Letos na jaře si šéf největší evropské zbrojovky dovolil vtip, který se mu vymstil. Armin Papperger, generální ředitel německého Rheinmetallu, v rozhovoru pro americký měsíčník The Atlantic zlehčil ukrajinskou výrobu dronů slovy, že jde o „hraní s Legem“ a že největším výrobcem dronů na Ukrajině jsou tamní hospodyňky s 3D tiskárnami. Obratem přišla reakce nejen z Kyjeva, ale ozval se i jeho krajan Florian Seibel, spoluzakladatel a šéf startupu Quantum Systems: „Quantum Systems stojí při všech ukrajinských hospodyňkách.“ Věděl, o čem mluví, dodává totiž na Ukrajinu právě drony. O pár měsíců později do jeho firmy poslali investoři 1,2 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba pětadvacet miliard korun.

Ocenění Quantum Systems díky letní finanční injekci vyskočilo na osm miliard dolarů, tedy asi 170 miliard korun. Osmkrát tak překonalo hodnotu, na kterou ji trh valuoval o rok dřív. Zapojily se fondy jako Blackstone, Noteus, Advent, Fidelity, Wellington nebo dánský A.P. Moller Holding. Vedle startupu Helsing jde o další důkaz toho, že sílí německý inovativní defence sektor, který zvládá držet krok s americkou konkurencí, jako je třeba společnost Anduril Palmera Luckyho.

Seibelův životopis nepřipomíná typického evropského zakladatele, ale spíš člověka z americké nebo izraelské obranné scény, kde je přechod z armády do byznysu běžnou kariérní cestou. Pochází z Freiburgu, u německé armády sloužil v hodnosti kapitána jako pilot lehkého vrtulníku a na vojenské univerzitě v Mnichově se pak věnoval výzkumu bezpilotních prostředků. Doktorát nikdy nedodělal, s kolegou si místo toho nechali patentovat konstrukci letounu, který startuje svisle jako vrtulník a pak přejde do klasického vodorovného letu. V lednu 2015 z patentu udělali firmu, která sídlí na někdejším speciálním letišti Oberpfaffenhofen u Mnichova.

Firma rostla, ale ještě po ruské invazi na Ukrajinu, kdy měla tržby v řádu nižších desítek milionů eur, se hlásila k tomu, že vyrábí výhradně průzkumné stroje, nikoli zbraně. K obrannému průmyslu měla ovšem nejen kvůli Seibelově minulosti blízko, už dříve ji finančně podpořil také známý americký investor a republikánský donátor Peter Thiel.

Ten je Seibelovým ideovým souputníkem a přestože jejich spolupráce v roce 2022 mohla působit ještě jako kuriozita, při zpětném pohledu se jedná o další doklad toho, jak se mění evropská obrana a jak s tím pomáhá kapitál ze Silicon Valley. Ostatně, jak nedávno uvedla agentura Reuters, jedním z těch, kdo Quantum Systems otevřel dveře k zakázkám od amerických bezpečnostních služeb, byl fond In-Q-Tel, za nímž stojí americká CIA.

Opravdový zlom pro německý startup přinesla válka na Ukrajině a tamní bojová fronta. Její průzkumný dron Vector se ukázal jako produkt, který ukrajinská armáda potřebuje k navádění dělostřelby, takže Německo jich Kyjevu odeslalo postupně několik stovek. Loni stroje Quantum Systems údajně odlétaly na Ukrajině přes devatenáct tisíc misí. A sbírají i technické rekordy: vývojový tým Quantum Systems dosáhl letos v červnu s bateriovým letounem rychlosti 699 kilometrů v hodině.

Postupně samozřejmě padlo i původní etické omezení: firma prodává vedle průzkumných také útočné drony a takzvané interceptory, tedy drony určené k sestřelování jiných dronů. Byznysově je tato změna také jasně patrná. Tržby by letos podle odhadů mohly přesáhnout šest set milionů dolarů, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Firma je podle vlastních slov zisková a hodlá i nadále růst zhruba trojciferným tempem. Výrobny má i na Ukrajině či v Americe.

Foto: Quantum Systems

Florian Seibel navíc není zakladatelem jedné firmy. Protože Quantum Systems dlouho nemohl vyrábět munici, založil si v roce 2024 s investorem Uwem Horstmannem a podnikatelem Johannesem Schabackem druhý startup Stark, který se soustředí přesně na to, co ten první nedělal: na jednorázové útočné drony. Stark, jenž finančně podpořil i zmíněný fond CIA In-Q-Tel, už má od Bundeswehru rámcovou zakázku za tři miliardy dolarů a letos v létě získal 570 milionů dolarů od investorů. Byl mezi nimi opět i Peter Thiel, resp. jeho fond Founders Fund, a to při ocenění firmy čtyři miliardy dolarů. Takže další vojenský jednorožec z Německa.

Německo zkrátka během tří let vypěstovalo celý ekosystém. Mnichovský Helsing, který vyrábí útočné drony HX-2 a chystá bezpilotní stíhačku, v červenci nabral 1,8 miliardy dolarů při hodnotě osmnácti miliard a je nejcennějším obranným startupem kontinentu. Hodně o sobě dává vědět i startup Neura Robotics, který taktéž nabral přes miliardu dolarů od investorů.

A schopnost stavět špičkovou umělou inteligenci se v Německu neomezuje jen na obranu: freiburská skupina Black Forest Labs, kterou založili autoři modelu Stable Diffusion, loni v prosinci získala tři sta milionů dolarů při ocenění 3,25 miliardy. Zemi, která byla ještě nedávno symbolem evropského technologického zaostávání, se začíná dařit v obou klíčových technologických disciplínách dneška naráz.

O to větším kontrastem působí v úvodu článku zmíněné vyjádření šéfa Rheinmetallu. Tento kolos sice má v účetních knihách zakázky na roky dopředu za desítky miliard dolarů, nicméně trochu to připomíná lídry Volkswagenu a jejich útok na Teslu a elektromobilitu zpřed deseti let. A jak se to celé vyvinulo, je zjevné nyní – VW řeší drastické škrty a jeho vedení vymýšlí, jak tento druhdy promazaný stroj na peníze zase nahodit a zefektivnit.