Ke stavebnictví měl blízko odmala. Děda byl stavař, táta taky, starší bratr se specializuje na podzemní a silniční stavby. On sám vystudoval vodní hospodářství, postupně vybudoval třímiliardový holding Purposia Group, který vyrostl kolem stavební skupiny HSF System a několika dalších firem, a dnes pokukuje i mimo obor. „Vzhledem k naší velikosti teď uvažujeme o vstupu na burzu,“ hlásí podnikatel Jan Hasík, jenž je spjatý hlavně se svou domovskou Ostravou.

Na začátku jeho profesní dráhy přitom nic nenasvědčovalo tomu, že jednou rozjede vlastní byznys. Po škole nastoupil do Ostravských vodáren, ve svých 26 letech se vypracoval na vedoucího provozu a poté několik let působil ve stavebních firmách. A to nejen na severní Moravě, ale i v Praze, takže musel dlouhou dobu dojíždět za prací, protože srdcem zůstal vždy Ostravanem. Když jeden z těchto podniků padl, začal řešit, co dál.

„Přišlo mi sice několik nabídek od konkurenčních společností, ale někdy s nadsázkou říkám, že žádná nebyla natolik dobrá, abych na ni kývl. Proto jsme si s kolegy řekli, že založíme něco vlastního a uvidíme, co dokážeme,“ vzpomíná jedenašedesátiletý byznysmen. A tak v roce 2002, třináct let po revoluci, vznikla firma HSF System. „Samozřejmě to byl risk. Měl jsem doma malé děti, přišel jsem o jistotu pravidelného platu a najednou jsem byl zodpovědný i za výplaty celého týmu,“ připouští Hasík.

Foto: Purposia Group

Jan Hasík

Z původně lokální stavební společnosti, která začínala jako subdodavatel střešních a fasádních plášťů průmyslových staveb, se ovšem rychle stal významný hráč na trhu. Už v prvním roce existence firma utržila necelých 100 milionů korun, v roce 2004 půl miliardy a o deset let později překročila miliardovou hranici. Hasík tak mohl postupně vyplatit své společníky a stát se stoprocentním vlastníkem.

S firmou následně expandoval na Slovensko a začal kolem sebe budovat širší stavební ekosystém. Přibyla developerská skupina Antracit, výrobce prefabrikovaných železobetonových konstrukcí Prefa ONV či dodavatel hliníkových oken, dveří a fasád Pruniwerk. Nakonec tak vznikla zastřešující Purposia, která dnes sdružuje 46 firem, loni utržila tři miliardy korun, zaměstnává přes 300 lidí a své projekty už realizovala v deseti evropských zemích.

Jelikož se kvůli práci musí často přesouvat mezi vzdálenými místy, pořídil si Hasík letadlo – konkrétně menší jednomotorový turbovrtulový letoun Piper Meridian. Nikdy ho však nelákalo ho pilotovat. „Stavebnictví a podnikání jsou teď v mém případě hlavně o cestování,“ vysvětluje.

I proto loni založil společnost Foredeck, která letadlo nabízí nejen vedení skupiny, ale zároveň ho pronajímá náročnější klientele. Vedle Piperu Meridian Foredeck disponuje také dvěma loděmi. „Od září s nimi začneme nabízet prémiové zájezdy. Do portfolia nám navíc brzy přibude hotel a možná časem i další, takže zároveň vyřešíme ubytování pro naše zákazníky a partnery,“ doplňuje Hasík.

A co luxusní vozy, ani v nich si nevybudoval zálibu? „Nejsem ten typ. Na rozdíl od mnoha mužů beru řízení jako práci, ne jako koníček. Nemám k tomu žádný citový vztah a nezapadám do mainstreamového narativu, podle kterého se chlapi rádi vrtají v autech,“ popisuje. Ostatně když se firma mezi lety 2009 a 2010 potýkala s recesí ve stavebnictví, přesedlal z luxusního kusu od Audi do méně honosného vozu a později do obyčejné škodovky. Dnes jezdí mercedesem, především z reprezentativních důvodů.

Mezi jeho koníčky nepatří rychlá jízda ve sporťácích ani pilotování tryskáčů, ale cyklistika a hudba. Hraje na kytaru v rockové kapele Skrat, v níž dříve působil i známý herec Norbert Lichý, během léta ho čeká několik koncertů a na podzim vydá nové album. „Když jsem doma, cvičím každý den. Ale není to tak, že bych měl rád jen rock. Dobrou rockovou energii může mít i Vivaldi,“ směje se Hasík. Během nahrávání prý rád skutečně „vypne“ – třeba tím, že úplně odloží mobil, aby se mohl naplno věnovat muzice.

