Ohlušující rachot se rozlehl Floridou. K Měsíci zamířila nová raketa, vrátí na něj znovu i lidstvo

Po zpožděních dneškem začíná program Artemis, který má za cíl vrátit lidi na Měsíc. Sloužit v něm budou jednorázové rakety za miliardy.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

sls

Foto: NASA

Raketa Space Launch System

Na středu 16. listopadu čekali mnozí vesmírní nadšenci jako na smilování. Ale ten den nakonec skutečně přišel. Po letitých zpožděních, selháních a propálených miliardách dolarů se do vzduchu vznesla na svou historicky první misi raketa Space Launch System vyslaná americkou agenturou NASA. A společně s ní protnula oblaka nad Floridou i loď Orion, naopak zkonstruovaná Evropskou vesmírnou agenturou (ESA), jejímž členem je i Česká republika.

První start SLS nakonec padnul na pozdní noční hodiny floridského času, což dovolilo evropským kosmickým fandům sledovat start dnes před osmou hodinou ráno středoevropského času. Opět to ale nebylo bez komplikací. Tým NASA totiž musel zastavit odpočet a řešit únik paliva. Následně ještě na nějakou dobu vypadla data z radaru, který měl před startem sledovat počasí, po zhruba hodinové šichtě se ale i tento problém podařilo vyřešit.

Odpočet byl obnoven a tentokrát již všechno šlo, jak mělo. Za pouhé dvě minuty a dvanáct sekund odhodila raketa bílé postranní palivové nádrže, které mají výšku jako sedmnáctipatrová budova a každou sekundu spalují těžko uvěřitelných šest tun pevného paliva. Za dalších šest minut následovalo i odhození oranžové nádrže.

Start byl po letech odkladů a technických problémů poprvé naplánován na konec srpna, nicméně i od té doby byla NASA nucena jej několikrát přeložit. První pokus zhatily problémy s chlazením motorů, začátkem září zase inženýři detekovali těsně před startem únik paliva. V dalších týdnech do startu promluvila i příroda, respektive dvě tropické bouře: nejdříve na konci září Ian a na začátku listopadu Nicole.

Značně okleštěná SLS, zbavená všech nepotřebných částí, je tak už v tuto chvíli na cestě vesmírem. Její centrální jednotkou je loď Orion, kterou vytvořila ESA, a jež má cíl v dalších dnech obkroužit Měsíc a nastínit postup, který by měla za dva roky absolvovat i s lidskou posádkou na palubě. I proto jsou na její palubě figuríny podobné lidským astronautům.

Poletí takzvanou translunární dráhou, což znamená, že ve tvaru osmičky obletí Měsíc a pak se vrátí zpět k Zemi. Podobný profil měla už v minulosti například mise Apolla 8. Po cestě také raketa na různé oběžné dráhy vypustí za svých útrob celkem třináct malých satelitů, takzvaných cubesatů. Celá mise potrvá mezi devětatřiceti a dvaačtyřiceti dny.

Více než stometrová raketa patří do třídy super heavy. To znamená, že je schopna do vesmíru vynést více než padesát tun nákladu. Kromě čínské rakety Dlouhý Pochod 9 aktuálně není na světě jiný stroj, který by toho byl schopen. Díky svému obřímu výkonu se tak pohodlně dostane nejen k Měsíci, ale i k Marsu.

Obří rozměry ale jdou ruku v ruce s obří cenovkou. Projekt si za poslední léta vysloužil množství kritiky a posměšků, hlavně kvůli astronomickým nákladům, které jsou v dobách stále zlevňujících cest do vesmíru jen stěží uvěřitelné.

Původní plán sice hovořil o alokaci 18 miliard dolarů (444 miliard korun) na vývoj SLS a lodi Orion, mezi lety 2011 a 2021 si ale program nakonec vyžádal 23 miliard dolarů (568 miliard korun po započtení inflace) – a tyto částky zatím nejsou konečné. Nárůst v ceně vývoje oproti původnímu plánu by ale ještě nebyl tak zásadní, kdyby nebylo jiné položky na účtu – provozních nákladů. A právě ty jsou zdrojem největší kritiky.

Jeden start za 93 miliard

Nejdříve srovnání – cena za start moderních raket Falcon se počítá v desítkách milionů dolarů. Raketoplán Space Shuttle v roce 2011 startoval za 584 milionů dolarů (se započtenou inflací v dnešních cenách). V případě Space Launch System ale cena jediného startu vystřelí na těžko uvěřitelné 4,2 miliardy dolarů, v přepočtu 93 miliard korun. To je osmkrát více než raketoplán a přibližně stejně jako cena, kterou pražský dopravní podnik dá za stavbu úseku metra D.

Nutno říct, že se zatím jedná o odhad, ovšem odhad z letošního března od vnitřního auditního orgánu samotné NASA. Není tak divu, že jeho generální inspektor prohlásil takové náklady za neudržitelné.

artemis-nasa-moon

Foto: NASA

Astronauti v programu Artemis by měli na Měsíci být už za čtyři roky

Po technické stránce není SLS žádný zázrak. První stupně rakety (hlavní i boční) jsou velmi podobné těm, které používal již zmíněný program Space Shuttle. Motory RS-25, které NASA používá, jsou taktéž ty, s nimiž létaly raketoplány. A navíc je nakoupila předraženě, přestože mohla podle reportu serveru Ars Technica za menší cenu pořídit výkonnější kusy.

Misí v programu Artemis je do roku 2030 v plánu celkem šest a využití SLS nad rámec těchto letů je poměrně nejisté. Pokud NASA nebo někdo jiný nevyrobí například objemné zařízení pro kolonizaci Měsíce nebo náklad v řádu desítek tun, poptávku může pokrýt i Falcon Heavy.