Meta, mateřská společnost Facebooku, Instagramu i WhatsAppu, pracuje na ambiciózním, a pro někoho možná i znepokojivém, projektu. Aby její zakladatel Mark Zuckerberg nemusel trávit čas osobní komunikací s tisíci zaměstnanci, nechává si vytvořit fotorealistické AI dvojče, které se jim bude moci věnovat místo něj. A listu Financial Times se díky kontaktům z nitra firmy podařilo zjistit, jak by tento digitální klon měl fungovat a kam až je Zuckerberg ve své sázce na umělou inteligenci ochoten zajít.

Podle informací listu se šéf Mety do projektu zapojuje naplno a trénování svého digitálního dvojníka věnuje několik hodin týdně. Avatar má v databázi uložená jeho gesta, specifický způsob vyjadřování i záznamy veřejných vystoupení. Systém navíc čerpá z jeho aktuálního uvažování o firemní strategii a snaží se ho co nejvěrněji napodobit.

Cílem je, aby zaměstnanci mohli s avatarem vést smysluplné rozhovory a dostávat zpětnou vazbu, jako by mluvili přímo se zakladatelem. Ve firmě s více než sedmdesáti tisíci lidmi je totiž logické, že se Zuckerberg osobně nemůže věnovat každému. Právě proto má jeho AI dvojník otevřít přístup i k těm, s nimiž by se v běžném provozu dost možná nikdy nesetkal.

Není agent jako agent

Projekt je zatím v rané fázi a je důležité jej nezaměňovat s tím, o čem nedávno informoval list The Wall Street Journal. Ten napsal o Zuckerbergově záměru vybudovat takzvaného „CEO agenta,“ tedy AI nástroj, který šéfům firem pomáhá s vyhledáváním informací a podklady pro rozhodování. Digitální dvojník je samostatný projekt s odlišným účelem: nejde o asistenta pro Zuckerberga, ale o jeho virtuální zastoupení směrem k ostatním.

Meta nyní do vývoje fotorealistických 3D postav investuje podle insiderů skutečně obrovské úsilí. Cílem je, aby uživatelé jejích zařízení mohli s těmito AI bytostmi komunikovat v reálném čase.

Technologie potřebná k vytvoření těchto digitálních postav je ale mimořádně náročná na výpočetní výkon a vývojáři navíc stále bojují s latencí i s tím, jak jejich projev udělat skutečně přirozený. Právě dosažení věrohodného dojmu patří podle odborníků k nejtěžším výzvám současné grafiky a umělé inteligence. Protože jestli je v něčem lidský mozek skutečně dobrý, tak v tom zachytit i nepatrné odchylky v mimice, pohledu nebo tónu hlasu.

I proto Meta v loňském roce pohltila dva startupy zaměřené na vývoj umělé inteligence, která generuje voiceovery, konkrétně PlayAI a WaveForms. Jejich nástroje se nyní učí hlavně z nahrávek Zuckerbergova hlasu, aby jej dokázaly co nejvěrněji napodobit. Pokud by tento experiment s podobiznou CEO uspěl, mohl by se model v budoucnu otevřít i influencerům a dalším tvůrcům obsahu, kteří by tak získali vlastní AI verze pro komunikaci s fanoušky.

Nejde přitom o úplně nový nápad. Meta už dnes v jednodušší podobě podobné nástroje provozuje. Její aplikace AI Studio umožňuje firmám i tvůrcům vytvářet vlastní agenty pro Messenger, Instagram či WhatsApp. Ti sice dokážou napodobovat naučené vzorce chování, ve výsledku ale fungují spíše jako pokročilejší chatboti.

V loňském roce se však nástroj dostal do problémů poté, co ho někteří uživatelé začali zneužívat k vytváření sexuálně explicitních postav. To vyvolalo vlnu obav nejen mezi veřejností, ale i u regulátorů. Od letošního ledna proto Meta přístup dospívajících k AI postavám omezila, a zatím není jasné, jak hodlá podobným rizikům předcházet u nových, fotorealistických avatarů.

Digitální dvojník je každopádně součástí širší transformace, kterou Zuckerberg v Metě už několik měsíců prosazuje. Podle dostupných informací tráví pět až deset hodin týdně přímým kódováním AI projektů a aktivně se zapojuje i do jejich technického hodnocení.

U šéfa firmy s tržní hodnotou přesahující 1,6 bilionu dolarů jde o poměrně neobvyklou míru osobního zapojení. Zároveň to ale odpovídá jeho stylu vedení. Klíčové technologie si chce jednačtyřicetiletý multimiliardář hlídat osobně.

Strach z nahraditelnosti

Podle zdrojů z firmy jsou k využívání automatizace i nástrojů umělé inteligence vedeni i samotní zaměstnanci. Produktoví manažeři nyní například procházejí interním testem, který sleduje, jak si zvládnou poradit s navrhováním technických řešení a také s psaním kódu za pomoci umělé inteligence. Jinými slovy firma monitoruje, jak zaměstnanci dokážou využívat nové technologie při své práci, i když nejde o programátory.

Někteří zaměstnanci se bojí, že jde o maskovanou přípravu na propouštění. Mají pocit, že si firma zjišťuje, které pracovní pozice by v budoucnu mohla nahradit umělá inteligence. Vedení takové spekulace odmítá. Tvrdí, že cílem je pouze zjistit, v jakých oblastech lidé potřebují více školení.

To, že investoři Zuckerbergovu přístupu k umělé inteligenci věří, dokládá i reakce trhu. Meta ve středu představila nový nástroj Muse Spark, který má být využíván přímo v jejích službách a lépe pracovat s obrazem a vizuálním obsahem. Akcie společnosti po oznámení vzrostly o sedm procent.

Meta letos zároveň plánuje investovat do rozvoje umělé inteligence desítky miliard dolarů. Zuckerberg přitom otevřeně říká, že chce, aby se jeho firma v oblasti AI vyrovnala konkurentům, jako jsou OpenAI nebo Google, a v budoucnu je dokázala předehnat.