Svůj startup na šifrované zprávy rozjela čtveřice studentů americké univerzity MIT doslova v obýváku. I po letech v jejich kancelářích platí zákaz nošení bot, a tak se tu po zdobených kobercích chodí výhradně v ponožkách – jako by všichni byli doma. Nekonvenční tým by se ale brzy mohl stát součástí jednoho z největších technologických hráčů. Společnost SpaceX, patřící Elonu Muskovi, si zajistila opci na odkoupení tohoto startupu, který dnes nese jméno Cursor, za 60 miliard dolarů (přibližně 1,2 bilionu korun).

Příběh Cursoru je ukázkou toho, jak bleskově se dnes v oboru točí peníze i inovace. Z původně šifrovacího projektu se vyklubal lídr v oblasti nástrojů pro programátory. Cursor funguje jako extrémně chytrý asistent poháněný umělou inteligencí, který dokáže za softwarové inženýry psát kód, hledat v něm chyby a automatizovat rutinu. Vývojáři díky němu mohou jednoduše přepínat mezi špičkovými AI modely od firem jako OpenAI, Anthropic, Google nebo xAI.

Mělo to ale háček. Cursor byl od začátku závislý na modelech třetích stran, kterým musel platit poplatky za to, že je mohl ve svém editoru využívat. A technologičtí giganti si brzy uvědomili lukrativnost programátorského trhu a začali vydávat vlastní konkurenční nástroje, jako jsou Codex nebo Claude Code. Cursor tak musel začít bojovat o přežití s těmi samými firmami, které ho technologicky poháněly.

Řešení? Startup si postavil vlastní AI model, který pojmenoval Composer. Ten zatím stále funguje vedle zavedených modelů od konkurence a vývojáři si mohou volit, od kterého modelu kód chtějí. Pro Cursor je ale klíčovým krokem k budoucí nezávislosti.

A právě tady vstupuje na scénu jeden z nejbohatších lidí na světě Elon Musk. Jako první se nabízí otázka, proč zrovna vesmírná společnost SpaceX kupuje softwarový startup. Musk ale vzal letos v únoru svou sociální síť X a na umělou inteligenci zaměřenou xAI a všechno sloučil pod křídla SpaceX. Vznikl tak konglomerát s ohodnocením kolem 1,25 bilionu dolarů, který se právě teď připravuje na to, co by mělo být historicky vůbec největším vstupem na burzu s cílovou hodnotou 1,75 bilionu dolarů.

SpaceX se navíc dlouhodobě snaží najít technologickou výhodu oproti konkurenci z oblasti umělé inteligence, kde Muskova laboratoř xAI zatím mírně zaostává. Odpovědí na tento problém má být propojení Cursoru a Muskovy výpočetní síly. I proto Cursor začne využívat Muskovo nové datové centrum v Memphisu, ve kterém běží výkonný stroj Colossus, disponující výpočetní silou rovnající se milionu čipů Nvidia H100.

SpaceX si vyhradila právo Cursor koncem tohoto roku koupit za zmíněných 60 miliard dolarů. Pokud ale k akvizici nakonec nedojde, obě firmy už teď souhlasily s jakousi pojistkou: SpaceX v takovém případě zaplatí startupu 10 miliard dolarů jen za to, že spolupracovali na vývoji.

Pro Muska je tento tah jen dalším krokem ve snaze vypustit na oběžnou dráhu až milion satelitů s umělou inteligencí – ostatně SpaceX už požádalo regulátory o povolení. Vize je taková, že by rakety vynesly do vesmíru orbitální datová centra. Ta by poháněla solární energie a chlazení by přirozeně obstarávalo samo vesmírné prostředí, což by podle Muska mohl být výhledově ten nejlevnější způsob, jak neukojitelnou umělou inteligenci napájet.