Uvěznili člověka na tři dny do billboardu, aby nalákali na film. Nestojí za moc, ale teď ho už vidět musíte
Zajímalo vás někdy, jak vypadá několikadenní živý trailer? Netflix ho zrealizoval – a odpromoval The Last House stylem, který ho dostal na vrchol.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Nebylo by na tom nic zvláštního. Poté, co vstal, vyčistil si zuby, protáhl se, pohodlně se usadil, vzal si knihu nebo sluchátka a pak se najedl. Skoro by se dalo říct, že je to standardní den člověka, když je doma a nemusí nic řešit. Jenže to by nesměl být uvnitř devět metrů vysokého billboardu na jedné z nejrušnějších ulic ve městě. A nesměl by svými gesty a vzkazy děsit kolemjdoucí, že je tam uvězněn a potřebuje ven. Zabralo to ale tak dobře, že si teď Netflix může mnout ruce.
Netflix před pár dny vydal nové sci-fi The Last House (v češtině Úkryt nebo past), kde se představuje čtyřčlenná rodina, která se ocitne uvězněná ve vlastním domě a s ubývajícími zásobami se snaží zjistit, co ji drží uvnitř. A byť se hlavní role chopili Wagner Moura, známý jako Pablo Escobar z Narcos, a čím dál populárnější Greta Lee, mnoho pochvaly od kritiků nesklidil. Najednou ho ale chtějí vidět všichni.
Aby Netflix na novinku nalákal – a to rovnou poměrně šokujícím způsobem –, ve skutečném světě napodobil to, co se děje ve filmu. Jinak řečeno zavřel do billboardu v podobě oprýskaného domu reálného člověka, kterého tam nechal žít (nebo spíš živořit?) celé tři dny. Dvaasedmdesát hodin tak byl uvězněný devět metrů vysoko nad zemí, odkud shlížel na losangelský Sunset Boulevard. A jak se ukázalo, zabralo to na jedničku.
There’s a guy in there 👀 pic.twitter.com/L79Q7pisNP
— Netflix (@netflix) August 6, 2026
Ačkoliv má The Last House na ČSFD průměrné skóre 54 procent, na americké recenzní stránce Rotten Tomatoes se pohybuje na hranici 27 procent, což je relativně propadáková vizitka. Diváci ale film i přes slabé recenze vyhnali na vrchol a necelé dva dny po premiéře se stal celosvětovou jedničkou Netflixu. A tomu velmi pravděpodobně pomohla právě tato marketingová akce, která se začala rychle šířit sociálními sítěmi.
Celé představení přitom fungovalo hlavně díky tomu, že z dálky nepůsobilo jako klasická reklama. Za prosklenou stěnou se odehrával běžný život – muž si četl, poslouchal hudbu, jedl nebo jen tak seděl v křesle. Občas ale vzal do ruky tabuli, napsal na ni vzkaz a snažil se navázat kontakt s lidmi dole. Ti mu mávali zpátky, fotili si ho a postupně se kolem instalace začali zastavovat další zvědavci.
Netflix navíc divákům zpočátku příliš nepomáhal s vysvětlením, co vlastně sledují. Na sociálních sítích kolem celé instalace komunikoval schválně stroze a nechával pracovat hlavně zvědavost. Čím méně bylo na první pohled jasné, proč někdo v billboardu bydlí, tím větší byla šance, že si kolemjdoucí celou scénu vyfotí, vyhledají si její význam nebo ji pošlou známým.
V tom byla síla celé kampaně, respektive „několikadenního živého traileru“. K pochopení nebylo potřeba znát herce, vidět upoutávku ani vůbec vědět, že The Last House existuje. Lidem jednoduše stačilo to, že je někdo zavřený v billboardu s výrazným nápisem Jak dlouho dokážeš přežít, což je samo o sobě natolik kuriózní, že to rozruch způsobí prakticky samo.
Podobné výstřelky přitom Netflix zkouší i v Česku. Loni například nechal na Vltavu umístit dvě obří panenky ze Hry na oliheň, za nimiž stála česká agentura Socialpark. Ta pro streamovací službu připravila i netradiční kampaň k Wednesday, v níž propojila seriál s Ivanem Mládkem a Jožinem z bažin. A ještě o několik let dříve vzbudila v Praze rozruch propagace Arcane, při níž růžový dým a světelné efekty vytvořily dojem, že hoří pražské věže.












