Globální kybernetická bezpečnost by bez jeho přičinění vypadala jinak. Shlomu Kramerovi se ne náhodou přezdívá kmotr izraelské kyberbezpečnosti – v průběhu své kariéry totiž vybudoval několik globálně úspěšných firem a v té aktuální sází i na Česko. V Praze staví tým výzkumu a vývoje a plánuje jej rozšířit alespoň na trojnásobek.

V mládí se dnes téměř šedesátník Kramer věnoval práci se sálovými počítači a prodával videohry, během povinné vojenské služby byl pak zařazen do jednotky 8 200 se specializací na kybernetickou bezpečnost. A právě ta díky svému zaměření na pokročilé technologie dokázala v průběhu let vyprodukovat desítky předních podnikatelů v zemi.

I díky této jednotce se Izrael dokázal transformovat z prodejce pomerančů na zemi hackerů. Mezi konkrétní příklady byznysů odchovanců jednotky 8 200 patří i veřejnosti známé značky jako ICQ, Viber či Waze, ale také kybernetický gigant stojící za vývojem prvního komerčního Firewallu či systémů VPN Check Point.

Právě Check Point byl jednou ze společností, kterou Kramer spoluzakládal. V průběhu kariéry jich rozběhl ještě několik a stal se investorem. Díky tomu nahromadil majetek, který podle izraelského Forbesu dosahuje hodnoty 2,2 miliardy dolarů. Kramera tak magazín zařazuje do dvacítky nejbohatších lidí v zemi.

Před deseti let se sériový podnikatel zaměřil na svou aktuálně hlavní misi – společně s dlouholetým byznysovým parťákem Gurem Shatzem rozběhli společnost Cato Networks, která poskytuje podnikové zabezpečení a sítě prostřednictvím jedné cloudové platformy. Svým klientům umožňuje prevenci hrozeb, včasnou detekci, ochranu dat i reakci na bezpečnostní incidenty.

Od roku 2015 Cato Networks dokázalo oslovit na 3 500 korporátních zákazníků po celém světě, vzhledem ke svému zaměření ale jejich jména většinou neuvádí. Z těch, která jsou známá i v Česku, jde například o developerskou a realitní společnost AFI Properties. Dle oficiálního vyjádření Cato loni zaznamenalo růst opakujících se ročních tržeb (ARR) o 46 procent na více než 250 milionů dolarů (přes 5 miliard korun).

Kromě zákazníků ale Cato oslovuje také investory, kteří firmě poslali dohromady již jednu miliardu dolarů (20 miliard korun). Poslední investiční kolo uzavřelo v letošním červnu, kdy získalo 359 milionů dolarů (7,4 miliardy korun) a s valuací přesahující 4,8 miliardy dolarů (100 miliard korun). „Peníze z tohoto kola jsme ani nepotřebovali, mohli jsme pokračovat v růstu a dosáhnout kladného cash flow i bez nich,“ uvedl Kramer v návaznosti na investici pro portál Calcalist.

Přibližně třetinu tohoto investičního kola, tedy asi 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun), Cato rozdistribuovalo členům svého týmu v rámci zaměstnaneckých opčních programů (tzv. ESOP). „Naskytla se nám příležitost k financování za atraktivní ocenění, které zároveň umožňuje našim zaměstnancům těšit se z plodů své práce,“ doplnil Kramer.

To se týká i českého týmu. Ještě v loňském roce totiž Cato v Praze otevřelo pobočku výzkumu a vývoje, svou jedinou mimo Izrael. V ní aktuálně pracuje asi čtyřicet lidí, plánem do konce příštího roku je tento počet ztrojnásobit. Zmiňovaný opční program je přitom jedním z lákadel, jak chce Cato oslovit zajímavé talenty – držet ve firmě podíl se totiž může finančně vyplatit, když se společnost prodá nebo vstoupí na burzu. Což je – vzhledem ke Kramerovým zkušenostem – spíš otázkou času než toho, zda k tomu vůbec dojde.