoznávání falešného obsahu, kterou vyvíjí s mladým podnikatelem Matyášem Bohačkem. V menších sálech se potom řešila datová suverenita, transformace U. S. Steel Košice nebo otázka, proč 95 procent firemních investic do AI nevykazuje měřitelnou návratnost.
Odpověď na lednovou otázku trhu tak vypadá zhruba takto. Pokud se aplikace dá vygenerovat přes víkend, skutečná hodnota se přesouvá o patro níž – do vrstvy, která ví, co která položka v konkrétním odvětví znamená, a do mantinelů, které agentovi nedovolí sáhnout tam, kam nemá. Odpovídá tomu i to, jak se bude za software platit: vedle licencí za uživatele nastupují balíčky výkonu účtované podle spotřeby, takže na počtu lidí u obrazovek přestává záležet.
Jestli SAPu sázka vyjde, se pozná v první řadě na ceně akcií. A pak také na tom, jestli se na příštím SAP NOW podaří tři procenta firem připravených pustit agenty naostro do provozu přiblížit 83 procentům organizací, které umělou inteligenci nasazují už dnes.
