Řekli jim, ať postaví evropské SpaceX. Tři inženýři už nabrali miliardy a teď dostali první raketu do kosmu
Německý startup Isar Aerospace zvládl vynést poprvé ze západoevropské půdy do kosmu komerční náklad. Plány má ale mnohem větší.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Krátce po desáté hodině večerní se 5. září nad norským ostrovem Andøya, dvě stě kilometrů za polárním kruhem, rozsvítilo devět raketových motorů naráz. Osmadvacet metrů vysoký stroj jménem Spectrum stoupal do arktické noci a zhruba po sedmi minutách po se dostal tam, kam před ním žádná raketa startující ze západoevropské pevniny – na oběžnou dráhu Země. Postavila ho firma, která by mohla být evropskou odpovědí na SpaceX a kterou před osmi lety založili tři čerství absolventi mnichovské techniky.
Loni na jaře vypadal pohled na tutéž norskou rampu podstatně hůř: 30. března 2025 stejná raketa odstartovala, po třiceti sekundách se jí během manévru ale nečekaně otevřel odvzdušňovací ventil, stroj ztratil orientaci, a tak ho systém pro ukončení letu poslal do moře. „Náš první testovací let splnil všechna očekávání a byl velkým úspěchem. Měli jsme čistý start, třicet sekund letu, a dokonce se nám podařilo ověřit funkci systému pro ukončení letu,“ uklidňoval tehdy šéf a spoluzakladatel firmy Daniel Metzler.
Jeho optimismus dává smysl, když se člověk podívá, odkud startup Isar Aerospace vzešel. Metzler přijel do Mnichova z Rakouska studovat letectví a kosmonautiku právě kvůli reputaci tamní technické univerzity. Na ní se přidal ke studentskému spolku WARR, tedy Vědecké pracovní skupině pro raketovou techniku a kosmonautiku, která na univerzitě staví rakety a družice nepřetržitě od šedesátých let. Potkal v ní i Josefa Fleischmanna a Markuse Brandla. A všichni tři se nadšeně věnovali stavbě raketových motorů.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZa studenty ovšem začaly chodit průmyslové firmy, které od nich chtěly kupovat raketové motory. Zájemci věděli, co mladí inženýři dokážou, protože ti své dovednosti pravidelně zveřejňovali na internetu ve formě videí. „Ptali jsme se sami sebe, proč by průmysl kupoval raketové motory od studentů, když si je může vyrobit sám,“ popsal Metzler počátky v rozhovoru pro server banky KfW. A prý si tehdy i odpověděli, že když existuje trh pro jednotlivé motory, měl by existovat i pro celé nosné rakety.
Druhý impuls dorazil ze Spojených států. V roce 2017 vyhrál tým z WARR soutěž Hyperloop, kterou vypsalo SpaceX Elona Muska. Studentské týmy v ní měly poslat vlastní kapsli pro cesty vakuovou trubicí a Mnichované v ní porazili americké špičkové univerzity. Fleischmann tenkrát tým vedl. Vítězství jim otevřelo dveře k lidem ze SpaceX a jeden z nich jim podle Metzlerova vyprávění řekl větu, která všechno rozhodla: Postavte evropské SpaceX.
Jedním z lidí, kteří je od začátku brali vážně, byl Bülent Altan. Turecko-americký inženýr, který sám vystudoval mnichovskou techniku a ve SpaceX to dotáhl na viceprezidenta pro avioniku a pracoval na raketách Falcon 1 i Falcon 9, na lodi Dragon a na satelitech Starlink. Do Isar Aerospace vložil peníze mezi prvními a stal se i předsedou správní rady. Firma vznikla v březnu 2018 v Ottobrunnu u Mnichova a jméno si vzala od Isaru, řeky, která Mnichovem protéká.
Pak přicházely další peníze. Nejdřív počáteční kolo série A od fondů Earlybird a Airbus Ventures v roce 2020, o pár měsíců později 75 milionů eur od Lakestar a HV Capital, v roce 2021 do firmy vstoupil holding Porsche SE, o dva roky později kolo za 150 milionů eur. V roce 2024 přidal svůj díl také inovační fond NATO a loni v červnu firma podepsala dohodu o financování až do výše 150 milionů eur s americkou Eldridge Industries miliardáře Todda Boehlyho, majitele fotbalové Chelsea. Tehdy se oficiálně stala jednorožcem, tedy firmou s hodnotou přes miliardu dolarů.
