Sarah Wynn-Williamsová na konci května usedla na pódium literárního festivalu Hay vedle profesora práva Tima Wua a novinářky Carole Cadwalladr. Publikum ji přivítalo potleskem, ona však během celé debaty neřekla jediné slovo. Zatímco ostatní hosté panelu debatovali o moci technologických firem, bývalá manažerka Mety mlčela. A přesto se oči v sálu upínaly hlavně na ní, popsal nevšední chvíli americký magazín Wired.

Důvodem nebylo protestní gesto, alespoň ne výhradně. Wynn-Williamsová nesměla mluvit kvůli předběžnému rozhodnutí arbitra, který jí zakázal propagovat nebo byť jen zmiňovat její knihu Careless People: A Cautionary Tale of Power, Greed, and Lost Idealism, dílo, v němž coby bývalá ředitelka pro globální veřejnou politiku Facebooku popisuje svoji pracovní cestu touto společností a to, jak její postupné zvyšování vlivu ve světě poznamenalo zakladatele Marka Zuckerberga i další lidi ve vedení.

„Je to jediný případ, kdy jsem na knižní debatě zažil potlesk ve stoje,“ popsal později Tim Wu reakci publika na ticho autorky. Wynn-Williamsová v Metě působila jako ředitelka pro globální veřejnou politiku. Firma ji v roce 2017 propustila a následně s ní prostřednictvím právníků uzavřela dohodu, podle níž měla dostat 780 tisíc dolarů (v aktuálním přepočtu kolem 16 milionů korun). Výměnou se zavázala, že nebude veřejně pronášet výroky, které by byly vůči Metě hanlivé, kritické nebo jinak poškozující.

V březnu 2025 se ovšem společnost dozvěděla, že její bývalá zaměstnankyně chystá vydání memoáru. Čtyřsetstránková kniha, která v češtině vyšla pod názvem Bezohlední lidé. Jak jsem pracovala ve Facebooku – moc, chamtivost a ztracené ideály, popisuje její působení uvnitř firmy a tvrdě se vymezuje vůči jejímu vedení, rozhodování i firemní kultuře. Z pohledu Mety představovalo její vydání rozsáhlé porušení dohody o mlčenlivosti.

Firma okamžitě požádala o nouzové arbitrážní řízení. Výsledkem bylo předběžné opatření, podle něhož Wynn-Williamsová nesmí knihu žádným způsobem propagovat. Zákaz zůstává v platnosti a širší projednání případu je naplánováno na říjen letošního roku.

Spor se však mezitím přesunul i před veřejný soud. Spisovatelka podala 25. června žalobu, jejímž cílem je arbitrážní rozhodnutí zrušit a dostat případ z neveřejného procesu před standardní soudní řízení. Argumentuje tím, že dosavadní postup zasahuje do jejího práva na svobodu projevu.

Ve svém prohlášení tvrdí, že následky zákazu přesahují samotnou propagaci knihy. Meta podle ní společně s arbitrem vykládá omezení natolik široce, že za nepřípustnou propagaci může být považováno téměř jakékoliv její veřejné vystoupení k tématu technologického byznysu. Při porušení rozhodnutí jí hrozí pokuta 50 tisíc dolarů (přes milion korun).

Její právníci uvádí, že opatření omezilo Wynn-Williamsovou v účasti na veřejných debatách a prakticky jí znemožnilo najít si další práci. „Připadá mi, jako by Meta měla neomezenou kontrolu nad mým projevem, živobytím, pohybem i nad tím, s kým se mohu stýkat,“ napsala sama spisovatelka v prohlášení.

Meta žalobu autorky označuje za poslední pokus obejít smluvený arbitrážní proces a zabránit konečnému rozhodnutí ve věci. Firma opakovaně upozorňuje, že Wynn-Williamsová souhlasila jak s ustanovením o zákazu poškozujících výroků, tak s tím, že případné spory budou řešeny mimosoudně.

Nezvyklá pozornost, kterou firma ženě věnuje

Jádrem případu proto není jen otázka, zda bývalá manažerka smlouvu porušila. Sama existence knihy naznačuje, že ano. Podle komentáře novináře z magazínu Wired Stevena Levyho je mnohem zajímavějším aspektem právní třenice fakt, jak Meta postupuje a jakou zprávu tím vysílá veřejnosti.

