Volvo tiskne nová obydlí pro mořské mikroorganismy. Chce tím pomoci v čištění oceánů od plastů

Filip HouskaFilip Houska

volvo-seawall
0Zobrazit komentáře

Je až podivuhodné, jakou negativní roli si ve společnosti za poslední roky vydobyly jednorázové plasty. Snad každá firma, která figuruje (nejen) v potravinářském průmyslu, se těchto materiálů začíná s ohledem na životní prostředí zbavovat, přičemž jedním z nejzásadnějších důvodů pro tento krok je ochrana oceánů. Jejich znečišťování plastovým odpadem totiž každou minutou roste a dle názorů odborníků by to v budoucnu mohlo mít klíčový dopad na fungování celé přírody. Tento hrozící problém silně vnímá mimo jiné i švédská automobilka Volvo.

Volvo se již několik let snaží pochopit zdraví světových vod a pomáhá výzkumným programům s financováním speciálních senzorů, které zkoumají úroveň mikroplastů. Nehledě na to, že se zavázala (stejně jako například Starbucks, Costa Coffee, IKEA a další) k tomu, že nahradí jednorázové plasty ze svých kanceláří či kantýn ekologičtějšími alternativami, a to do konce letošního roku. Tím však pro Volvo celá věc nekončí. Vizi zdravějších oceánů chce naplňovat i jinak. Poněkud netradičně.

livingseawall

Vzhledem k tomu, že má automobilka silné postavení také na australském trhu, spojila se s výzkumným ústavem Sydney Institute of Marine Science a melbournským designovém studiem Reef Design Lab, aby přetvořila příbřežní hráze v něco, co by mohlo mít zajímavý pozitivní dopad na mořskou faunu. Naplňovat to chce pomocí projektu Living Seawall, který spočívá v instalaci specifických dlaždic na stěny hrází za účelem nabídnutí nového „přirozeného“ prostředí pro nejrůznější organismy.

Aby tyto dlaždice, které se tisknou na 3D tiskárnách, mohly vůbec sloužit jako přirozené prostředí pro malé ryby, ústřice a další mikroorganismy, musí tak vypadat. Proto celý design poměrně přesně kopíruje strukturu keřů mangrove, které rostou při pobřeží vod a ke kterým drobná tamní fauna často tíhne. Jakmile jsou tyto podoby vytisknuty, modely se vylijí betonem, nechají zaschnout a následně míří na umělé vytvořené příbřežní hráze, na které se vedle sebe instalují.

livingseawall_2

Cílem je pak do Living Seawall přilákat co nejvíce takových organismů, které se prakticky „živí“ vodním mikroodpadem, čímž oceány filtrují a čistí. Nelze ani s nadsázkou říct, že tento malý krok bude mít nějaký zásadní dopad na životní prostředí (minimálně v následujících desítkách let), na druhou stranu pokud se projekt uchytí i v dalších zemích a ne jen v Austrálii, kde aktuálně funguje na pobřeží Sydney, mohl by teoreticky přinést jisté zlepšení.

Je nicméně zajímavé sledovat, jak různé firmy o čištění oceánů smýšlejí. Namísto manuálního vytahování plastů, jako to dělá The Ocean Cleanup (respektive dělal), jde v případě Volva a jeho partnerů o formu vnitřního čištění, kterým jsou v podstatě pověřeny samotné ryby.

Foto: Volvo