Grandiózní investiční finále ale přišlo až letos v červnu, tři měsíce před úspěšným startem rakety Spectrum. Tehdy Isar Aerospace oznámil sérii D za 270 milionů eur, v přepočtu zhruba 6,5 miliardy korun, kterou vedly fondy Island Green Capital a Molten Ventures. Celkem už firma podle technologického serveru The Next Web vybrala kolem 870 milionů eur, asi 21 miliard korun. Víc než kterýkoli jiný evropský vesmírný startup.
A co za ty peníze vzniká? Spectrum je dvoustupňová raketa vysoká osmadvacet metrů, kterou v prvním stupni pohání devět vlastních motorů Aquila spalujících propan s kapalným kyslíkem. Z Norska dokáže na polární dráhu vynést 700 kilogramů nákladu, z kosmodromu ve Francouzské Guyaně až tunu. To ji řadí mezi tzv. mikronosiče – nesoupeří s Falconem 9 od SpaceX, ale cílí na malé družice, které dnes do kosmu odlétají většinou jako přívěsek cizích misí. Osmdesát procent dílů si Isar vyrábí sám a jeho ambicí je cena kolem deseti tisíc eur, tedy asi 240 tisíc korun, za kilogram na oběžné dráze.
To, co Isar Aerospace odlišuje od SpaceX, je fakt, že německá firma se aktuálně soustředí na rakety na jedno použití. Má v plánu automatizovat jejich výrobu do té míry, aby jich zvládl produkovat střední desítky ročně. Jakmile tohle zvládne – a Spectrum ukazuje, že je na dobré cestě –, chce přejít k vývoji strojů, které se budou podobně jako SpaceX vracet na Zem. Jednorázové rakety jsou samozřejmě výrazně dražší než opakovaně použitelné, Isar ale klientlm nabízí větší flexibilitu v tom, kdy a co jim do kosmu umí vynést.
Cesta od prvního letu ke druhému byla ovšem vyplněna mnoha odklady. Druhý start byl původně naplánovaný na leden 2026, vyšlo to ovšem až teď v září. Náklad, který vypustila, měl symbolickou hodnotu: pět takzvaných cubesatů, tedy krabicových minidružic, od studentů berlínské techniky, norské NTNU, univerzity ve slovinském Mariboru a vídeňské techniky, k tomu družice bulharské firmy EnduroSat a experiment německé Dcubed.
„Právě teď se píšou dějiny. Dějiny pro Spectrum, pro Isar a pro Evropu,“ řekl hlavní inženýr rakety Nikolaos Perakis pro americký server Space.com. Metzler v tiskové zprávě volil ještě větší slova: „Dokázali jsme během několika let to, co evropskému kosmickému průmyslu předtím trvalo desítky let.“ Evropa podle něj poprvé získala suverénní přístup do vesmíru. Právě tenhle moment je pro pochopení celé věci podstatnější než samotná raketa.
Satelity Evropa na oběžnou dráhu vozí od sedmdesátých let, jenže rakety Ariane startují z Kourou ve Francouzské Guyaně, tedy z Jižní Ameriky, a je jich zoufale málo. Loni Evropa zvládla méně než deset orbitálních startů, zatímco samotné SpaceX jich odbavilo 165. Evropská kosmická agentura (ESA) kvůli zpožděním musela část vlastních družic navigačního systému Galileo posadit na americké rakety Falcon 9.
Letos v srpnu podepsala ESA první kontrakty programu European Launcher Challenge, jehož cílem je udělat z evropských raketových startupů reálné dodavatele: Isar Aerospace v něm dostal 198 milionů eur, německá Rocket Factory Augsburg 187 milionů a španělská PLD Space 159 milionů. Peníze jsou podmíněné: kdo se do konce roku 2027 nedostane na orbitu, na provozní prostředky nedosáhne. Isar tuhle podmínku splnil jako první. Zároveň se otočila i skladba budoucích zákazníků – zatímco před rokem šlo hlavně o civilní firmy, dnes podle Isaru tvoří obranné a vládní kontrakty šedesát procent poptávky.
Jeden úspěšný start samozřejmě neznamená, že tu je reálná konkurence pro SpaceX. Falcon 9 unese na nízkou oběžnou dráhu zhruba sedmnáct tun, Spectrum jednu. Falcon přistává a létá znovu, Spectrum je jednorázový. Isar má rozestavěné rakety číslo tři až sedm, objednávky do roku 2028 a novou továrnu v Parsdorfu u Mnichova o ploše čtyřicet tisíc metrů čtverečních, kterou chce dostat na čtyřicet raket ročně. Jestli takovou kadenci zvládne, ukáže teprve příští rok. Druhou rampu si mezitím firma staví v kanadském Novém Skotsku, aby obsloužila i dráhy, na které se z Norska nedostane.
