Čínské modely jsou blízko špičce, říká Krcha. Americké laboratoře budou měnit byznys model, tipuje Kiska

Na jedné straně americké laboratoře, které za trénink nových modelů utrácejí obrovské peníze. Na druhé čínské firmy, které své modely s otevřenými vahami dávají ke stažení komukoli a jejich provoz stojí zlomek ceny. Jak to vypadá v tomhle souboji teď? „Třeba nejnovější model od DeepSeeku ještě není jako GPT-6 Astra od OpenAI, ale je to sakramentsky blízko frontier modelům,“ říká v podcastu Money Maker Tom Krcha, český designér a zakladatel startupu Pen, který žije v Kalifornii a dění v AI světě sleduje zblízka.

Ve druhém online dílu Money Makeru, kde Krcha spolu s Andrejem Kiskou, zakladatelem startupu Kontext, každé dva týdny probírá dění ve světě AI, se debata k čínským modelům stočila hned po prospektu Anthropicu ke vstupu na burzu a bezpečnostních rizicích. A oba se shodli, že s nimi teď počítá i jejich vlastní byznys. „Nejlepší open source modely jsou stále ty čínské. Věříme, že se to změní,“ podotýká Kiska.

Krcha čínské modely v posledních týdnech sám testoval, ať už šlo o Kimi K3.1 od Moonshotu, Qwen od Alibaby, MiniMax M3.1, nebo DeepSeek ve verzi z poloviny října. Otevřené modely ho zajímají ze dvou důvodů. Prvním je cena, která se přímo propisuje do toho, co může firma nabídnout uživatelům. „Spousta lidí řeší cenu generování, případně můžete nabídnout demo část produktu úplně zdarma nebo v rámci free plánu. Z hlediska aktivace uživatelů za co nejmenší náklady je to podle mě hodně zajímavé,“ vysvětluje.

Druhým je možnost model doladit na vlastní data (fine-tuning) a vložit do něj schopnosti, které firma potřebuje a které běžný model nemá. Nejvíc ho překvapil DeepSeek. Ještě donedávna totiž neviděl obrázky a na cokoli spojeného s vizuálem, třeba návrh webového rozhraní, byl prakticky nepoužitelný. „To se nedávno změnilo a poslední release mi trochu vyrazil dech,“ popisuje Krcha.

Zkusil proto i 3D, kde Astra po zářijovém uvedení nasadila laťku. Nechal ji postavit most z lega i s přesným výpočtem kostiček a stejný úkol pak zadal DeepSeeku. „Ten mi vytvořil tenhle lego most, který je naprosto precizní – a stálo mě to asi dvacet centů,“ říká. Za zhruba čtyři koruny dostal výsledek, který se podle něj blíží tomu z Astry. Nejvýkonnější modely amerických laboratoří, jako je Claude Opus 5.5 od Anthropicu, jsou pořád o kus dál, ale také stojí jiné peníze.

Podstatnější je ale podle Krchy jiná otázka. „Co nastane, až se dostaneme do bodu, kdy to bude ‚this is just good enough‘ pro 99 procent populace – a nemyslím si, že jsme od toho daleko,“ dodává. Rozhodovat pak začnou peníze. Krcha připouští, že se americké laby mohou od zbytku utrhnout, pokud některý z nich dosáhne zásadního průlomu. Stejně tak se ale podle něj může stát, že se budou přetahovat o to, kdo umí o trochu lépe 3D nebo střih videa. „Pokud jste extra ultra profík, je to pro vás důležité, ale pro většinu lidí je obrovský rozdíl, jestli platí za plán 200 dolarů měsíčně, nebo dvacet, když dostanou podobnou hodnotu,“ říká.

Kiska se na Krchův pokus dívá z opačné strany. Zajímá ho, co si o tom myslí šéfové amerických laboratoří, kteří vidí totéž, co Krcha právě ukázal. „Nevím, o kolik jsou jejich interní modely vepředu. Půl roku? Rok?“ ptá se bývalý partner fondu Credo Ventures. A klade otázku, jestli má pro OpenAI a Anthropic smysl být tři kroky před DeepSeekem, když je DeepSeek zdestiluje ve chvíli, kdy něco vydají. Destilací se myslí trénink menšího modelu na odpovědích toho většího. Anthropic letos v únoru obvinil DeepSeek, MiniMax a Moonshot, že takhle přes desítky tisíc falešných účtů vytěžovali jeho model Claude.

Foto: DeepSeek

Čínský model DeepSeek

Odpověď si dává sám. „Anthropic to strašně moc balí do toho, jak to zničí lidstvo a nevím co, ale nakonec je pragmaticky, byznysově strašně důležité, aby nemuseli modely vydávat veřejnosti příliš rychle, protože je to finančně ruinuje,“ říká Kiska. Pokud by laboratoře nové modely nevydávaly, neměly by je podle něj čínské firmy vůbec z čeho dohnat. Společností, které umí vytrénovat špičkový model bez destilace cizího, je podle Kisky už opravdu málo a stojí to obrovské peníze.

Proto čeká obrat. „Tipnul bych si, že se ten byznys bude překlápět a že rozdíl mezi tím, které modely mají velké laboratoře k dispozici interně, a tím, co používáme my, se bude v čase spíš zvětšovat, než zmenšovat,“ myslí si slovenský podnikatel. Firmy jako OpenAI nebo Anthropic podle něj budou chtít nejsilnější modely nasadit na vlastní velké projekty, například vývoj léků. Anthropic už skutečně oznámil, že se kromě partnerství s farmaceutickými firmami pouští i do vlastního výzkumu nových léčiv.

Kde tedy budou laboratoře vydělávat, když se základní modely zlevní? Kiska ukazuje na aplikační vrstvu. Třeba startup ElevenLabs podle něj vydělává hlavně na automatizaci celých procesů kolem generování hlasu, například v call centrech. Byl by proto překvapený, kdyby za pět až deset let většina tržeb Anthropicu a OpenAI nepřicházela z hotových aplikací místo prodeje nástrojů. „Musí to být B2B aplikace, které automatizují firemní procesy nebo pomáhají s vývojem nových léčiv. A consumer část půjde časem rozhodně dolů,“ tvrdí.

Krcha to vidí na osobních AI agentech, kteří za uživatele vyřizují poštu nebo rezervace a o kterých se oba bavili už v minulém dílu. Až je půjde připojit na levný otevřený model, nebude podle něj pro běžné použití důvod platit za ten nejdražší. „Ve chvíli, kdy ho jste schopní připojit na model, který vás stojí řádově pár dolarů měsíčně a odvede tu práci, je to úplně v pohodě. Podle mě 99 procent lidí na světě na správu Gmailu, kalendáře, připomínek a objednávání jídla nepotřebuje Opus 5.5.“