Česká internetová jednička Seznam loni opět dosáhla na rekord, když utržila 6,45 miliardy korun, což je o necelá čtyři procenta víc než před rokem. Zisk společnosti sice klesl o desetinu na 1,33 miliardy před zdaněním, pořád jsou to ovšem skvělá čísla. Zvlášť, když si Seznam letos připomíná 30 let na trhu. Jak ale prozradil CzechCrunchi veterán firmy a člen jejího nejužšího vedení Pavel Zima, v jednom málo známém momentu její historie to nebyla finanční mašina – Seznam naopak neměl na výplaty. A důležitou roli v tom příběhu sehrály stíhačky Gripen.

Ivo Lukačovič založil Seznam v roce 1996, konkrétně 30. dubna tehdy rozeslal e-mail s informací, že jde o přehledný katalog webových stránek v Česku. V dalších letech se postupně nabalovaly další funkce a služby a celkem brzy bylo jasné, že Seznam může být velmi atraktivní byznysová nevěsta. Tomu napomáhalo i dobové investiční šílenství spojené s čímkoliv internetovým.

Tahle mánie praskla na přelomu milénia v burzovní epoše zvané dot-com bublina – koncem 90. let strmě rostla hodnota akcií společností, které podnikaly na internetu, jenž byl tehdy novou a transformační technologií, jakkoli se to dnes může zdát úsměvné. Jenže v roce 2000 se trh začal ochlazovat a došlo na mnohdy brutální korekci přemrštěných valuací. Jednou z obětí tohoto příběhu byla také švédská investiční skupina Spray Ventures, jež měla ambici skupovat významné regionální hráče a pak vstoupit na newyorskou burzu Nasdaq.

Jednou z jejích akvizic se stal právě i český Seznam, v němž získala podíl 30 procent, zbytek zůstal v rukou Iva Lukačoviče. Protože se však deal dojednával v euforické době a plnění mělo proběhnout až v časech, kdy podobným projektům zdaleka tolik nefoukalo do plachet, Švédové se najednou neměli k tomu, aby poslali do Prahy slíbené peníze. Přesná suma se nikdy nezveřejnila, ale podle dobových zpráv mělo jít o desítky milionů korun.

„Bylo to těžké. Najednou jsme neměli na výplaty. I já byl tehdy bez peněz,“ řekl pro CzechCrunch Pavel Zima, člen představenstva Seznamu a jeden z nejbližších a nejvěrnějších spolupracovníků Iva Lukačoviče, který je ve firmě od roku 1998. „Nakonec jsme měli dost kliku,“ dodal se smíchem.

Spray Ventures totiž od chvíle, kdy došlo na trzích k velkému ochlazení, jen paběrkovali a později se sloučili s jinou investiční skupinou. Čím to, že i když neměli kde brát a jiné transakce po světě postupně odpískali, tu v Seznamu naplnili? Protože ve stejné době dojednávaly švédská a česká vláda dohodu o dlouhodobém pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen. A ve Stockholmu podle Zimy dělali všechno pro to, aby v Česku nikdo nezpochybňoval kvalitu a čestnost jednání tamních firem.

„Hodně se o to, že to nakonec dopadlo dobře, zasadil Jirka Pallas. Díky němu a díky tlaku švédské ambasády to nakonec dopadlo,“ prozradil 26 let staré detaily zákulisního vyjednávání Zima. Jiří Pallas je česko-švédský podnikatel a investor, který do Skandinávie emigroval po podpisu Charty 77. Úsilí se nakonec vyplatilo oboustranně: Seznam dostal peníze a Češi o několik let později podepsali smlouvu na pronájem 14 stíhaček.

Foto: Seznam

Pavel Zima, místopředseda představenstva Seznam.cz

I když to podle Zimy bylo několik těžkých měsíců, nakonec to pro všechny v čele s Lukačovičem dopadlo happy endem, neboť dostal peníze a zároveň si udržel absolutní kontrolu nad svou společností. „Původně se počítalo s tím, že celá skupina půjde na burzu. I já jsem si na doporučení Iva objednal nějaké akciové opce. Každopádně Spray Ventures podle smluv neměli na Seznam žádný vliv. Vlastně značka ideál,“ připomněl Zima.

Lukačovič nakonec získal celý balík akcií Seznamu zpět do svých rukou před deseti lety, takže od roku 2016 je opět stoprocentním vlastníkem. V témže roce pak Seznam začal dramaticky měnit i českou mediální krajinu, protože spustil portál Seznam Zprávy, který je dnes už největším médiem v zemi.

Mimochodem, společnost zvažovala, že zpravodajství, které u ní bylo historicky nezpoplatněné, většinově zamkne. „Loni jsme na takovém plánu pracovali,“ přiznal na výročním setkání ke 30 letům Seznamu další člen nejužšího vedení Matěj Hušek. Důvodem k otočce (historicky totiž Seznam říkal, že zprávy chce poskytovat lidem bez paywallu) mělo být to, že už narážel na hranice toho, jak a kam dál byznysově růst.

Aspoň prozatím ale Seznam nechá velkou část klasického zpravodajství odemčenou, i když s předplatným experimentuje například na svých portálech Mapy.cz (jež už mají mít statisíce předplatitelů), realitním webu Sreality nebo ve zpravodajské sekci věnované zdraví. „K tomu, abychom paywall prozatím nezaváděli v takové míře, nás přiměla i politická situace,“ připustil Hušek. Jinými slovy ve chvíli, kdy vládnoucí garnitura přemýšlí o tom, že přiškrtí veřejnoprávní média, prý nechtějí v Seznamu omezovat široké populaci přístup k nestrannému zpravodajství.