Už na střední pracoval jako vývojář na plný úvazek. Teď stíhá i vlastní startup a investorům pomáhá na burze

Adam Kalina měl už u maturity dva roky zkušeností s prací na plný úvazek. Teď jej jako prvního Čecha přijali na prestižní univerzitu.

adam-kalina-26Story
Foto: Veronika Bečková
Adam Kalina
0Zobrazit komentáře

Většinou o individuální studijní plán na střední škole žádají profesionální sportovci. Adam Kalina to ale zkusil kvůli práci a výsledkem je, že u maturity už měl dva roky zkušeností s prací na plný úvazek jako vývojář ve startupu. Dvacetiletý mladík z Liberce v něm i nadále pracuje, k tomu ale rozběhl i svůj vlastní. A aby toho neměl málo, rozhodl se přihlásit na univerzitu s mírou přijetí 0,1 procenta, kam se dostal jako první Čech. Byť zároveň získal stipendium, na pokrytí všech nákladů to nestačí, rozběhl proto kampaň na platformě Donio, aby na školu vůbec mohl nastoupit.

„Měl jsem dilema, zda pokračovat na vysokou školu, nebo se primárně rozvíjet ve firemním prostředí,“ přiznává Kalina pro CzechCrunch. Na Tetr College of Business jej ale zaujal unikátní koncept, kdy místo teoretických přednášek škola sází na praxi skrze semestrální projekty, v nichž studenti budují reálné firmy. Vše je přitom globální, každý semestr se totiž odehrává v jiné zemi, a to od Indie přes Dubaj, Čínu, Ghanu, Argentinu po Evropu a USA.

„Dlouhodobě cítím, že abych mohl dál růst, je potřeba vystoupit z komfortní zóny. Tetr bude obrovský výstup, obrovská změna, co přinese i spoustu nepříjemností. Přesně to, co v téhle fázi života hledám. Už z výměnného pobytu v USA vím, jak nové prostředí a nevšední situace člověka formují,“ vypráví Kalina.

Začátky práce na střední

K prvním pracovním zkušenostem se Kalina dostal v roce 2022, když jako šestnáctiletý student druhého ročníku IT narazil na liberecký startup Tanganica. Ten řeší automatizaci v marketingu a nedávno jej koupila brněnská stamilionová skupina Abugo. „Tehdy jsem hledal povinnou dvoutýdenní firemní praxi, ve firmě jsem ale zůstal i po jejím dokončení,“ popisuje.

Změna přišla, když odešel do Spojených států na roční výměnný pobyt. „Byl to rok života naruby, který mě hodně formoval. Nové prostředí mi ukázalo, že komfort, který jsem bral za samozřejmost, takovou samozřejmostí být nemusí,“ popisuje své zkušenosti Kalina, jenž pro Tanganicu částečně pracoval i na dálku zpoza oceánu. Několik posledních měsíců svého pobytu už ale měl jasný plán – po návratu se chce naplno ponořit do role programátora.

abugo-1
Foto: Abugo
Filip Svárovský ze startupu Tanganica a Petr Svoboda z holdingu Abugo

Tanganica zrovna začínala vyvíjet novou aplikaci, a Kalina tak dostal příležitost, o jaké se mu nezdálo. „Peníze byly to poslední, na co jsem myslel. Šlo mi o zkušenosti. Pak skončily letní prázdniny a já měl před sebou další dva roky střední školy,“ popisuje s tím, že se nabízené příležitosti nechtěl vzdát. Ze dne na den jej tak napadlo zažádat o individuální studijní plán.

„Jde o možnost, kterou typicky dostávají profesionální sportovci, ne studenti, co si v očích učitele našli ‚fajn brigádu‘. Většina lidí, s kým jsem nápad sdílel, se smála a říkala, že s takovým důvodem to nikdo nikdy nedostal,“ přiznává. Nevzdal se však, a byť oficiální individuální plán nedostal, u ředitele se setkal s velkou podporou hlavně proto, že šlo o práci v oboru jeho studia.

Dokud nemám problém se známkami, nebyl problém s docházkou.

„Všechno bylo na domluvě s ním a učiteli – dokud nemám problém se známkami, nebyl problém s docházkou,“ přibližuje parametry dohody. Poslední dva roky střední tak měl děravý rozvrh a několikrát denně pobíhal mezi kanceláří a školou. Volný čas mu téměř nezbyl, ale dostal šanci odmaturovat se dvěma roky praxe jako vývojář. V Tanganice působí dodnes a má na starosti interní automatizace a umělou inteligenci.