Americká technologická firma s hodnotou kolem 1,6 bilionu dolarů využívá své právní a finanční možnosti proti někdejší zaměstnankyni, která v současnosti nemá práci a jejíž další profesní možnosti mohou záviset právě na schopnosti mluvit o technologické politice.

Wynn-Williamsová tvrdí, že na původní podmínky přistoupila pod nátlakem. Meta namítá, že ji při vyjednávání zastupovali zkušení pracovněprávní advokáti a že věděla, jakých práv se výměnou za 780 tisíc dolarů, tedy zhruba šestnáct milionů korun, vzdává. Spisovatelčina právní argumentace má přitom i slabší místa.

Wynn-Williamsová uvádí, že po vystoupení Marka Zuckerberga na Georgetownské univerzitě v roce 2019, kde mluvil o významu svobody projevu, a po rozhodnutí Mety nevyžadovat u některých stížností na obtěžování neveřejnou arbitráž dospěla k názoru, že se podmínky její dohody již neuplatňují. U firmy si však tento výklad neověřila a připravovanou knihu před ní tajila.

Jiná otázka je, jak daleko mohou omezení sahat poté, co kniha vyšla. Wynn-Williamsová se dlouhodobě věnovala veřejné politice a právě znalost fungování technologických firem představuje významnou část její odborné hodnoty. Pokud se nemůže vyjadřovat ani k obecným otázkám regulace a vlivu digitálních platforem, zákaz fakticky zasahuje do většiny oblastí, v nichž může profesně působit.

Podle dodaného podkladu navíc zástupci Mety sledují její veřejná vystoupení. Její účast na festivalu Hay tak měla dvojznačný charakter. Formálně zákaz dodržela, samotné mlčení na pódiu ale přitáhlo ke knize větší pozornost, než by patrně získala běžným vystoupením.

Na otázku, zda takové jednání nepředstavuje úmyslné provokování firmy, odpověděla její právní zástupkyně Corey Stoughtonová stroze: „Tady dráždí cokoliv.“ Narážela tím na intenzitu, s jakou Meta případ sleduje a prosazuje dodržování předběžného opatření.

Steven Levy však v této souvislosti připomíná, že třeba proti whistleblowerce Frances Haugenové Meta nepodnikla srovnatelný právní útok. Ta přitom předala deníku The Wall Street Journal interní dokumenty, jejichž zveřejnění mělo podle Levyho pro firmu závažnější dopady než osobně laděné pasáže v knize Careless People.

Meta tvrdí, že pravdivost obsahu knihy není pro smluvní spor podstatná. Současně ji však označuje za plnou nepravdivých tvrzení a odkazuje na vyjádření bývalého manažera Elliota Schrageho, který Wynn-Williamsovou propustil a označil ji za nespolehlivou vypravěčku. Kniha podle podkladu vykresluje Zuckerberga, dlouholetou provozní ředitelkou Mety Sheryl Sandbergovou a současného šéfa globální politiky Joela Kaplana výrazně negativně.

Snaha zpochybnit autorčinu věrohodnost se ale střetává s intenzitou, s jakou se ji firma snaží umlčet. Několik týdnů před letošním ročníkem festivalu Hay převzala Wynn-Williamsová na British Book Awards cenu Freedom to Publish. Ani tam nesměla mluvit o své vlastní knize, mohla se však vyjádřit k dílu Virginie Giuffreové, která popsala zneužívání ze strany Jeffreyho Epsteina a před vydáním knihy si vzala život.

„Žijeme ve světě, který více než kdy dříve ovládají sítě mocných elit, jejichž bohatství je příliš často staví nad zákon. Když se tak usilovně snažíte umlčet ženu, která říká pravdu, oznamujete celému světu, že tato pravda musí být velmi nebezpečná,“ pronesla Wynn-Williamsová.

Formálně mluvila o jiné autorce a jiné knize. Publikum si však její slova vyložilo i jako komentář k vlastnímu sporu s Metou. Výsledkem byl další hlasitý potlesk a další moment, který poukázal na její příběh.