Foto: Skrat

+1

Co se týče profesních zájmů, kromě prémiového cestování pokukuje také po energetice. Většinu času však věnuje stavebnictví, kolem něhož koneckonců vyrostl. Prostřednictvím Antracitu dnes jeho holding v Ostravě staví polyfunkční dům Václav vedle tamního nejstaršího kostela, rekonstruuje historickou Vilu Dvořákova z roku 1895 nebo přeměňuje bývalý Hotel Palace, který svého času patřil k nejluxusnějším ubytovacím zařízením v Rakousku-Uhersku. Do roku 2031 v něm vzniknou nájemní byty, obchodní prostory i zcela nový hotel na místě dnešního odstavného parkoviště.

Hasík přitom nadále pokračuje v rozšiřování holdingu Purposia o další firmy spojené se stavebnictvím. Loni například začal společně s miliardářem Petrem Otavou, majitelem průmyslové skupiny MTX Group, rozvíjet společnost Coral Construction Technologies prostřednictvím joint venture. Purposia se tak připojila k projektu automatizace stavebnictví, který v MTX běžel už pět let.

„Pro MTX jsme dříve realizovali několik projektů při rozšiřování jejich areálů, takže jsme se potkali v roli dodavatele a zákazníka. Díky tomu se na nás obrátili i s projektem stanice lanovky v Kopřivné v Jeseníkách, kde už uvažovali o 3D tisku, zatímco my měli na starosti základy, stropy a další běžné stavební části,“ líčí Hasík.

Právě tehdy se s technologií 3D tisku betonu seznámil blíž a okamžitě v ní uviděl potenciál. „Spolupráce se nakonec rozvíjela až do bodu, kdy vznikl společný podnik Coral. MTX pro nás mimoto zůstává důležitým partnerem – aktuálně pro ně realizujeme jinou zakázku za 400 milionů korun. A s Petrem Otavou jsme dnes přátelé, koneckonců jsme oba Ostraváci,“ říká Hasík. MTX předloni utržila přes 56 miliard korun a zahrnuje společnosti jako Metalimex, OKK Koksovny či Al Invest Břidličná.

Foto: Fránek Architects

+13

Jedním z nejvýraznějších projektů, na kterém se dnes vedle HSF Systemu podílí i Coral, je výstavba kostela Nejsvětější Trojice ve středočeských Neratovicích, kde křesťanský svatostánek dosud chyběl. Fara a věž, jejíž součástí bude také lezecká stěna, vzniknou právě s využitím metody 3D tisku betonu. Stavba by měla být dokončena na konci roku 2028.

Purposia dosud financovala své projekty výhradně kombinací vlastních zdrojů a bankovních úvěrů. S růstem ovšem přicházejí nové úvahy o kapitálu – v blízké době by mohlo dojít ke vzniku investičního fondu zaměřeného na development, zároveň se Hasík nebrání ani emisi dluhopisů nebo vstupu na pražskou burzu cenných papírů. „Otázkou je, zda bychom šli na hlavní trh, nebo na menší startovací segment. Jednání jsou každopádně teprve na úplném začátku,“ upřesňuje.

Podle něj IPO, tedy první veřejná nabídka akcií, dává jasný strategický smysl. „Velcí nadnárodní developeři jsou ostatně většinou na burze kotovaní. Samozřejmě to má i svá negativa – administrativní náročnost, povinnost účtovat podle mezinárodních standardů nebo častější reporting. To však pro nás není nepřekonatelná překážka,“ říká Hasík.

Zakladatel Purposie má dvě dcery – jedna se profesně věnuje biologii, druhá chemii. Přesto obě v holdingu figurují prostřednictvím nadačního fondu a akcionářské struktury. „Samozřejmě nemůžu vyloučit, že se někdy objeví i ve výkonném řízení skupiny. Jsem ale nesmírně rád, že nejsou povoláním ‚něčí děti‘ a že mají vlastní úspěchy i kariéry. Svůj život si umí zařídit samy a mě teď potřebují hlavně na to, abych jim občas pohlídal mé vnuky,“ vtipkuje Hasík. Do budoucna však plánuje fond stojící nad holdingem rozšířit o další členy rodiny. A třeba právě vnuci budou jednou pokračovat v příběhu, který jejich děda začal psát před více než dvaceti lety.