Výměnný pobyt ve Spojených státech jej ale ovlivnil i dalším způsobem. „Poznal jsem, jaký vliv má na lidi špatná finanční gramotnost, pochopil jsem hodnotu peněz a začal se zajímat o investování,“ vzpomíná Kalina, v němž se zároveň probudila i ambice rozjet vlastní byznys. V roce 2024 proto se dvěma kolegy z Tanganicy, Jaroslavem Švardalou a Martinem Cvešprem, založili startup MarketPal, v němž se zaměřili na takzvané stock-pickery, tedy investory, kteří si sami vybírají jednotlivé akcie do svého portfolia. Aplikace jim filtruje tržní novinky tak, aby dostávali jen ty události, které jsou relevantní pro jejich strategii. Potenciální dopad těchto událostí rovnou odhadují pomocí AI modelů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Začátky ale podle zakladatele nebyly jednoduché a naivitě se nevyhnuli. „Byli jsme tři programátoři, kteří nikdy předtím firmu nebudovali. První půlrok to mělo blíž k hobby projektu než ke komerční aplikaci,“ přiznává Kalina. První dvě verze dokonce museli zcela zahodit kvůli chybějící validaci trhu.

Zlom přišel v první polovině roku 2025 s účastí v akceleračním programu Výkop od libereckého inkubátoru Lipo.ink, kde začali přemýšlet více byznysově. Začátkem roku 2026 pak startup navázal strategickou spolupráci s investičním kanálem Chytrá Opice, díky čemuž získal okamžitou zpětnou vazbu od zapálených investorů. Dnes má platforma necelou stovku aktivních uživatelů a iteruje další funkce. „Pořád jsme ale velmi na začátku,“ doplňuje Kalina. Sbírá ale i externí ocenění – MarketPal získal první místo na Taiwan International Science Fair 2026 v kategorii Human and Behavioural Science.

marketpal-zakladatele-1
Foto: MarketPal
Zakladatelé MarketPal

MarketPal ve velkém využívá umělou inteligenci, ale nespoléhá se na jednoduché jazykové modely (LLM). Ty podle tvůrců fungují jen v analytické a sumarizační vrstvě, nikoliv jako primární zdroj informací. Větší výzvu a zároveň riziko vidí tým v rozvoji takzvaných agentických AI systémů. Ty dokážou autonomně vyhledávat zdroje, analyzovat je a doručovat hotové výstupy, což je v principu blízké tomu, o co se MarketPal na pozadí snaží. „Je to oblast, ve které musíme sami inovovat a tyto schopnosti aktivně zapracovávat do produktu. Riziko vidím a beru ho vážně,“ říká Kalina otevřeně.

A teď se mladík chystá vystoupit ze své komfortní zóny opět, když se přihlásil na studium zmiňované univerzity Tetr College of Business. Přihlášku na obor finance a umělá inteligence si podíval v únoru. „Zjistil jsem, že míra přijetí je 0,1 procenta – hlásí se přes sto tisíc lidí a berou jich kolem 110. Bral jsem to spíš jako hezký pokus než něco, co by mohlo reálně vyjít,“ popisuje Kalina, jenž nakonec prošel celým procesem. „Když mi nakonec došel dopis o přijetí, byl to nepopsatelný pocit,“ usmívá se.

S tím ovšem přišla jedna velká překážka. I přesto, že od školy získal slušné stipendium, náklady na studium řádově přesahují jeho možnosti. „Na začátku jsem do toho šel s tím, že pokud nedostanu dostatečné stipendium, prostě nenastoupím. Po úspěšném projití celým procesem to ale nechci tak jednoduše vzdát,“ přibližuje Kalina. Aktivně prý žádá o podporu i české nadace, pro většinu z nich je ale tento školní rok už pozdě.

„Zvolil jsem proto i další cestu, ze začátku v mých očích šílenou,“ říká Kalina s odkazem na sbírku na platformě Donio. V ní v prvním milníku shání 1,1 milionu korun, což by mu mělo pokrýt náklady na první ročník studia, a rozhoduje se, zda na školu vůbec nastoupí, nebo ne. „Stejné peníze budu řešit i pro roky další, ale s větším předstihem a více možnostmi,“ doplňuje.

Pokud se Kalinovi na globální studium podaří dostat, svoji budoucnost vidí hlavně v České republice. Dlouhodobě chce zůstat u podnikání, hlavně ve finančně technologickém sektoru. „Ve vzdálenější budoucnosti bych rád předával své zkušenosti jako investor a mentor dalším startupům a mladým podnikatelům a chtěl bych také najít cestu, jak pomoci rozvoji startupového prostředí u nás v Česku,“ dodává Kalina.