Tým z Vinohrad už pět let pracuje na technologii pro online streamování. Dnes patří ke špičce
Čeští CDN77 umí doručit video milionům diváků kdekoli na světě s minimálním zpožděním. Spolupracují se sportovními kanály i streamovacími službami.
Pět let už vylepšují cestu, jakou se například živý sportovní přenos dostává z kamer na hřišti k divákům, kteří sedí u streamovacích platforem a sociálních sítí v Německu, Japonsku, USA i kdekoli jinde. Prodlevu způsobenou nahráváním obrazu na servery a jeho přenosem do chytrých zařízení koncových uživatelů umí Češi srazit pod vteřinu. Přitom mezi momentem, kdy puk v síti viděl fanoušek na stadionu a kdy se dostal do online streamu, dříve mohla být i minuta.
„V průměru je zpoždění mezi děním na hřišti a obrazovkou online diváka 20 až 30 sekund. Když má streamovací platforma peníze, dokáže to zkrátit na deset sekund. Dostat se na pět sekund je už vyloženě umění, a pokud chce ještě níže, tak to je o letech nonstop práce desítek špičkových lidí,“ vysvětluje Tomáš Kvasnička, který v CDN77 vede týmy o několika desítkách inženýrů zaměřených na posouvání hranic technologie pro online vysílání.
CDN77 je firmou se čtyřmiliardovým obratem, která sídlí na pražských Vinohradech a klientům se stará o optimalizaci přenosu dat v online prostředí. Podle zakladatele Zdeňka Cendry jeho služba obslouží miliardu koncových uživatelů denně, což je téměř pětina světové populace s přístupem k internetu. V digitálním světě jim pak doručuje zejména video.
Zpoždění přenosových metod
Běžné online vysílání: 20–60 sekund
Klasické TV vysílání: 5–6 sekund
Low-latency online stream: méně než 5 sekund
Ultra low-latency online stream: méně než 1 sekunda
U sportovních přenosů, živého streamování na sociálních sítích nebo online sázek se v digitální éře všechno točí kolem zpoždění, anglicky „latency“. Trendem posledních let je low-latency live streaming (LLLS), tedy takové vysílání, u kterého je obraz divákovi servírován do pěti sekund.
„Představte si, že napíšu dopis, zabalím ho do obálky a pošlu vám ho klasickou poštou. Vy si ho za pár dní otevřete a přečtete. Tak to je klasický streaming. LLLS přenos je jiný v tom, že pošťák počká, až napíšu první slovo, to vezme a stihne vám ho doručit a vrátit se zpátky ke mně dřív, než dopíšu druhé slovo. Zatímco se pod dopis podepisuji, vy už znáte celý obsah,“ vysvětluje Kvasnička to, čemu se odborně říká segmentace datového toku.
Tato pět let vyvíjená technologie CDN77 řeší vše, co se nachází na cestě dat od chvíle, kdy opustí kameru, až po moment, kdy je začne přijímat divákovo zařízení. „Nevyrábíme telefony a nemáme kameramany. Cokoli mezi tím umíme zařídit za méně než vteřinu pro uživatele se slušným připojením, do čtyř vteřin potom pro všechny, i ty, kdo přenos sledují v metru,“ říká Kvasnička. Podle něj patří Češi mezi hrstku firem, které toto umí nabídnout v globálním měřítku, a daří se jim dohánět světovou špičku tvořenou společnostmi jako Akamai, Fastly a Cloudflare.
Kromě videopřenosů, které v jeden moment sleduje velký počet diváků, je LLLS podmínkou i pro streamování na sociálních sítích. Rychlá odezva bez zpoždění je potřebná například pro interakci se sledujícími, kteří v průběhu vysílání píší své komentáře do chatu a jimž streamer rovnou odpovídá, což prohlubuje jejich vztah a zintenzivňuje pocit bezprostřednosti. Dalšími oblastmi může být esport, který je často streamován přes platformy jako Twitch a neobejde se bez extrémně nízké latency.
Pět let vývoje a patří ke světové špičce
„Zaměřujeme se na mezinárodní hráče, kteří streamují ve velkém do celého světa,“ dodává Kvasnička. Jména konkrétních firem nechce z obchodních důvodů prozrazovat, ale typickým příkladem společností, na které služby CDN77 cílí, můžou být sportovní stanice, sociální sítě i streamovací platformy typu Netflix. Na webu pak CDN77 uvádí spolupráci například s japonskou streamovací platformou Rakuten TV, americkou platformou Starz nebo německým sportovním kanálem Sport1.
CDN77
Nastartujte svou kariéru v CDN77
Více na CzechCrunch JobsPoskytování sítě pro doručování obsahu je nezáživný název pro činnost, která se může zásadním způsobem podepsat na diváckém zážitku. Přitom nemá běžný divák šanci poznat, kdo data ze serverů do jeho zařízení dostal. „Jsme neviditelní, ale nevnímáme to jako problém. Když se doma kouknu na film, také pochválím TV za super obraz a neřeším, že data rychle přenesla wi-fi vyrobená úplně jinou firmou,“ dodává Kvasnička.
Zpoždění online přenosů bylo někdy uměle přidáváno, aby umožnilo organizátorům moderovat ve vysílání citlivý obsah. Je to ale velmi specifický případ, který jde proti proudu, jinak je příliš vysoké zpoždění v přenosech spíše na škodu – vrásky dělá například online sázkovým kancelářím. Pokud diváci na místě viděli něco dřív, než se to dostalo k online sledujícím, nemohly být šance obou táborů nikdy rovnocenné. Z mnoha důvodů je proto trendem snaha o minimalizaci zpoždění.